Názory k článku Můj porod - běh na dlouhou trať

zažila jsem na 80% ten samý průběh porodu, v termínu mi sice praskla voda, ale to bylo asi tak všechno. nevím, co to je kontrakce - po dvou dnech, kdy do mně nacpali snad všechnu chemii, co v porodnici měli, včetně úklidových prostředků, jsem to dotáhla na 4cm. vyčerpaná jsem byla spíše psychicky, manžela poslali vždy na noc domů, byla jsem tam sama, nemohla spát, všechny CD už ohrané, chodila po pokoji a poslouchala, jak se vedle rodí... a já nic. pak najednou akutní císař, že se malé nedaří, JIPka, třesavka (takže už konečně vím, z čeho - že jsem měla velkou ztrátu krve jsem se dozvěděla až z propouštěcích papírů a z toho, že mne pořád chodili kontrolovat, cpali železem a také podle velké krevní podlitiny, kterou jsem měla přes celé břicho a které mi jedna snaživá doktorka začala léčit jako ekzém, než jí doktor, který mne řezal, vysvětlil, co to je za flek ), upadání střídavě do mdlob - malou jsem viděla až za 3 dny, ale ona je strašně houževnatá, takže přes strašení lékařů bez následků, i po třech dnech se do mně zakousla na první pokus, malý zázrak.
s pocitem selhání jsem bojovala přes půl roku, dodnes nejsem úplně srovnaná.
a pointa ? protože jsem měla nachystaný porodní plán (ze kterého se nic nerealizovalo), přišla mi ještě na JIP vynadat dětská pediatra, že za všechno můžu já, že jsem otravovala s por.plánem a že teď budu mít postižené dítě...

Ja s tim souhlasim,nedokazu si predstavit ajk to dite pacit z matky po 39 hodinach.Mi praskla voda v 10 vecer a kdyz mi sestra okolo pulnoci na hekarne rekla,ze na sal me vemou nejdrive az rano okolo 6 a dite se narodi okolo poledne,tak jsem myslela,ze ji zabiju.A to jsem mela bolesti jen 2 hodiny.U prvorodicek neni nic zvlastni kdyz porod trva od prasknuti vody do spatreni miminka i 12 hodin i vice.A uz tak jsem po cele noci beze spanku byla dalsi den v poledne strasne vysilena,ale mala se narodila prirozene.Jen si myslim,ze pokud je clovek nevyspany a vysileny,vsechno vnima citliveji.Segra prvni ditko rodila 16 hodin a druhe bylo venku za 3 hodky

Huhiko,ja byt tebou bych to moc nehrotila.Kdyz jsem ja kojila,mela jsem mleka haba dej,porad jsem odstrikavala do mrazaku ,,kdyby nahodou,, kdybych si nedelala zasoby,tak hned po sundani vycpavek v podprsence mi mleko strikalo na metry daleko,pred kazdym kojenim jsem musela odstrikat aby se mala chudinka nezadusila tim proudem a stejne chtela byt porad prisata a pit,snad kazdou hodinu plakala a drala se k prsu,bylo to strasne vycerpavajici,nikam jsem nemohla s takovymi intervaly kojeni....Tak jsem to konzultovala s mou mamkou,(zila jsem v zahranici a doktorka tam mi tvrdila,ze je lepsi krmit umelou vyzivou-tak s ni jsem nekonzultovala nic)ktera mi rekla,ze asi malo jim,tak dite ma plno mleka,ale neni pro neho dost vyzivne.Tak jsem zacala jist......Za kazdou cenu jsem chtela kojit co nejdele,mala mela teprve par tydnu,tak jsem si myslela,ze se to zlepsi.No a jak jsem zacala jist vysledek byl,ze mala stejne chtela byt porad prisata,ja jsem pribrala 17 kilo behem dvou mesicu a vystresovalo me to tak,ze jsem to mleko stejne postupne zacala ztracet,po 3 mesicich veku male uz nezbyla ani kapicka,tak jsme presli na Nutrilon a i kdyz to nebylo to nejlepsi co jsem male mohla dat byly jsme obe spokojenejsi.Konecne jsme mohli jit ven na prochazku delsi nez 10 minut,ja jsem se nestresovala a bylo nam fajn.Materske mleko je to nejlepsi co muzeme detem poskytnout ale nic by se nemelo lamat pres koleno si myslim.Zkus to prodiskutovat s nekym,kdo ma vic zkusenosti,snad ti budou moct poradit.

Deniso, já mám dětí 5 a žádné nebylo drobek - 3,88kg slečna, 3,90kg první syn - oba v termínu. Další syn měl 3,90kg 10dní před termínem a šel sám, třetí syn byl vyvolávaný 14 dní před termínem a měl taky 3,90kg. Poslednímu jsou 2měsíce, byl na den přesně a vážil 4,05kg. Ona ta váha není o přenášení...

Katko,ja si myslim,ze vubec nemas pravdu.Ten cit vubec nezalezi na cisari nebo prirozenem porodu.Moje sestra ma za sebou dva prirozene porody a rikala,ze k prvnimu ocekavanemu ditku na ktere se tesili si taky musela hledat cestu.Proste se ,,stavala matkou,, mela pocit to dite ochranovat a delat pro nej to nejlepsi,ale jeste tam nebyla ta uplna materska laska,tu sestra pocitila az po nekolika tydnech snad.U druheho rikala,ze se zamilovala hned.Ja si myslim,ze vzdy to poprve je takove cele nezname a musime si tim projit vsechny a nemyslim,ze zalezi na zpusobu jak prisly na svet.Jednou jsou to nase deti a jestli se narodily prirozene ci cisarskym rezem je pro me banalita.Ku prikladu,[pokud se ja tesim na svou kamaradku je mi uplne jedno jesteli za mnou prijde pesky nebo si pristavi vrtulnik u me na zahrade.tesim se prece na ten vysledny bod.