Názory k článku Dospívání, náročné období pro všechny zúčastněné

Nějak mám chuť autorce připomenout jiné statistiky, typicky statistiky o tom, že rozvod několikanásobí pravděpodobnost budoucího deliktního jednání dětí, podobně výchova dětí mimo manželství. A k velkému překvapení mnohých: další sňatek, natož pak kohabitace (soužití) s novým partnerem tuto statistiku - ještě zhorší. Toto nám přednášela britská socioložka z mozkového trustu br. konzervativní strany na jedné konferenci v Praze.

Koneckonců, proč by měl kluk brát přítelkyni otce nějak vážně - to není ani "maceška"... Mám též výhrady k marihuaně, ale rodiný model autorky tento boj hodně znevěrohodňuje. Také to, že si ani kouskem nepřipustí, že její vstup do rodiny mohla být pro děti další rána. A navíc vstup nezávazný.

Ale opustím argumentaci ad personam. Uvedené statistiky jsou zajímavé, a určitě varující. Jenže - jenže nehovoří nic o kauzalitě. O příčině a následku. Uvedu mně blízký příklad:

Našemu silně LMD dítěti neurolog a později psychiatr předepsal Ritalin. Ten má částečně podobné účinky v tom, že stimuluje psychiku, že mění vnímání prostředí. V našem případě k dobrému, k stanardnímu výkonu, k lepšímu soustředění, k správnějšímu emocionálnímu hodnocení situací, zlepšoval motoriku atd. Jenže Ritalin je zároveň zneužíván (stimuluje i zdravého a je těžko najít čáru zdravý-lehce nemocný). Tak je na opiátový recept (modrý pruh). Tak jsme se drželi hodně při zemi, spíše jsme se snažili držet dávky nízko.

Co nás však nejvíce zasáhlo bylo, když nám říkali lidé kolem i na základě podobných studií, že léčba Ritalinem později vede k závislosti na jiných drogách. Byli jsme hodně nervózní. V první řadě nás uklidnil psychiatr: Dokud dítě bude zapomínat si lék brát a nebude říkat "chci, chci Ritalin", tak není závislé na Ritalinu jako takovém, a z celé praxe znal 2 děti takové. Druhý krok byl, když jsem četl analýzu těch statistických studií od myslím dr. J.Dobsona, amerického ultra-konzervativce, kterého těžko někdo může podezírat z podpory návykového chování. On zdůraznil, že to že při dlouhodobém sledování ze 100 dětí s Ritalinem se jich např.(?) 15 stane závislými na jiné látce nevypovídá tolik o Ritalinu, jako o problémech populace běžně Ritalinem léčené. Protože dlouhodobě nikdo neudělá dvojitě slepou studii, kde by široké skupině podávala místo Ritalinu placebo, tak se dá spíše usuzovat na to, že LMD děti mají prostě větší sklod ke zneužívání jako takovému. A kdoví jak by statistika dopadla bez Ritalinu.

Podobně tvrzení, že z kuřáků marihuany xx% sáhne po tvrdých drogách není relevantní v tom, že nic nevypovídá o tom, zda a jak moc by po nich sáhla podobně vybraná skupina bez marihuany (skupina se stejnými problémy). To je to co mi přijde jako nedostatek kauzální analýzy v těchto číslech. Pak může být braní THC nikoli článkem řetězu v příčinnosti, ale spíše varovným znakem, že něco hlouběji je v nepořádku.

THC jsem nikdy nebral, ani nekouřím, jediný zlozvyk s nímž válčím je přejídání. A určitě si nepřeju, aby moje děti THC užívaly. Ale na druhou stranu, měl jsem kolegy, kteří THC běžně užívali a užívají (kvartálně) a na jejich výkonu v zaměstnání (velmi špičkovém intelektuálním) to nezanechalo stopu.

