Názory k článku Nedostali jste se na víceleté gymnázium? Gratulujeme.

Nemám důvod lhát. Musím říct, že mě to i leckdy štvalo, že bratr proplouval tak v pohodě (a ve skrytu duše doufám, že mu VŠ dá pořádně zabrat). Taky mě štve, že tak s polovičním úsilím má z maturity naprosto stejné známky jako já.....Ale holt to tak je, netuším, jak to dělá, ale v průběhu těch osmi let se opravdu učil víceméně symbolicky (jednou dvakrát si to přečetl) a to třeba na matiku jsem ho se učit neviděla snad nikdy. před maturitou poprvé zabral tak, jak já se byla zvyklá učit běžně (ale zpětně si myslím, že jsem se stejně učila hlavně pro svůj dobrý pocit - hlvaně v matematice).
Prostě takový děti/studenti jsou a ty na ten gympl patří. Protože netuším, co by takhle dělal na druhém stupni ZŠ.
BTW já zase opravdu nemám ráda, když mě někdo obviňuje ze lži. Zásadně nelžu a to ani na anonymních diskuzních forech. Věřte tomu, že jsme doma docela vyšilovali, když jsme viděli, jak to má na háku (když navíc musel maturovat státně). To bych radši, kdyby se učil průběžně a mamka neměla nervy v kýblu....

angrešt, to je moc hezky napsáno. Bohužel přibývá dětí, které vůbec nezvládají si z těch 45 minut výuky něco odnést. Polovina třídy hodiny prolelkuje a rodiče pak lkají, jak je to strašné, že se pořád doma učí a tak špatné výsledky.... Jsou pak velmi překvapeni, když jim říkám, jak jejich dítka tráví čas. Přitom většině by stačilo dávat prostě ve škole pozor a doma už jen doťuknout písemné úkol, zopáknout na test, apod. Na druh stranu chápu, že soustředit se 5 -6 hodin v kuse není snadné.....

Já taky se na to dívám, že mi velmi v pedagogicko-psychologické poradně dobře poradili. Před nějakým časem nám příbuzný říkal jak přemýšlejí jakou školu dítěti vybrat. Radila jsem, že se můžou zajít poradit do poradny, můj manžel ten byl proti, kdyby měl tak výbornou zkušenost jak já, jistě by to viděl jinak. (Samozřejmě je mi jasné, že všichni doktoři tam nejsou dobří, ale já jsem měla štěstí na moc šikovnou doktorku.)

Víceletá gymnázia velmi vadí některým sociálním demokratům a argumentace v článku je v podstatě jen zopakováním řady takových argumentů. Krom dalších přidaných argumentů a pseudoargumentů. Za socialismu pochopitelně víceletá gymnázia být nesměla, ideologický důvod. Byly ovšem výběrové základní školy, zejména na výuku matematiky, fyziky a pak i jazykové základní školy.
Zde je nutné říci, že běžné osmileté gymnázium není zdaleka tak výběrové, jak výběrová zš - na matematiku, matematicko-fyzikální a nebo s rozšířenou výukou jazyků. Chodil jsem na zš za totality, byly tu v ročníku 2. paralelní třídy, A a B. V tom áčku, kde jsem byl, byli o trochu lepší žáci, v béčku naopak. Z ačáka šlo asi polovina třídy na sš a polovina do učení, možná na sš v mírné převaze. V béčku zas většina šla do učení jen pár na sš.
Proč dělat určitý výběr? Tehdi ti zájemci o učební obory na učení vyloženě kašlali, jiní zas měli slabé nadání, nebo šlo o kombinaci. Nízká laťka pak sníží požadovanou úroveň i pro ty trošku lepší nebo se zájmem. Na sš bylo učení více, skok byl dosti značný. Chyba byl velmi tvrdý přechod. Naopak, na učňácích bylo učivo ještě méně náročné než na zš.
Víceletá gymnázia mají tradici z první republiky a myslím i z dob Rakouska. Tehdy byla měšťanská škola (zš) takový nižší standard dobrý pro učení, kam chodila větší část populace. Gymnázium byl vyšší standard, ale ne nějaká výběrová škola, jako třeba za socialismu ty matematické třídy. Přechod na sš tak byl pozvolnější. I pro toho, kdo šel na průmyslovku, byla lepší průprava 4 r. gymnázia než 4 r. té měšťanky.
Inteligence dětí je vrozená, na prvním stupni je výuka více o nácviku motorických dovedností jako psaní, kreslení. Ale po těch 5 letech výuky už jde rozpoznat, které dítě je lepší průměr a které je slabší průměr. Stačí k tomu školní výsledky, dobrý učitel to dokáže poznat. Nemá smysl nechat nadanější dítě nevytížené, dle tempa těch nejslabších. A taky nemá smysl dávat dítě na gymnázium, když je spíše slabší. Je ale možnost po gymnázium, pokud to je moc náročné, tak odejít.
Když se někdo učí cizí řeč, tak se vážně nenaučí, když bude stále chodit mezi začátečníky nebo do skupiny, kde bude vynikat a bude to pro něj hodně snadné. A taky není dobré zas chodit do skupiny, na kterou nemám a nebo zvládám jen s vypětím. Chce to optimální zátěž.
Za výběrové bych považoval spíš gymnázia, která dávají něco navíc. Např. výuka v cizím jazyce - rakouské gymnázium, podobně i v dalších jazycích (ne všude to je za peníze, že na to má málokdo, někde to je zdarma či za malé peníze). Pak gymnázia se zaměřením na matematiku, IT - možná v kombinaci s jazyky. Ale většina gymnázií jsou běžné sš, v dnešní době rozhodně ne nijak náročné.
ZŠ skutečně na 2. stupni má spíš jen ty, co se nedostali na gymnázia nebo na ně nemají. To je třeba respektovat i při rozhodování. Tj. ne jestli nechat dítě v prostředí průměru (to bylo za socialismu), ale v prostředí podprůměru. Nemluvím o růných výběrových zš, tam může úroveň být vyšší než na běžných víceleltých gymnáziích, i když to častý případ asi nebude.

Jana: "Nevěřím tomu, že někdo odmaturuje na gymnáziu, aniž by se učil."

Já. Občůrala jsem to se čtyřkama. Lenora líná. Do maturity jsem se učila asi 2x, pamatuju si jednou ve třetím čtyřletého děják a jednou na víceletém matku, úkoly jsem opisovala o přestávce, nepamatuju si, že bych nějaká dělala samostatně, možná do geometrie. Došlo mi, že bych se měla učit, asi 10 dní před maturou a to jsem opravdu od učen neodlezla. Ale do té doby fakt ne... Ale vždycky jsem hodně četla knihy.