Názory k článku Kdybych měla své dítě vychovat znovu

Dobry den, Radko,

ackoliv mne je o mnoho let vice nez Vam, prekvapila jste me svym prispevkem. Souhlasim. I ja jsem cely zivot kamsi nesmyslne spechala az do nynejsiho prazdna plneho slz a ubijejiciho ticha - bez usmevu ditete. Zabili mi syna i jeho otce.

Moc to boli, neni to k preziti.
Tibia

Velmi pekne literarni dilo, ale to co k nemu napsala Fany se mi libi vic, protoze kdybych ja zila znova, tak bych se mnohem vic smala a nedivala bych se na to, ze je to ted blby nebo se to nehodi :-)))

"Kdybych mohla žít znovu, méně bych mluvila a více naslouchala.
Neodmítala bych pozvat své přátele na večeři jen proto, že máme na koberci fleky a náš gauč je už značně vybledlý.
Jedla bych zdravé zeleninové saláty s tmavým pečivem a vyhýbala bych se všem jídlům smaženým na přepáleném tuku, i když mi chutnají lépe.
Našla bych si čas a poslouchala babičku, když mi chce vyprávět o svém mládí.
Nikdy bych netvrdila, když by byl právě parný letní den, že okénka auta musí být zavřená jen proto, že jedu od kadeřnice a mám čerstvě udělaný účes.
Nikdy bych nenechala vyhořet zcela opuštěnou a zapomenutou nádhernou svíčku ve tvaru růže v nějaké komoře. držela bych u ní stráž a rozsvěcela bych ji a zase zhášela. Starala bych se o ni.
Běhala bych s dětmi po louce a nehubovala bych je, že mají šaty samou zelenou skvrnu od trávy.
Plakala bych a smála bych se méně při sledování televize a víc bych sledovala skutečný život.
Sdílela bych co nejvíc odpovědnosti se svým manželem.
Když bych onemocněla, zůstala bych v posteli a nehnala bych se do práce s horečkou, protože když budu chybět nějaký čas v zaměstnání, svět se nezastaví.
Ačkoliv bych nevěděla, kdy přesně skončí devět měsíců těhotenství, radovala bbych se z každého okamžiku, protože bych věděla, že zrození dítěte, které žije pod mým srdcem, je podivuhodná věc a já mám přitom možnost spolupracovat na uskutečnění zázraku.
Mému dítěti, které se na mne vášnivě vrhne a líbá mě, bych neřekla: "Tak dolů, to už stačí! Jdi se umýt, večeře je na stole!"
Říkala bych mu co nejčastěji: "Mám tě ráda." A co nejméně! "Bohužel…" Ale především, kdybych mohla začít svůj život zde na zemi, nepromrhala bych ani chvilku… dávala bych strašný pozor, abych ho prožila opravdově… abych ho prožila… a už ho nikdy ničím nepromrhala."
(Erma Bombecková)

"Každý okamžik, který máš, je nekonečný poklad. Nepromarni ho. Nehoň se pořád, abys zajistil zítřek. "Žij lépe, než můžeš, mysli lépe, než můžeš, a vydej ze sebe to nejlepší dnes. Protože dnešek je dřív než zítřek, a zítřek bude dřív než věčnost."
(A. P. Gouthey)

opsáno z knih:
"Příběhy pro potěchu duše" a "Další příběhy pro potěchu duše";
autor: "Ferrero";
nakladatelství: "Portál"

Díky moc. Někdy mám podobné pocity, i když mám teprve tříleté dítě a miminko. A nebo "už" tříleté a "už" sedmiměsíční? Ten čas tak letí a člověk na to někdy zapomíná a pak ho to mrzí!

Ještě jednou díky, pomohlo to. Budete psát i dál? Ráda bych si od vás opět něco přečetla.

iva.sch@hide.cz

Díky za Vaši báseň na serveru "RODINA".Je moc hezká.
Tomáš a Julie