Názory k článku Splnit dětem všechna přání?

Pokud je ta věc nějak škodlivá a nebezpečná, tak samozdřejmě nekupovat. Ale na druhou stranu dětem se třeba líbí jiné věci než vám a i to je třeba respektovat. Rozhodně stačí raději mín dárků, z velkého množství nic mít nebudou. Koupit jim to co si přejí, ale třeba i něco vynechat, protože nemůžou mít vždy všechno.

No ale stejně, asi jste si užili své, fakt nevím, jak bych se zachovala k dětem já, zlodějnu totálně nesnáším, neumím si to představit

a nase babicky a dedeckove a tety take. Od mala deti ucim, ze ziskat penize je tezke, ale tezsi je naucit se s nimi zachazet. Dostanou (zejmena od babicek) mnohem vice, nez se mi libi, ale i tak to neni zdaleka vse, co by si praly. Manzel a ja jsme rozumni a nekupujeme. Musi se naucit, ze nikdy nebudou mit vsechno, co chteji... Ted je jim 8,4 a 2 a ta nejstarsi uz ten princip dobre chape. Jeste se mi nestalo, ze by prisla s tim, ze kamaradi maji toto a ona, ze to chce take. Rozumi tomu, ze na svete je spousta veci, ktere se nam libi, ale je nutno si dobre vybirat a zvazovat, co si poridime domu. Na nase NE reaguje naprosto normalne.

My na Vanoce mame potize udrzet na uzde babicky a dedecky, takze jsem jiz pred nekolika lety oznamila, ze vsechny darky, ktere jsem ja a manzel neschvalili zustavaji u nich doma, protoze bcyhom potrebovali nafukovaci byt.

článek je to pěkný a určitě ve většině případů to tak může být. Ovšem jsou děti, u kterých musíte velmi pečlivě vážit své výchovné metody.

O čem mluvím. Třebas o své dceři, která pokud nedostala žádanou věc hned, tak si ji klidně někde ukradla. (dokonce i takovou, kterou měla slíbenou za pár dní k narozeninám či vánocům). A nepomohlo vůbec nic. Dražší věci jsme chodili spolu s ní vracet a musela se vždycky omluvit. Krámy typu "tužka, nálepka, omalovánky..." jsme okamžitě vyhazovali do popelnice, protože i nám bylo trapně neustále řešit její krádeže. Byli jsme u psychologa, u kurátora, řešili jsme to s učitelkou i ředitelkou ve škole. Nic nepomohlo, pokud po něčem zatouží a naskytne se příležitost...
A nejhorší na tom je, že všichni okolo mají dojem, že my jako rodiče jsme selhali. A nemá cenu jim vysvětlovat, že všechno co jsme "údajně" měli udělat, jsme skutečně udělali (vždyť nám radili odborníci na výchovu).

Když už jsme u těch papírů, tak pro mého staršího syna (t.č. 9 měsíců) byla zlatým hřebem Štědrého večera role TOALETNÍHO papíru, který si pod stromeček přikutálel. A to jsem si tak dávala záležet, aby jeho první Vánoce měly úroveň.