Názory k článku Náš příběh o pěstounské péči – 8. díl: První víkend u nás

Mateřídouško, jsme v "čekací" fázi na PP a stejně jako píšeš, i naše čekání se zdá nekonečné. Nezadávali jsme téměř žádná "kritéria" na děťátko až na věk. Přijmeme i děťátko postižené, ale chceme malé. Zajímalo by mě, jak dlouho jste čekali vy, případně i ostatní. Už je to rok od podání žádosti...

Reaguji na diskuzi o deprivačních projevech - opravdu je dobré mít možnost popovídat si o konkrétních věcech s lidmi, kteří mají zkušenost s přijatými dětmi. Pokud by měl někdo z vás zájem zúčastnit se našeho tradičního setkání adoptivních a pěstounských maminek, napište mi na mejl. Teď bude 9.-11. dubna v Jestřábí v Krkonoších. Jinak bližší informace najdete na www.detipatridomu.cz.

Maceška

Nějak se podivuji nad názorem o nevhodnosti návštěvy prarodičů.
Docela mě to udivilo. My si jeli pro Barunku do kojeňáku v plné sestavě.Babička,děda,tetička(moje sestra),manžel a já. Všichni jsme v autě cestou domů buleli štěstím.Bylo to naše první dítě v celé rodině.Když jsme si jeli pro naše "druhoadoptovaného" synečka, tak jsme hned jeli ukázat ho k našim.(Ale popravdě hlavním důvodem,ale bylo, že babička chtěla vědět, jak moc je černý))No byl a je trochu víc kakaovější než je v našich končinách zvykem..-))Ale i přes to nebo možná proto je to babičky největší miláček.A můj taky..-) )
Proboha, proč by babička s dědou neměli být u toho zasadního okamžiku? Proč by to mělo špatný vliv na dítě? Jsou to taky jeho lidi. Čím dřív dítě zapadne do milující rodiny tím lépe.
Do porodnice za miminečkem taky přijde plno lidí.To je přeci normální.

Bohuslav, máte-li chuť, napište mi na mail, zkusíme spolu něco vymyslet, abyste se mohli na někoho osobně ¨nakontaktovat. Jestli bydlíte blízko, klidně i s námi . Existují různé kluby náhradních rodičů, nasměruji Vás.

jj, přesně tak, teď má snahu se prosazovat ve dne, o to víc se projevují deprivace z ústavu v noci