Názory k článku Vývoj dítěte - 2 roky

Ahoj... tvé dítě vůbec nemusí být podprůměrné... můj brácha ve dvou letech říkal jen mama a tata, počůrával se a celkově nesahal ani po paty své starší šikovné sestře (která ve 2 letech uměla ještě víc než můj Tom:-) No a já jsem teď taková normální mamina a brácha skončil postgraduál a je to manuálně šikovný intoš:-) Hlavu vzhůru!

Moje dcerka Klárka /23.února měla 2 roky/ se snaží neustále svlékat a zpátky oblékat, to by jí šlo. Boty si už taky obuje, záleží samozřejmě jaké. Do botasek se ne a ne vsoukat. Barevné kostky postaví krásně na sebe a když se jí zeptám, kde má třeba kostku modrou, tak na ni ukáže. Dokáže zařadit i tvary do kostky a poskládat malé puzzle. Ale s řečí je to strašné. Umí všeho všudy tak 20 slov a o skloňování a celých vět raději nemluvím. Její základní slova jsou mama, táta, baba, deda a starší sestra Míšu říci neumí. Pak jsou to takový fuj, au, je,kojo atd. Nevím, jsem z toho trošku špatná. Každý večer si spolu čteme krtečka a píší všude, že když se dítěti čte, brzy mluví. U nás je to asi jinak.

Ahoj, tak na mého dvouletého kluka sedí téměř vše co bylo v tabulkách, jen těch slov už je hodně přes 1000, po "intelektuální" stránce umí asi fakt dost (značky všech aut, všechny barvy i různé odstíny, některé dopravní značky i vlajky států, mluví ve větách, říká básničky apod). Nočník či záchod od 19 měsíců, oblékání bot a ponožek či kalhot taky v pohodě. Nicméně je naprosto manuálně nezručný:-) Kostky ho nudí, i nejjednudušší lego či puzzle jsou pro něj nepřekonatelný problém - navíc je netrpělivý, takže když něco napoprvé nevyjde, vykašle se na to... je dost stydlivý a takový citlivý mamináček. Takže z něj bude asi intelektuál, rozhodně doma nenamontuje ani žárovku - prostě celý tatínek:-)

Jen by mě zajímalo,jak to mají ostatní s tím oblékáním a obouváním.Filip si obuje jedině naše veliké boty a o nějakém oblékání nemůže být ani řeč.Zkouší to,ale hned řiká:Nejde,nejde.Je ale fakt,že si pořád něco prozpěvuje a napovídá toho až,až.Holt je každé dítě jiné.

Já si taky mslím, že každé dítě je jiné a mezi klukama a holkama jsou veliké rozdíly. Náš Ondra mluví jakž takž, opakuje všechno, co řekneme, vzhledem k tomu, že žijeme v zahraničí, umí pozdravit v angličtině i norštině a zná i několik jiných výrazů, ale o časování či skloňování se nedá mluvit, s bídou dá dohromady víc než 3 slova (šeba s mášem - ne= chleba s máslem ne(chci)). Knížky ho ale baví, podle obrázků si pamatuje básničky a snaží se je reprodukovat, ale: Má sadu dřevěných písmenek a umí je všechny, samozřejmě se občas splete, ale rozezná i X a Q, a to i přesto, že spoustu hlásek ještě neumí vylovit. Také rozeznává číslice 1 - 9. Podotýkám, že se to naučil sám, pořád za námi chodil a ptal se. A pak jsem mu nakreslila na kartičky písmena s obrázky. Ale to bylo vše. (Já jsem se taky naučila číst sama, pomocí písmenkového pexesa, v 5 letech)
Jinak s oblékáním je to tak, že mi pomůže strčit si ruce do rukávů, sám si nsadí čepici, boty se obout snaží, ale nejde mu to a oblékání rukaviček (prstových) je horor. Sám si leda stáhne ponožky.
Jíst sám začal až teď ve dvou letech, ale například veže z kostek stavěl už v 10 měsících.
A nočník? Ještě nedávno hystericky řval jen při pouhém pohledu na něj, teď jsme ve stadiu, že když ho náležitě zabavím (knížka a pod.), vydrží tam sedět 30-60 vteřin, aniž by něco udělal. Moji rodiče se mu smějou, že bude sice génius, ale s plenama i ve škole. Já si myslím, že se to vše časem srovná a že náš syn je normální obyčejné dítě jako každé jiné.