Názory k článku Jak uklidnit plačící miminko

tak mladší dcera byla zrovna ten případ miminka, které má všechno,ale stejně ty první 3m probrečí a mě nezbývalo nic jiného než to vydržet

Ja si taky myslim,ze kazde male dite,miminko potrebuje plakat.Je to proste jeho prirozeny projev a vice neprirozene by se mi zdalo miminko,ktere neplace,protoze hned ajk se pocura to mamika vi,tak ho prebali,hned ajk mu zacne byt horko mu odlozi,hned jak bude vedet,ze am prdiky mu ulevi cajickem,protoze spolu komunikuji tise.Mi to prijde jako naprosta blbost nezlobte se na me.Nerikam,ze dite musi byt uplakane,to vubec ne,ale vseho s mirou.Kazda maminka si sveho drobecka rada pomazli a pochova,neni to jen pro pocit toho ditete,ale take pro pocit te matky.Teda ja osobne jsem mela ten pocit,ze si chci se svym miminkem lehnout v klidu k televizi,polozit si ho na hrud a jen odpocivat a poslouchat jak si miminko spinka.Bylo to i pro muj pocit.Hodne zalezi take na povaze ditete,nektere je od malicka vice uplakane a nervozni,nektere je klidnejsi,je to i jeho osobnosti a nemuzeme to ovlivnit.Nase mala mela ,,rvavou,, asi jen 3x za prvni rok zivota.Poprve jsem se ji snazila zoufale uklidnit,nosit,houpatmasirovat,zpivat,no uz mi z toho hrabalo a nepomohlo nic.Az se unavila,tak mi v naruci usla sama.Podruhe jsem zkusila ji pomoct a kdyz jsem vycerpala vsechny sve moznosti prisoudila jsem to moudre matce prirode,ze si usoudila,ze dceruska potrebuje protrenovat silu hlasivek a rozpinavost plic,tak jsem ji tedy nechala,at si plice nerusene rozpina vedle v misnosti.I na to platilo,ze se unavila a usla sama.STrasne me to tehdy zralo,ze ji neumim pomoct,ale nekdy si myslim,ze ty deti se potrebuji vykricet.Ale nemyslim si,ze pri kazdem placi je treba dite zavirat pryc,to ani nahodou.Pokud treba citim,ze ma tvrde brisko,ci ma vyrazku, ci cokoli jineho,udelam vse pro to,aby se ulevilo.Jen bohuzel nejsme dokonale a nekdy je to moc i na nas maminky ale kdo jiny ma nasim nejdrzhsim ukazat,ze kazdy dela chyby a neni vsevedouci??

Withep, no, nedočetla, no

Já kdysi taky nevěřila, že je možné, aby dítě, kterému evidentně "nic nechybí", prořvalo den.
Ale odříkaného chleba největší krajíc.
Oba kluci ten první půlrok víceméně prořvali. Jako jiné děti víceméně spí a pak se prospaný čas zmenšuje, oni víceméně den prořvali, aby se postupně ten prořvaný čas zkracoval.
Nemluvím o minutách či hodině, ale skutečně o hodinách vzteklého řevu, kdy máš pocit, že si musí plíce vyřvat.A nepomáhá nic.
Nejmladší je vůbec expert. Myslím ale, že odmala prostě projevuje svůj nesouhlas
A všechny porody byly fajn, a to jsem poměrně náročná. Povahou je každý jiný. Prostřední je ale z uřvaného mimina úžasný školáček, i když trochu víc citlivý a závislý na mě. Nejmladší zas nemá problém nýt s kýmkoli jiným, i cizím, ale to se může změnit, je mu půl roku a kousek.

"Pokud miminko, které je neustále nošeno, dostane hlad, je unavené nebo má mokrou plenu, nezačne plakat. Tyto základní potřeby bude sdělovat tiše, protože pokud jej nosíte na těle, budete reagovat i na ten nejmenší podnět. Naučí se, že může požádat o cokoli bez toho, aby muselo zvyšovat hlas (první lekce komunikace)."

Tak mě dostal už tento odstavec. Prosím, nepaušalizujte a neraďte podobné věci.
Náš prostředí i nejmladší jsou prakticky neustále nošená miminka. Ale ať v šátku, v kočárku nebo v postýlce, jak dostanou hlad, mají mokrou plenku nebo jsou jen proste unavené, vždycky spustily příšerný řev. Plakali dokonce i "jen tak". Podle mě také z únavy, příčinu nezjistil ani neurolog.
Občas pomohlo je na chvíli odložit do pokoje, možná že měli toho nošení či podnětů dost.

Miminko by se asi nemělo nechat plakat, ale ve chvíli, kdy máte dítě, které opravdu prořve první půlrok života, začnete si myslet, že i takové "nechat vyřvat" není úplně od věci. Nakonec jsem v rámci zachování duševního zdraví občas na pár minut dítě odložila, naučila se neslyšet ten řev a "v klidu" se aspoň najedla či si došla na záchod.

Ale možná někdo poradí, jak zaručeně uspokojit věčně řvoucí mimino. Jen by si každá mmáma taky měla uvědomit, že ne vždy se ten pláč podaří zastavit a že to nic nenapovídá o kvalitě mateřství.

Všem přeji krásná, šťastná a usměvavá miminka