Názory k článku Prevence rakoviny?!

Chci jen upřesnit pár věcí. Není pravda, že onkomarkery nepoznají v raném stadiu vůbec nic. Je to strašně složité a nikdo vám to přesně neřekne, nicméně u různých orgánů se ta čísla mohou lišit. Někde je ta šance na rozpoznání 1.stadia 20%, někde 40% atd. Myslím, že hodně lidí by bylo vděčných alespoň za rozpoznání stadia 2. Někdy můžou být hodnoty zvýšené a jde "jen" o nádor benigní - ale i tak není od věci zjistit i toto. Navíc tím opravdu nic nezkazím, pokud mi to neukáže nádor v raném stadiu, nebudu o něm vědět ani podle jiných příznaků, stadium 2 také žádné příznaky mít nemusí, ale mohlo by se ukázat v krvi. Je to otázka přístupu, kdo to chce mít na 100%, ten touto cestou určitě nepůjde, mně ale - když to řeknu zjednodušeně - těch 1600,-Kč stojí i za těch 20% 1.stadia, beru to jako něco, co může pro sebe člověk udělat navíc. A ještě něco pro pobavení: obvoďačka mi na mou otázku, proč se to nedělá plošně, odpověděla: Protože by to chtěl každý.
A ještě k té neuváženosti mít dítě tak brzy po operaci: samozřejmě jsem nejednala na vlastní pěst. Operoval mě špičkový lékař ve svém oboru, byla jsem opravdu v těch nejlepších rukou - a ten mi sám radil, abych co nejrychleji otěhotněla, pokud chci další dítě. Třeba to v případě dotyčné pisatelky nešlo a musela tedy 5 let čekat. Na druhou stranu medicína jde kupředu velmi rychle a co platilo před 14 lety už tak dnes být nemusí-jen úvaha. Navíc v mém konkrétním případě nevidím jediný důvod proč vyčkávat, vím že nemám vyhráno, je tu riziko recidivy, ale nač čekat dalších 5 let bez dítěte, zda se to náhodou neobjeví. Jak už jsem psala, příčinu vám nikdo neřekne a je opravdu otázka, zda za to mohly právě hormony. Nikdo mi nezaručí, že nádor nebude, když nebude další dítě a naopak.

Přesně tak, jen tak necílené plošné vyšetření nádorových markerů nemá vůbec žádný význam.
Nádorové markery se dělí do dvou skupin - jedny jsou produkované výhradně nádorovými buňkami, druhé jsou produkované i normálními buňkami, ale nádorové je produkují ve větším množství.

V časných stádiích nádorových onemocnění, kdy ještě nejsou odhalená jinými vyšetřeními, by se samozřejmě nějaký univerzální screening strašně hodil. Ale bohužel, žádný dokonalý není. Nejsou jím ani onkomarkery. V časných stádiích je jejich zvýšení nepatrné a vpodstatě nezachytitelné, resp. neodlišitelné od jejich hladin u normální zdravé populace.

Ve vyšších stádiích nádorů už sice onkomarkery vzrůstají, ale to už jsou pouze druhotným vyšetřením, nikoli diagnostickou metodou, protože to už se nádory dávno projeví jinak.

Navíc ty samotné hladiny onkomarkerů. Jejich absolutní výše nic moc neříká. Smysl má totiž pouze jejich dynamika a procentuální nárůst či úbytek, než absolutní hodnota - dynamika totiž koreluje s průběhem onemocnění toho daného nemocného. Ale obecně na populaci se to vztáhnout nedá.

Uvedu třeba konkrétní příklad - PSA. To je prostatický specifický antigen. Sice ano, je skutečně zvýšen u nádorů prostaty. Ale zvýšen je i třeba po zánětu či mechanickém podráždění prostaty, ale i u močových problémů... nějaká hladina v laboratorním nálezu u člověka bez jakýchkoli potíží neříká naprosto nic. Když to řeknu dost lidově, nepozná nádor od análního sexu.

A takhle to holt funguje i s jinými onkomarkery. Takže nějaká koupě vyšetření onkomarkerů je naprostý nesmysl.

Screeening nádorových onemocnění se pořád hledá, je to ostatně nejen zdravotně a eticky, ale i ekonomicky výhodné. A jako účinný se ukázal třeba screening krve ve stolici, mammografie... právě proto se dělá plošně. Onkomarkery se nedělají proto, že by to nemělo žádný smysl.

Přechod se pochopitelně způsobí odebráním vaječníků,nikoliv dělohy.
K původnímu příspěvku bych chtěla ale ještě napsat ,že dost dobře nerozumím tomu,že po onkolgické léčbě se rozhodla takto brzy pro druhé dítě.Já jsem taky nechtěla jedináčka,ale gynekolog mě varoval před otěhotněním do 5 let od léčby.V těhotenství se hormony v těle natolik změní,že je hodně velké ryziko recidívy nemoci a tady už nejde "jen" o zodpovědnost samy sebe k vlastnímu životu,ale pakliže už jedno dítě mám,mělo by být prvořadé se nevystavovat zbytečnému ryziku ,protože dítě mámo prostě potřebuje.Jak jsem psala ve svém prvním příspěvku,onemocněla jsem před 14 lety a postupně jsem byla na 5 operacích.Taky jsem nechtěla dát oba veječníky ,abych mohla mít v budoucnu další dítě,ale při každém dalším podezření na to,že něco není v pořádku mi brali druhý vaječník po kouskách,ač to potom byli vždy jen cysty.Odběrem tumormarkru něco takového opravdu poznat není,musel se vždy vzorek poslat na histologické vyšetření.V podstatě do 5 let od původního onemocnění se to nepovažuje za další primární onemoécnění,ale je to vývoj té původní nemoci.
Nechci se autorky povídání nijak dotknout ,ale podle mého názoru jedná hodně neuváženě,jak ve svém článku tady,tak ve svém životě.Nicméně přeju hodně štěstí a prvné zdraví.

Je zvláštní, že se prevencí rakoviny myslí takřka vždy včasný záchyt nemoci. To ale přece žádná prevence (předcházení nemoci) není. Jsem naprostý laik a vůbec si netroufám vyjmenovávat všechny možné příčiny (genetika, psychika, životospráva...), ale čistě etymologicky vzato, včasné vyšetření předchází pouze rozvinutí nemoci do horších a neléčitelných stádií, nikoliv nemoci samotné.

Jistě se zdá být nespravedlivé, když onemocní člověk se zdravým životním stylem, zatímco kuřákům, nezdravým-jedlíkům a nesportovačům se nemoci vyhnou. Byla by nicméně velká škoda kvůli tomu na zdravý a vyrovnaný život rezignovat .

Mojí mámě před pár lety při operaci vaječníků "preventivně" odebrali i dělohu. Stejně už by prý děti neměla ... Přitom na děloze opravdu nic nebylo, udělali to proto, aby "za pár let nemusela na další operaci". Tím jí způsobili náhlý a předčasný přechod. Nic s ní předem neprobrali, rozhodli o tom, když byla v narkóze. Bylo to někdy v roce 2000, myslím.