Názory k článku Proč ženy na mateřské pijí II

Jo, pití přes internet se rozmáhá dost, sama jsem se asi dvakrát přes internet taky slušně odrovnala. Ale pro mě je to spíš výrazem maximální vnitřní osamělosti, pak už je snad jen soulož "přes internet".
K pohodovému pití patří veselá společnost, jinak to zavání průšvihem a netová společnost je jen náhražka

Já děkuji. Po přečtení prvního článku jsem si uvědomila, že když máme doma problémy s manželem, s malým a mám pocit, že by bylo nejlepší večer všechny uložit a jít si dát skleničku na relax, jen tak sama, že by se to taky mohlo zvrtnout. A opravdu jsem odolala a zařekla se, že když pít , tak jedině s přáteli na nějaké akci a ne doma sama nebo "přes internet", což se teď opravdu hodně rozmáhá. Pro mě to bylo opravdu dobré nakopnutí.

já tady vypadám jako nějaký abstinentale to vůbec ne!!
miluju víno,dokonce s ním i obchoduji,tudíž ochutnávám a porovnávám..jen ho nemusím mít denně.dám si,když je příležitost.poto si vychutnám dobré pití.nepiju patoky.pon dobrém víně se neopiju,ani nezvracím.jestli jsem na něčem závyslá,tak je to jednou ročně červený burčák,bez toho bych asi nepřežila
ale ted vážně.mám třeba kamarádku a ta taky tvrdí,...dám si pár skleniček denně,večer,když děti usnou ..na relax,uvolnění..není to závislost,nejsem alkoholik,když budu chtít,přestanu..prdlajs..keci,keci,keci..lhaní si do kapsy..pustily jsme se do společného hubnutí a navzájem si vytvářely jídelníček.určily jsme si denní kalorické maximum do kterého se musíme vejít.měli jsme na to knížku,tabulky,vše.bydlely jsme pár metrů od sebe,tak jsme se dohodly,že jednou nám oběma na fen uvaří ona,jednou já..no,druhý den jsme narazily..z dohodnutých 5000 kalorií za den,navařila do 3000.zjistila jsem to až když jsem po jejích dnech vaření měla hlad jako vlk a při mých mi to stačilo...tak kápla božskou..musela si nechat rezervu denně 2000kalorijí za víno.prostě sorry,ale já se ho nevzdám,to budu radši hladovět
tím jsem chtěla říct,udělejte si vy co pijete denně a (,,přestanete kdykoliv,,)malý testík samy se sebou.budete se divit.

A k tomu všemu přispívá i pohled manžela, který absolutně odmítá cokoli chápat, pro něj jsem prostě neschopná ženská, hlavně v té oblasti domácnosti, která nestíhá, co jiné stíhají s prstem v nose.
Sám má na starosti po většinu času jen práci (a tu má velkou snahu taky přesunout hlavně na mě, máme firmu) nebo práci + sem tam nějaká ta "mužská práce". Ostatní si odmítá ukládat do hlavy.
Pak buďte v pohodě.

Návrat k řízení - to je moje novoroční předsevzetí. Mám strach, ale chci ho překonat.