Názory k článku Jak jsme zvítězili nad příkrmy

aneb od kdy začíná být nevhodné,a by dítě papalo a je lepší, aby jedlo?

Metoda vyhladovění skončila s výsledkem jeden rohlík před spaním, ani ho nestačil sníst a spal. V noci potom spal dost neklidně, protože měl pochopitelně hlad, ale byl příliš unavený na jídlo.

U nás je to především nedostatek času na jídlo. Není žádná moc ho přimnět najíst se sám u stolu. Po pár soustech uteče a jde si hrát. Když za ním chodím s jednotlivými sousty, tak v pohodě spořádá všechno, co pro něj nachystám a dokonce v obdivuhodném množství. Snad z toho časem vyroste...

Zkřížím je se sebou. Já mám pocit hladu od rána do večera.

A co na to dokrotka?Když takhe málo bašti?

Chacha, kde berete tu jistotu,že každé dítě jednou papat začne? Můj syn také nechtěl vůbec jíst, přesně jak popisujete vy. Do šesti měsíců plné kojení, pak příkrmy. Dnes jsou mu tři roky a žije zřejmě ze vzduchu. Pokud do něj násilím něco nenatlačím, celý den by nepotřeboval ani jíst ani pít. Když před něj postavím talíř s jídlem, jen si s ním hraje a do pusy se nedostane absolutně nic. Jídlo odnesu a on si jde dál nerušeně hrát, nadejde čas svačiny a on opět nejeví o jídlo zájem. A ještě dodávám, že do teď musí sedět připoutaný v dětské jídelní židličce, protože jinak by u stolu ani neseděl. Jsem už zoufalá a období kdy se do něj něco snažím nacpat se střídá s obdobím, kdy na to prostě kašlu, ať si tedy nejí, když nechce a on nejí nic.