Názory k článku Nedostali jste se na víceleté gymnázium? Gratulujeme.

Nebyla jsem extrémně nadané dítě, ale spíš dvojkař, na vícelété gymnázium jsem se přihlásila bez vědomí rodičů (mamka vyloženě nechtěla, chtěla ze mě mít umělkyni) a byla jsem se svou volbou spokojena, z gymplu jsem pak šla na VŠ.

Ségra z víceletého odešla na konzervatoř, taky neměla dobré známky, i když by nějak gympl doklepala.

Ani z jedné z nás není uzlíček nervů.

Přesně tak!! Autorka článku je naprosto negativní a straší rodiče, které mají dilema, jestli dítě dát na osmileté gymnázium nebo ne!
Moje 17letá dcera mi několikrát poděkovala za to, že může být od 11 let na gymnáziu, není jedničkářka, ale oceňuje to, že je mezi "nadprůměrnými" dětmi a to ji nutí víc se snažit, vzdělávat se i mimo školu apod.
Mladší dcera tento rok neudělala přijímačky na osmileté gymnázium a nijak to neřešíme. Prostě to tak mělo být.
Jak může dítě (rodič) vědět přesně, jaké vzdělání bude to nejlepší právě pro ně? Ale ať je to v 10 letech nebo v 15 - vždy je to sázka do loterie, pokud zrovna není dítě vyhraněné na určitý obor. Vždyť ani 15letému dítěti nemůže rodič říct na 100%, že gymnázium je to nejlepší!!
A ambice rodičů? V našem případě nee. Otec je vyučený, já mám maturitu a nikdy jsem netoužila jít na vysokou. Prostě to jen se vzděláním "zkoušíme", chceme pro svoje děti to nejlepší řešení a až čas ukáže, jestli to bylo správně...

Neznám nikoho, kdo by trpěl kvůli víceletému gymnáziu tikem. Možná je to tím, že ještě pocházím z generace rozumných rodičů, kteří prostě odhadli, na co jejich děti mají. Ale na naší škole se nikdo nepokusil o sebevraždu a výchovná poradkyně taky neměla zrovna moc práce.....
Neříkám, že vše bylo růžové, ale když prostě dítě na gympl má, tak nemá problém to zvládnout. A zvládá to i s některými nedostatky, stačí prostě zdravá podpora rodičů.
ty extrémní případy tiků, sebevražd atd. jsou dle mého většinou způsobeny hlavně šílenými ambicemi rodičů, pro které je dvojka špatná známka a své dítě vyloženě dusí. Ale takoví mohou být opravdu i na základkách (dítě totiž dost často nezvládne nápor nervů a přijímačky na gymnázium neudělá). Moje maminka nebyla na víceletém gymnáziu a peklo od rodičů, kdy musela jen šprtat si zažila. Naopak my s bratrem jsem nic takové nezažili. je to o rodičích a ne o tom, jaká je to škola.

Nevěřím tomu, že někdo odmaturuje na gymnáziu, aniž by se učil.
sem tam otevření knížky prostě nevěřím, na gymplu je to hodně o znalostech a ty se jinak, než učením do hlavy nedostanou.

Opravdu je pro Vás tak strašně těžké uvěřit tomu, že některým dětem gymnázium vyloženě vyhovuje (měla jsem spolužáka, který vymetal všemožné vědecké soutěže a cca v sextě měl z fyziky větší vědomosti než naše fyzikářka, to samé s chemií) a jiné prostředí by je naopak ubíjelo? Kluk opravdu není neurotik, končí medicínu ;)
Pak tam byla fůra dalších, kterým gympl vyhovoval, stačili tempu bez jakéhokoliv nadměrnému učení a stíhali u toho své koníčky. A taky z nich nejsou žádní neurotici ;). Naši třídu za celých 8 let opustili dva lidi - jedna holka hned po prvním pololetí v primě, protože rodiče pochopili, že na to nemá. Druhý nás opustil v sexté, umřel mu tragicky tatínek a musel začít vydělávat na rodinu :(