Názory k článku Proč ženy na mateřské pijí II

no někdo tady psal,že dokud je pití pod kontrolou, tak je to ok, a jakmile se přestává zvládat, tak se má jít od toho...
To ale psal určitě někdo, kdo s pitím nemá žádné zkušenosti.
Každý alkoholik si myslí, nebo líp sám sebe přesvědčuje donekonečna, že to má pod kontrolou... člověk, který pije, si do chvíle, kdy spadne na úplné dno, nepřipustí, že má problém.

Nejlepší cesta, jak se alkoholikem nestát, je NEPÍT. Pít občasně skleničku. Jednou za uherák se opít, budiž.
Jakmile ale někdo pije denně, byť jen malé dávky, je to už špatně. A nemusí se přitom opíjet!

Díky, tak nějak to vše také cítím a vlastně mi ani nic jiného nezbývá, než věřit sama, protože na nikoho jiného se v životě spolehnout nemůžu. A dneska máme Silvestra, tak co - rozjedeš to ve velkém stylu?

obdivuji tě jak se to snažiš zvladnout držim palce k sile a pevnemu odhodláni to vydržet.
ja jsem se s prominutim ožrala jako prase jednou v životě a to v 18letech dřiv jako pubertak jsem si dala na discotece obcas beton nebo vodku s džusem ale nebyla jsem typicky pubertak me to nelakalo se opijet a pak nevedet vo co gou.

v tech 18 jsem se ožrala protože na moje narozeniny mel přijet muj přitel a když dlouho nejel jsem se začala shanet po něm až jsem se dozvěděla krutou pravdu že ho srazil vlak..takže moje narozeniny versus tragicka zprava jsem se zhroutila a proste jsem se spraskala poprve v životě jako pes....

druhej den mě bylo tak blbě že jsem si myslela že jsem asi někde mimo a jestli vubec žiju jak jsem se dostala domu atd......

tento zažitek po chlastani a jeho nasledku druhy den mě dal takovou lekci že jsem se od te doby alkoholu nikdy nedotkla...ani na silvestra žadne připitky nic.....v 19ti jsem si udělala řidičak a tutově by mě nenapadlo se nekdy napit nikdy nevim kdy se čtyřmi dětmi bych musela nekam zajet a proto alkohol je těžke tamu...

navic jsem si prožila pod jednou střechou rok života s lidmi zavyslimi na alkoholu dnes to maji ti dva pod kontrolou (tchan a tchyne)podotykam začali pit protože že jim zabili syna meho švagra a piti jim pomohlo se stoho vzpamatovat...ale alkohol neni dlouhodobe řešeni....neodsuzuju je v žadnem připadě každy si našel cestu uniku s teto reality hold jinak,jsem ale nesmirne rada že stim pitim začali neco dělat....daj si denne sice doted pivko ale nejsou totoalně namol jako dřiv už v deset dopoledne a neryji do nikoho aby si vylili vztek
HOLD a toto mě utvrdilo proste nadosmrti nenavidim alkohol....a pit ho na md? mam dost prace kolem domacnosti deti...a na depku když ma tak použivam papir a tužku tam se sama sobě vyliju srdičko nadam vsem okolo na papiře a pak ho skartuju ulevi se mi....
JEŠTĚ JEDNOU DRŽIM TI PALCE ABYS SE SVE ZAVYSLOSTI ZBAVILA NEJEN KVULI SOBĚ ALE I SVÍM NEJBLIŽŠÍM.....nemam právo tě soudit naopak tě rada podpořim .....

Evi, já myslím, že žádný život není zpackaný. Každý ho máme jiný a málokdo lehký. Zažila jsem si (teď z kůží na trh)-pokusila se o sebevraždu a přesto svůj život považuji za nejkrásnější, který můžu mít. Mám jen tento a mám ho ráda. Mám dvě krásný děti a i kdybych měla jen tohle, tak je to to nejvíc. Držím palce, aby jsi i Ty svůj život mohla vidět barevně a krásně.

Luci, nad tím jsem také přemýšlela, že Ty máš potřebu svojí dávku alkoholu zvyšovat, kdežto já si jedu v průměru tu svojí dvojku a nebo míň denně už dlouho. Říkám v průměru, protože někdy si dám dvě sklenky a pak si třeba dva měsíce nedám žádnou, protože nemám chuť. Držím Ti palce, ať se dostaneš na tu cestu, kterou chceš. Každý člověk v životě s něčím bojuje a Ty holt budeš bojovat s tímhle. Všechno bude tak, jak má být.