Názory k článku Na všechno nové ať si děti přijdou samy

Učit dnešní děti asi není jednoduché a učitelé, kteří se se snaží jít na to jinak než tradičně jsou potřeba. Jen bych biflování nezavrha úplně, někdy se i mechanicá paměť hodí. Ale zvlášť na prvním stupni (a ani později) by biflování v žádném případě nemělo být převládající forma.

A trochu bych se zastala třeba v diskusi zmiňované chemie a chemických vzorců. Beru to tak, že neuškodí, když děti získají základní představu o příslušné vědní disciplíně.

A podepisuji, že by prospělo zařadit už v ZŠ do výuky nějaké právní a myslím že i ekonomické minimum.

Rozumím, ale vadí mi, že se s tím biflováním počítá tak brzo, víš? A že je to naprosto převažující požadavek. Pro řadu učitelů to je dosud velká úspora práce a nic jiného. Ono i to biflování člověk snáší líp, když ví, proč to dělá. Medik ví, proč se bifluje anatomii a tak to vydrží. Ale to už je vysoká škola. Proč se ve třetí třídě bifluje přírodověda? Prolistuj tu učebnici a zjistíš, že tam je všechno, co jsi s dětmi jako máma objevila na vycházce a nejspíš jste toho objevili i víc. Ale když je to najednou text v učebnici, je veliká práce ho bez chyby nacpat do hlavy.

...tam je totiž možná ten zakopaný pes. Opakovat a prosvištívat různé gramatické jevy nebo násobilku lze mnoha různými formami, dokonce i s pohybem a venku. Slova z pravopisného cvičení mohou mít děti třeba napsaná na zádech a "loví" se vždy určitá skupina slov (neživotná podstatná jména, vzor pán, násobky sedmi..) Za hodinu se dá vystřídat řada činností nebo typů jazykových a matematických her, které biflování ani trochu nepřipomínají a přitom neustále opakují probíranou látku. Zároveň udržují děti v pohotovosti a nenechají je jen roboticky dosazovat výsledky bez zapojení mozku. Proč by měly děti biflovat druhy našich dravců nebo rozdíl mezi ptákem a savcem místo toho aby šly ven a prohlédly si je? (a že se to tak stále ještě děje!)O tom myslím uvažuje rozumný rodič a učitel. Je zbytečné se brzdit úvahami o potřebě nebo nepotřebě biflování.

Moje dcera chodila do zmíněné školy, přímo paní učitelku Staňkovou neměla, ale opravdu to není škola biflovací, ale komunikační. Výborná atmosféra a přesto se děti naučily. V době, kdy tam dcera chodila, šlo jen o 1. stupeň, takže máme zkušenost s přestupem na klasickou školu ve smyslu klasické náročnosti (vč. biflování). Přestup byl pokud jde o známky bez problémů, pokud jde o vztah ke škole jako instituci, tak ten je v prčicích. A rozhodně to není jen pubertou.

No jistě,že rodiče,co by taky celý den doma dělali?