Názory k článku Vývoj dítěte - 1 rok

Lidka, to bolo nádherné! Super! Nemohla by si napísať autora/ku tej knihy? Máš tú knihu? Aká je?

Môj syn má 2 roky a kdesi som čítala, že v dvoch rokoch sa má dieťa vedieť samo vyzliecť a obliecť s malou pomocou. No to chcem vidieť! Kubko sa síce od pásu dole vie vyzliecť sám, ale tričko a pulover ani náhodou. A obliecť? Vie si obliecť slipy, ponožky a papuče obuť. A ani skákať nevie, ani sa nepýta sám na záchod (iba ak sa pomýli)hoci už by vraj mal...
A napriek tomu ho považujem za veľmi šikovného!

Precetla jsem si tabulky o vyvoji rodniho ditete a musela jsem se pousmat. Mam dve deti, kluka a holcicku. A tak mohu srovnavat, jak je kazde dite uplne jine. Syn zacal chodit po roce, ale rovnou behal, malo kdy upadl. Dcerka zacala chodit v jedenacti mesicich, ale jen velmi nerozvaznymi krucky a pomalu to zdokonalovala, dneska uz jen beha, ale tak zbrkle, ze je porad sama modrina. Mam ale jednu vyhodu, ziji momentalne v zahranici a tak ke me nedoleha hlas znamych a rodiny o tom, co by Klarka mela nebo nemela delat. Muzeme si to spolecne krasne uzivat a mit tak radost z kazdeho uspechu. Doporucovala bych vsem novopecenym maminkam, aby hlavne neposlouchali vsechny radilky co by Vas drobecek mel delat nebo zase nemel. Zbytecne se stresujete. Ve skole se stejne nepozna, kdo zacal kdy chodit nebo kdo jedl driv lzici. Preji hodne uspechu a pevnych nervu s malymi osubkami, ktere si uz v roce nenapadne delaji stejne co chteji a ukazuji nam, kdo je v rodinach panem, i kdyz si to mozna nechceme pripustit.

Těšila jsem se, jak tu najdu inspirace od jiných maminek (tatínků), místo toho jsem narazila jen na kritiku úvodního článku. Výjimkou je pouze tento příspěvek. Škoda. Nepodceňujte sebe ani ty maličké! Že sní vaše dítě na roce pastelku? Jak to můžete vědět, když mu jí ani nedáte do ruky. Zkuste to, možná budete překvapeni. Naší Anežce je 13 měsíců, také používá hrnek jako konvičku a kropí s ním celý byt, lžičkou se trefí do pusy (či spíš kolem pusy) tak tak, s medvědem si žvatlá čínštinou a o slůvku "máma" si můžu jen nechat zdát. Přesto: přišlo mi fajn, dočíst se, NÉ co by naše malá mohla umět, ale čemu bych jí já jako máma mohla učit. Nešilte, že vaše (i naše) dítě nesplňuje dovednostní tabulky, berte to jen jako inspiraci. Téměř všichni jen píšete, co váš mrňous neumí. Pochlubte se a napište, co mu naopak jde. Tohle je jen malý příklad našeho broučínka: zeptejte se naší holčičky "Jak dělá ovečka?" a bude se na vás maximálně jako ovce tvářit, ale zkuste se zeptat na lva, medvěda, slona, hada (prostě běžná domácí zvířátka) a rozvede s vámi bohatou "konverzaci". Jednoduchá slova (táta, máma, pa) z ní nedostanem, zato říká "aoj" (ahoj), "papi" (papír), "hópi" (houpy), "ba" (baf), "t-t-je?" (co to je?) apod. Lžičkou sama nejí (za mé asistence zkoušíme pouze bílý jogurt, jelikož nezanechává fleky, a že by jich bylo!), perfektně ale otrhává ostružiny z keře a láduje je do pusy jak do kanónu (a nikde ani flíček). Něco tak primitivního jako dávání kostek různých tvarů do krabice ji absolutně "neba" a navíc je u toho příšerně vzteklá (kostičky tak mají letecký den), zato si dlouhé minuty vyhraje s malým miminkem, říká mu "hají", "hačí", "ham", jako ho krmí lžičkou, vozí na autíčku, balí do osušky, dává mu pusinky a tulí ho k sobě jako máma miminko. Když jí s manželem pozorujem, je tak báječná, že se tabulkám jen zasmějem a je nám úplně fuk, že si pusu neotírá ubrouskem (nakonec, my to také neděláme, tak kde by to asi měla okoukat). Tak ahoj všichni a těším se na pozitivnější příspěvky třeba u dalších měsíců.

Po přečtení uvedených dovedností mi taky bylo nějak divně,obzvláště věci týkající se utření úst plenkou,vhazování mincí do pokladničky a samostatné jezení lžičkou...
A pak jsem nahlédla do svých poznámek psaných v den jeho prvních narozenin a tam bylo psáno:

- Zvládne samostatně udělat až dvacet krůčků,za chůze podřepne,zvedne ze země oblíbený předmět,opět se narovná a pokračuje v chůzi

- sám si sedne do malého křesílka a začne se houpat

- kombinuje až tři věci k sobě (miska,papírek,lžička = papírek do misky,lžičkou zamíchat)
- postaví dvě až tři kostičky do komínku

- ovlivňovat - posílat rukou autíčko nebo balón mamince nebo tatínkovi

rituály:
- dělat indiána (křičet uá,uá a přerušovaně se dotýkat rukou úst)
dělat ne,ne,ne a taky ano,ano - a kývat přitom hlavou

- zpívat (vyluzovat tóny různé výšky)

- smrkat (někdy se zadaří,ale většinou spíš prská pusou)

- píská na flétničku (pouze jeden tón)

- svůj dudlík vkládá do mých úst i jiných otvorů a směje se přitom
strká svoje prsty jiným do nosu

- na všechno zajímavé (skoro všechno)a hlavně pořád ukazuje prstem a snaží se něco říct. Je to smysluplné všeříkající: É....

- neustále živě debatuje svou vlastní řečí,ale ať posloucháme jak posloucháme, ničemu skoro nerozumíme...

A najednou mi to otírání úst plínkou a jiné dovednosti nepřipadají vůbec důležité...