Názory k porodnici Krajská nemocnice T. Bati, a. s., Zlín

Dobrý den, rada bych se podělila o zkušenosti ze Zlínské porodnice. Rodila jsem poprvé 8.dubna 2015. Vstřícnost veškerého personálu, me velmi příjemné překvapila. At zacnu péči pi MUDr. Henclove, která nenechala nic náhodě, tak Dale MUDr. Brychtova,porodní asistentka Petra Hubáčková,žakynka Renata, por.as. Bohunka Flidrova,bcc.Dvorakova všechny tyto dámy byly naprosto skvěle, trpělivé a velmi mile. Dale bych rada jmenovala MUDr.Havelku, který můj porod přehodnotil na císařský rez, což jsem po probuzeni z narkozy velmi ocenila, protože nás drobecek mel 4,8kg .A děkuji i skvělému týmu který mel pan doktor kolem sebe. Nejlepší sestřičky na světe jsem potom poznala na odd.šestinedělí 4.patro. Jak dětské, tak ženské. Všem mockrat děkuji, budu vždy vzpomínat s úsměvem

Zdravím, taky jsem rodila ve Zlíně v únoru 2013 podruhé (prvně to bylo v roce 2011) a rozhodně toho nelituji. Jen snad ve srovnání s prvním porodem tam byl větší fofr. Poprvé to bylo nadlouho ale jediné co nebylo podle mých představ bylo že anesteziolog napřed neměl čas, byl u sekce, a pak už bylo na epidurál pozdě ;-) tak jsem celkem unavená po 12ti hodinách porodila 3, 2kg holčičku. Nikdo mě do ničeho nenutil ani nástřih nedělali a šití nebylo velké. Byli jsme tam nakonec už sami a miminko mi pomohli poprvé přiložit. Na šestinedělí mi vadily jen neustálé vizity a úklid. Pravda že dětské sestry byly trochu milejší než ženské, mají asi i trochu hodnější pacienty. Letos jsem byla na indukci a bylo to úplně výborné, za 4 hod hotovo. Chlapec 4kg. Opět bez nàstřihu a doktorkujsem viděla jen na příjmu a pak u šití. Byl tam ale velký shon a miminko jsem si teda po koupání přikládala sama. Asi kdybych rodila poprvé tak bych byla vyjukaná. Ale neseděli si tam u kafíčka. Na šestinedělí byly letos milé úplně všechny sestry :-D

Porodnici ve Zlíně mohu jen doporučit. Před porodem jsem ji navštívila kvůli krvácení v těhotentví, vyšetřovala mě MUDr. Henčlová, ze které jsem měla kvůli příspěvkům některých maminek strach, ale neoprávněně. Byla sice přímá, ale věcná, vyšetření bylo bezbolestné. Samotný porod 20.2.2013 byl rychlý (4h od odtoku plodovky), po 9h nás vyšetřili s nálezem 7-8 cm a 10.28 byl malý na světě. Kvůli předčasnému porodu (36+2) jsem dostala kapačku antibiotik a na konci porodu dávku oxytocinu, ale jinak mi do porodu nikdo negativně nezasahoval, sestřičky i lékařky byly moc příjemné, milé a citlivé. Dokonce si v papírech k porodu všimly mého lejstra se sepsanými radami k porodu z kurzu a považovaly je za porodní plán, načež mě vyzvaly, abych jim řekla, jaká mám přání Celou dobu mi pomáhaly psychicky i fyzicky, kvůli fofru nedošlo ani na klystýr a holení, dokonce nebyl potřeba ani nástřih, což u 3kg mimi asi nebývá standardem. Po porodu mi daly malého na břicho, abychom se mohli i s tatínkem pomazlit, pak ho na chvilku odnesly na nezbytná vyšetření a tatínek ho donesl zpátky. Hned malého přiložily k prsu a protože se to poprvé nepovedlo, asi za 10minut to zkusily znova - už úspěšně Také mi ukázaly placentu, popsaly jak byla v břichu uložena a ptaly se , jestli si ji chci nechat. Prý si ji někteří lidé berou a zakopávají na zahradě pod jabloň :-D Určit jsem na spoustu pozitivních situací zapomněla, nicméně bych tímto chtěla poděkovat skvělému týmu MUDr. Prusenovské, Bc. Holeňákové a studentky sl. Markové. Také na oddělení šestinedělí posílám moc pozdravů, sestry i lékaři byli úžasní. Jedinou chybičkou je strava pro maminky, kterou však pracovníci porodnice zřejmě nejsou schopni ovlivnit. Čerstvé pečivo či sójová sekaná, po které měl malý šílenou koliku, opravdu není tím nejvhodnějším pro kojící maminky. Za mě tedy velký palec nahoru :-D

