Názory k článku Nejlepší investicí do dětí je čas, který jim věnujeme

Ano,vím jak to myslíte,taky doufám ve skrytu duše na nějaký zázrak .Taky přeji hodně štěstí.

Frydolín,nevím jestli si tady psala kolik je chlapci let?Synovi je 11 a je autista,to co popisuješ znám,na zvládnutí těch běžných zautomatizovaných věcí platí jedině důslednost,ale může to být nadlouho.S psychoterapii jako takovou zkušenost nemám,k psycholožce docházíme,spíš zhodnotí posun,dá doporučení atd.Pak samozřejmě existuje medikace,Ritalin,Concerta,ta pomáhá soustředění,dítě vydrží delší dobu,takže vypětí není až takové,nám to v tomto směru pomohlo,ale mám názor,že medikace má být až poslední možnost.

Frydolín,vypětí většinou bývá školní hodina,ale i jiná činost,při které po dítěti vyžadujeme soustředění,bez pohybu,Po každé takové činnosti by mělo to uvolňení přijít,problém je,že hodina trvá 45 minut a to je hodně.Syn dělal o přestávkách šílené věci,ani to raději nebudu všechno popisovat.

Je hezké si takovýhle článek přečíst, ale vždycky si říkám - k čemu mi to je?
Tyhle problémy se u nás v různém provedení dědí už několik generací.
Starší dcera - v první třídě: všechny děti dostávali jedničky za psaní - ona nic protože stále nemohla (nechtěla) pochopit, že písmenka mají přesně tenhle sklon, atd atd
v páté třídě jsem do ní češtinu hustila co to šlo, aby udělala přijímačky na 8.letý gymp - není to sice premiant, ale teď v kvartě měla na vízo jen 2 trojky a např. v angličtině a francouštině je nejlepší ve třídě.

mladší - tam je to horší. odmítá psát háčky čárky (prostě je vůbec nevnímá). Na třídní schůzce pak slyšim: děti mají problém se slohem, jediná vyjímka: má dcera - komentář p.u. "ona mi tu na jedno téma popsala 2 papíry a já se u toho dokonce smála jak to měla vtipné" - k čemu mi to je, když jako jediná holčička má od druhé třídy z čj za 2?
to samé matika - nedodržuje pravidla (špatně psané datumy, špatný postup...), komentář p.u. "ta vaše holka byla druhá v klokánkovi, ono jí to pálí" - nicméně mat. též za 2.

takže zatím střídáme školy a hledáme někoho, kdo by pochopil složitější osobnost mé dcery. u té první jsme našli, tak snad najdem i teď.

To, že se tyto potíže vytrácejí s nástupem puberty, tvrdí i odborníci. Já bych spíše řekla, že průměrně a nadprůměrně inteligentní dyslektici se svou ,,vadou" naučí žít a pracovat. U těch dětí se spíše nižším intelektem nepomůže téměř nic.
Mluvím také z praxe, pracovala jsem (do loňského školního roku) s těmito dětmi na základní škole.