Názory k článku Máme doma malého, tříletého puberťáka

Tak nevím, to mi přijde ještě slabý odvar, dcery se pomalu začímán v jejích šesti letech "bát", jak je ostrá....
Moje dcerka ve dvou letech vylezla na vrchol provazové pyramidy a odtamtud pokřikovala na starší děti "nechte toho nebo vám žeknu, že jste čůláci!" děti si chodily stěžovat k rodičům, ti jim ale vynadaly, ať si nevymýšlí, že tak malé děti neumí ani mluvit...no, raději jsme odešly (manžel se při řízení občas neudrží,proto ta sprostá slova). Když vešla na hřiště, tak se vrhla mezi cca 8leté kluky a :"kluci, co to děláte, nehoňte se!" pak: "pojďte za mnou, já mám výborný nápad!" - musím říct, že nápad nebyl žádný, ale všechny děti za ní opravdu chodily a náramně se bavily (to už jí byly 3 roky) a ve stejném věku, se obořila na paní, která jí pomáhala do tramvaje (babička měla ještě kočár a druhou dceru) "okamžitě mě pusť ty jedna slepice!"- musím dodat, že zrovna měla v období, kdy používala "okamžitě" na vše, no a jedna slepice...to užívá můj bratr, když jí lechtá. Používá i jiná pojmenování jako: kedlubno, bramboro ... už kvůli tomu moje děti i dostali od kamarádů herdu...ačkoli netušili proč. Strejda to používá v dobrém, jako laskavé oslovení...
Reklamy: dostala barbie dům k narozkám a já slyšela z pokoje píseň: jsi milá, hezká....., v podstatě zná všechny popěvky z reklam a při hraní si je zpívá, je strašně chytlavá, co slyší, to opakuje, no hrůza - jedem okolo KIKA a ona mi vykládá, jaké tam mají zrovna akce, a že bych měla jet raději do Ikea nebo do XXX luts, že tam mají to a to ( kouká jen na animáček!)
Jsem moc ráda, že před šestým rokem se přeci jenom objevila jistá stydlivost a není již ostrá na ostatní lidi.

jj, to vracení mých vlastních vět, alias nastavování zrcadla..... zrovna včera jsem upozorňovala manžela, že se teĎ budem muset aspoň na chvíli vyvarovat vět v nichž tříletého syna označujeme jako "ty jseš....." (ať už šikula nebo z divokejch vajec a různá jiná víceméně abstraktní označení), protože nám je okamžitě a střelhbitě vrací, a ono se to blbě vysvětluje že já můžu ale on je drzý. Dcera v jeho věku taková nebyla, občas jen semtam větu, ale tenhle kluk je opravdu jak rádio, akorát že bez vypínače. Teď to má ale ztížený, protože nevyslovuje čistě, takže trénujeme žšč a vyslovování V tam kde má být, tak to ho nachvilku zbrzdí (naštěstí je ochotný k nápravě a i si to často opraví sám, dcera má zase R tak i s tím někdy na něj uspěju...). Co ale nestrpím je skákání do řeči a opakování jednoho/dvou slov furt dokola aby si upoutal pozornost - to mi přijde hrozný jak u vlastních tak u cizích dětí a rázně je utnu, musí se to naučit říkat jinak. Nicméně taky si říkám že je to vlastně prima období.

Článek hezký. Ale také mě překvapil jen téměř čtyřicetiletý dědeček. Mně je 40 a mám skoro devítiměsíčního SYNA. A babičkou ještě, předpokládám, tak 20 let nebudu...

tak to znám moc přesně, mýmu budou sice 4 ale od 1,5 se pořádně rozmluvil a od té doby se mu ta pusa nezavře, a že ji má pěkně prořízlou a hlavně má dobrýho pamatováka a dost mu to pálí. Cokoliv se kde řekně tak si přesně pamatuje. Např. slyšel v reklamě Lidl správná volba a od té doby když jdeme kolem lidlu tak to komentuje jdeme do lidlu to je správná volba. Nebo tchyně teď nedávno jela na dovču do Mexica, a on sám od sebe se jí ptal a babi sežere tě v Mexicu žralok? A pak jí dával taky chytré rady a babi až spadnete s letadlem tak musíš plavat, nebo včera jsme měli debatu Syn: mami zazpívej mi tu písničku Já: Že ji neznám. Syn. Tak to musíš chodit do školky a pani učitelka tě jí naučí. Já: Tak až pujdeš v pondělí do školky tak se zeptej pani učitelky jestli tam můžu chodit. Syn: zeptám se. Syn. Ale mami když pani učitelka řekne že se jde uklízet tak musíš jít uklízet. A kdybych měla vypsat všechno tak to je hotovej román.