Já jsem byla ve Zlíně v roce 2002 a teď v roce 2011 a můžu říct že jsem byla moooc spokojená. letos jsme měli porodní asistentku Libuši Čápovou která byla úžasná. Vyzařoval z ní klid a pohoda Byla opravdu moc hodná a moc jí ještě jednou děkuji za pohodový porod . I na šestinedělí od "slunečnic" (ty byli pro maminky) byli sestřičky moc hodné a zvlášť sestřička Šárka Sopková. A sestřičky od "čápa"(ty byli pro děti) tak tam byla hodná jedna vedle druhé. A strava byla vynikající na tu si taky nemůžu stěžovat. Jednu výtku mám na uklizečku nebo jak se jim tam říká co převlékají postele. 1.2. 2011 jsme šli obě s maminkou domů ale bohužel jsme museli ještě čekat na věci které nám měli přivézt tatínci. Tak jsme ještě nemohli být nachystané, jelikož byli zakázané návštěvy kvůli chřipce, tak nám je dřív nepřivezli. Tak řekla že do hodiny si máme vyklidit skříňku a uvolnit postel. No jenomže bohužel naše dětičky ještě pak potřebovali nakrmit a tak jak došla po druhé a ptala se jestli už máme papíry tak jsme ji poprosily že by jsme je ještě potřebovali v té posteli nakrmit. Potom došla potřetí to už tam byl tatínek mé spolubydlící ale oni ještě museli čekat na nějaké papíry. Náš Martínek byl samozdřejmě pokakaný jak nejvíc mohl.Tak jsem ho musela znovu přebalit.volala jsem manželovi jestli už je někde v budově abych ho už nemusela znovu oblékat do nemocničních věcí a zrovna ho oblekla domů. No a to už se nám tam milá začala plantat a byla důležitější než ředitel. Musela honem honem vyslékat. zakopávala nám tam o tašky, tož s prominutím trapná koza. Dělala to vyloženě naschvál. Dovedete si představit jak to tam mohlo vypadat 5 dospělých se tam plantalo no hrůza. Ještě měla největší pilno nám smazat jméno na popiskách u dveří takže nás tatínek nemohl najít. Protože jsem mu neřekla číslo dveří jelikož jsem si myslela že to podle jména najde. Říkám no to je nápad mazat ty jména když jsme ještě tady a když za náma ani jednou nebyl tak jak má vědět kde ležíme. A ona říká "a jak za vama mohl jít když jsou zakázané návštěvy"? Tož pitomá úplně. No právě proto to tam měla nechat napsané chytračka jedna. No ona byla celkově celou dobu mého pobytu taková důležitá a nechutná. Takže holky Zlín super a jednou uklízečkou si to nenechte zkazit. Kdyby mě to napadlo dřív a neměla ruce plné práce tak bych zašla za vrchní sestrou a poprosila ji jestli by jsme se mohli v klidu vypravit. Ale to vás napadne až potom No jinak jsem moc ráda že už to mám za sebou a našeho Martínka už máme na světě