A v rámci fér argumentace vůči dětem také nebudu moci přejít fakt, že někteří z rodiny (prarodiče a jiní) kouří, což je pochopitelně také forma přijímání psychických stimulantů a navíc legální. V tomto případě nikotinu, který potlačuje odbourávání serotoninu, neurotransmiteru, "hormonu štěstí", nemýlím-li se. Podobně i alkohol je legální a dokonce v míře nezpůsobující opilost společensky, i řadou lékařů, akceptovaný. Zde se dokonce liší hranice legálního přijímání stát od státu - v řadě zemí - např. Bavorsko - od 14 let s dozorem rodičů a od 16 let v malé míře kromě destilátů.

To vše budu muset odlišit, například proč veselí ze 2 skleniček vína ano a z jointu ne, atd... Proto bych rád vyvážené informace abstrahující od toho, že něco je kulturně a legálně přijatelné a něco ne.

Trochu navíc váhám o akcentu na roli sportu v dignostice (opouštění) a v nápravě závislosti. (Na webu) Co děti, které nemají ke sportu vztah, mají vztah třeba k jiným oblastem, humanitním, technickým či uměleckým?

to není léčebna, ale komunita pro závislé, kde platí přísná pravidla - porušíš je, jdeš. V komunitě jsi dobrovolně, protože chceš se svojí závislostí něco dělat. Když nechceš, jdi.
Léčba závislosti se nedá nařídit, musí se chtít. Nefunguje to tak, že ti dají nějakou pilulku a ty se ze závislosti "uzdraviš". Závislost je už na celý život a kdykoli do toho můžeš spadnou zpátky...

ještě jednou díky moc!

Myslíte si, že bych váš příběh mohla využít na našem webu? (www.marihuana.web-zdarma.cz) takhle jak je anonymně, dala bych to do příběhů, které nám posílají lidé o sobě a trávě. myslím, že je to velmi silná výpověď, která ukazuje jak taky kouření trávy může dopadnout a děkuju, že jste to tady napsala. Děkuju a přeju hodně sil do nového života.

Martina - neznám nikoho, včetně sebe, komu by se drogy a alkohol vyhnuly.
Zřejmě se obklopuji nevhodnými lidmi, zhusta intelektuály

Lidé jako já nebo Ty mají opravdu tendence tyto problémy bagatelizovat. Logicky - nikdy jsem neviděla nikoho závislého na chlastu nebo jakýchkoli drogách, až na dva případy (otcův kamarád z mládí a heroinová troska, kterou se snažila zachránit kamarádka), přestože všichni kolem mě pili a nejméně třetina z nich i hulila, nemluvě o jiných drogách.

Ze všech těchto lidí jsou dnes zcela normální, nudní, šediví manželé, rodiče, nehuliči a velmi umírnění "alkoholici."

Ale proč o tom mluvím - moje průzkumy v rámci diplomky a konzultace s odborníky i výše uvedené pochybné známosti ukázaly, že je úúúúplně egál, z jaké famílie a poměrů ten který feťák, hulič nebo alkáč pochází.

Dítě rozvádějících se rodičů, popř dítě, které musí akceptovat nového partnerova rodiče, je samozřejmě k tomu všemu náchylnější.
Ale stejně tak dítě, které je týrané či zneužívané.
Stejně tak dítě, které je příliš opečovávané.
Stejně tak dítě s autoritativní - přísnou výchovou-
Stejně tak dítě s výchovou laisses faire.
Stejně tak dítě, které má mindráky.
Stejně tak dítě s přebujelým sebevědomím.

Prostě náchylný k drogám je kdekdo, může se to stát komukoli z nás, kterýmkoli dětem. Záleží hodně na osobnosti člověka.

Základem je - když už je "nutné" cokoli užívat - činit tak pro radost, nikoli proto, abychom tím řešili problémy.

Závislý člověk je většinou člověk nešťastný, ale příčinou toho neštěstí může být nejen závažná životní situace, ale i úplná banalita...