Názory k článku Mezi trestem a týráním je velice křehká hranice

Pracovala jsem jako ucitelka, pak i detska therapeutka, tak muzu tento clanek jen odsouhlasit a vychvalit az do nebe.

Jenom snad pridat dalsi "zneuzivani" ditete:
jako partnera.

Dite je dite - i kdyz v nebo po puberte, ne "partner" na poslouchani stiznosti a narku na toho opravdoveho partnera nebo na pomoc pri reseni manzelskych/ partnerskych problemu...
To se deje casteji ve "vzdelanych" rodinach, kdy se s detmi "da prece o vsem mluvit"...

Opravdu po dlouhé době jsem si přečetla na hlavní straně něco tak dobrého.I když mě tahle problematika zajímá,některé věci jsem nevěděla.Například pojem systémové týrání-rodiče a objednávka na tumor na mozku,šílené,ale jsem ráda,že to vím.Líbí se mi jak autorka přesně definovala rozdíl mezi týráním a fyzickým trestem,protože opravdu není třeba hystericky křičet při každém výchovném pohlavku nebo plácnutí po zadečku.Další věc co mě zaujala,pokyn MŠMT,který odporuje zákonu.No a psychické týrání,příběh o chlapci,kterého rodiče strašili dětským domovem,děs.A je dobře,že je to popsané,protože mnohdy panuje názor,že týrání se děje jen v sociálně slabých rodinách a u nevzdělaných rodičů.Já jsem se setkala i v práci(protože dělám s postiženými),s dívkou,která nevydržela psychický nátlak rodičů VŠ,byla trošku opožděná,ale nic strašného,jenže oni se s tím odmítali smířit a tak na ni tlačili,ohledně školy,že se její stav natolik zhoršil,že dnes žije v ústavu.