Rodila jsem letos v srpnu ve zlínské porodnici...navštěvovala jsem předporodní kurz pořádaný právě touto nemocnicí. Předporodní asistentka, která vedla tento kurz byla velice milá a na porod jsem se vlastně těšila...v průběhu těhotenství jsem také neměla žádné větší problémy...až teď mi dochází, že ten kurz byl vlastně přípravou na to, abychom do chodu porodu nijak nezasahovaly a nechaly vše na personálu...neměla bych nic proti tomu, kdyby můj porod nedopadl tak, jak dopadl...teď se trochu rouhám, protože mám krásného zdravého syna a všem doktorům a porodním asistentkám jsem za to vděčná...jenže jsem si z porordu odnesla i velké trauma...nejsem žádná hysterka a práh bolesti mám posunut taky hodně vysoko...to, že porod není žádná procházka růžovým sadem, s tím se počítá a také to tak nakonec bylo ( porodila jsem za pomocí kleští), v těch největších bolestech jsem podepisovala papíry, že souhlasím s císařem...byla jsem vyčerpaná, ale když jsem slyšela císař a také oznámení, že nemohou sehnat anesteziologa, došlo mi, že tady už jde o hodně...nakonec se podařilo dostat malého ven - kleštěma. Potrhaná až ke konečníku, vyčerpaná, ale šťastná, že ta bolest je za mnou, a že brzo uvidím ten uzlíček štěstí...jak jsem se mýlila...velice sympatický a milý pan doktor mě začal šít, ale oznámil mi, že mi nemůže dát anestézii, protože potřebuje cítit odezvu...dodnes mi nikdo nevysvětli jakou a proč...a já jen prosila, ať už to skončí...měla jsem křičet a řvát a třeba by to bylo jiné...třeba by mi nakonec tu lokální anestézii podali a já bych se teď nemusela vyrovnávat s takto drsným zážitkem.. absolvovala jsem téměř hodinové šití bez anestézie(známý vsetínský lékař i můj zlínský gynekolog) mi potvrdili, že se anestézie určitě podává - ve Vsetíně dokonce celková...tak proč mně podána nebyla? Protože nebylo možno sehnat anesteziologa, jak řekl pan doktor...porod byl proti tomuto opravdu procházka růžovým sadem...první dny s miminkem jsem měla sama co dělat se sebou, zašitá několika mnoho stehy za živa, napuchlá..a přesně jak tu píšou už některé maminky přede mnou...přístup sester na šestinedělí byl hrozný...teda abych byla přesná a nekřivdila jiným - přístup dvou...ta jedna se dala ještě tolerovat, ale sestra Palová - ta opravdu není žena na správném místě...chovala se neomaleně, náznak vcítění se nebo snaha být nápomocná, to - co člověk od sestřičky - tohoto povolání automaticky očekává, veškerá žádná...protože jsem byla opravdu rozhozená a nezmohla se na to - se bránit přímo na oddělení stěžováním si u vrchní sestry, napsala jsem dopis přímo řediteli a vrchní sestře gyn.-porod. oddělení..měly by to udělat všechny maminky, které s chováním sester nebo jiného personálu mají špatnou zkušenost...protože když to neudělají, budou mít další a další maminky zkažené první dny s miminkem, jen kvůli neomalenosti některých sestřiček nebo jiného personálu tohoto oddělení...našla se spousta jiných sestřiček, které přišly, představily se - usmály se a byly nápomocné...tak proč jedna sestra takto kazí pověst nemocnice...protože spousta maminek si řekne, kašlu na to, už tam rodit nebudu...nebudu s tím ztrácet čas. Maminky, co píšou kladnou zkušenost měly štěstí - hladký porod, milý personál, třeba zrovna výše zmiňovaná sestřička měla dovolenou Moc jim to přeju a přeju i budoucím maminkám, ať nemusí zažít to, co já a jiné maminky, kterým se to trošku zkomplikovalo...a píšu zcela upřímně - do porodnice jsem přicházela usmátá a během celého porodu mě porodní asistentka chválila, jak jsem usměvavá a statečná..Takže hodně štěstí v této nelehké, ale nádherné životní situaci a nebojte se ozvat...
A ještě bych ráda napsala, že než jsem měla tuto zkušenost a narazila jsem na podobné diskuze, říkala jsem si, to není možné, přece když budu milá a usměvavá já, nemají sestřičky na šestinedělí důvod chovat se tak, jak některé maminy tady popisují...mně se to stát nemůže, ty holky jsou asi přecitlivělé...jenže v tu chvíli je přecitlivělý každý...i chlapi ))) a ač si v normálním životě nenechám věci líbit a umím si říct o svá práva, tady to opravdu nešlo...říkám si, příště seberu všechnu sílu, ale co když zase ne???A proč bych taky měla tu sílu využívat na to, abych vysvětlovala sestřičkám, jak se chovat, když tu energii raději využiju na první náročné chvíle s miminkem...proto díky všem, co svou práci dělají rádi a s úsměvem!!!!Jedno jestli sestra, prodavačka nebo úředník...