Názory k dotazu Ležení na bříšku

Zdravim, my jsme meli podobny problem. Moje dcerka vubec nechtela byt na brisku. Vzdy jsem ji davala jen na chvilku do doby, kdy to psychicky zvladala, coz bylo maximalne 5 minut. Mela se v tu dobu pretacet na brisko sama, coz samozrejme nechtela, protoze ji to vadilo. Ja z toho mela nervy. Vojtovku jsem odmitla, protoze pri jednom cviku nedelala nic, pri dalsim zvracela.... Lamala jsem si 14 dni hlavu, jak ji k tomu primeju. Pak se to jeste stizilo tim, ze se potvurka naucila, jak se pretacet z briska na zada.:) Tak jsem ji dala na brisko a za 30 sekund byla zpet na zadickach. Vyresilo se to v okamziku, kdy pochopila, ze kdyz se nekolikrat pretoci, tak se premisti, kam chce a muze tam delat lumparny a v tu ranu mi zacala cestovat po celem obyvaku. Od te doby se pretaci, jak chce, je si na zadickach nebo na brisku, jak se ji chce, protoze vi, ze se odtamtud muze dostat, kdyz chce. Urcite se nestresovat a jako alternativu Vojtovky muzu doporucit Bobath koncept. To ji nevadi vubec a dokonce se ji to libi. Ani v ordinaci neplakala a nechala si se sebou delat vsechno. Neni to nasilne jako Vojtovka a pracuje se s ochotou ditete a snazi se motivovat, kdy udelalo, co je potreba.

Kláro, řešila jsem podobný problém. Malé se na bříšku nelíbilo a jakmile jsem ji na bříško přetočila, začala plakat. Řešila jsem to tak, že jsem ji každé ráno v rámci pravidelného rituálu na bříško 2x přetočila a když byla v dobrém rozmaru, tak i několikrát během dne, ale pokaždé když začala plakat, přetočila jsem ji zpátky. Je dobré to doprovodit hlazením a šolícháním zádíček, aby přetočení na bříško mělo jakože i nějaký důvod, když pojedete jemně prsty podél páteře, bude se Madlenka i víc snažit zvedat hlavičku. Takže nejdřív jsme hladily a šolíchaly bříško, potom jsme přetočily na bříško a hladily a šolíchaly jsme zádíčka. Stejně bulila, takže jsem jen pohladila, pošolíchala zádíčka a hned přetáčela zpátky, nevydržela bych ji trápit ani 5 minut, natož 15! Změna přišla ze dne na den, najednou ráno po přetočení na bříško začala pást koníčky a pozorovat okolí a po pláči ani vidu ani slechu, den předtím ještě brečela. Také jsem sama přetáčení na bříško a pasení koníčků pravidelně předváděla, v rodině to vyvolávalo všeobecné veselí, smála se nejen malá, ale i partner. Nejdříve jsem dělala kutululů já, potom jsem přetočila malou. Vyplatilo se a obešlo se to bez dlouhotrvajícího pláče, uvidíte, že u Madlenky to bude podobné. Vůbec nechápu, kam někteří doktoři spěchají, každé dítě je jiné, některé něco dovede dřív, další později. Také jsem byla zpočátku nejistá, když moje dítě nebylo přesně tabulkové, ale moje holčička mě přesvědčila, že se opravdu nemusím bát, že všechno dokáže v pro ni ten správný čas, dnes v 9. měsíci je to spíš tak, že při přebalování tak trochu bojujeme, aby se mi hned nepřetočila na bříško. Užívejte si mateřství, udělejte společné chvíle, kdy se věnujete jen jedna druhé, sobě i Madlence hezké, příp. i taťkovi pokud se zapojí, a neztrpčujte si je snad i dobře míněnými radami lidí, kteří se řídí hlavně těmi tabulkami. Šťastná nenásilně motivovaná holčička Vám bude dělat samou radost a bude se ze svých úspěchů radovat spolu s Vámi. Držím palce.