Názory k článku Mají se dětem dávat za vysvědčení dárky?

To jsem moc nepochopila. Dali ti dárek a ty nejseš ráda? Chtělas aby ti dali něco "lepšího" nebo jak? Já bych byla ráda za něco, i když bych byla mnohem radši kdyby mě někdo furt něco nedával, hlavně strašně drahý věci, to se pak necítím zrovna dobře.

Tak tohle opravdu nechápu. Tak dávat, podle autora, dárky nebo ne? Mě to spíše vyznělo, že ne.... Mám zatím děti předškolního věku, ale vím jistě, že jednou za vysvědčení odměnu dostanou. Proč by něměli? Budou pracovat celý rok a určitě si ji zaslouží. Krom toho, že poslední den školy je výjmečný i pro rodiče. Přece dospělý taky nechodí do práce pro zábavu. Prémie jsou jeho odměna. To je autor odmítne, protože přece pracuje kvůli sobě a svému osobnímu blahu? Dle mého názoru postavené na hlavu.

Navíc, jedna z mých nejsmutnějších vzpomínek je, když jsem ukončila vysokou školu a dostala při promoci od rodičů těžítko. Prostě, člověk se snaží a pracuje jak může, tak by odměna následovat měla. Jen podotýkám, že moji rodiče jsou jinak super a tohle se jim prostě jen nepovedlo.

Podle mých zkušeností většině lidí soutěživost a porovnávání dětí vyhovuje, vyžadují ho a vychovávají k nim i svoje děti.
Naše dítě chodí do školy, kde se hodnotí slovně. Je zvykem, že při každém vysvědčení se každý nezasvěcený docela hloupě ptá, jestli má samé jedničky. Jako kdyby to byla ta největší hodnota, nebo dokonce snad i samozřejmost. Jak se asi při těhle otázkách musí cítit děti, které samé jedničky nemají?
Nedávno mi jedna paní po stejné otázce položené mému dítěti a jeho vysvětlení, že známky nedostávají, přímo před dítětem začala rozsáhle vysvětlovat, že ona i její dítě chtějí vědět, jak jsou na tom vzhledem k ostatním, že známky jsou motivace a bez nich by se děti neučily. Tohle si myslí většina lidí, povětšinou nemají jinou zkušenost a všeho neznámého a "divného" se bojí.
Konec roku symbolicky oslavíme zmrzlinou a malým dárkem, vysvědčení v tom hraje roli jen ve frontě na zmrzlinu v cukrárně, kde vždycky na konci školního roku dávají za jakékoliv vysvědření zmrzku zdarma

Jen doplním, že děti v Americe dělají na závěr školy testy, které je pak podle výsledku opravňují ke vstupu na vytouženou další školu. Takže cílem je dobře uspět u testů, abych mohl jít na vybranou školu. Předměty do testů a jejich množství si děti vybírají samy podle toho, co je baví a hlavně podle požadavků budoucí školy, takže něco na styl našich přijímaček, akorát ty se u nás dělají na budoucí škole, zatímco v Americe na škole, kterou žák do té doby navštěvoval.

Nadstandardní péče o žáky s různými poruchami učení je na většině našich základních škol, bohužel ministerstvo tento postup podporuje pouze "morálně", nedává na tuto péči dostatek financí. Jakou formu práce s těmito dětmi škola zvolí, je potom na řediteli. Hodně škol se to pokusilo řešit různými projekty, kterými se žádalo o peníze z Evropské unie, ale jak všichni ví, zrovna teď je situace s evropskými dotacemi velmi špatná... Naopak, v práci s dětmi s poruchami učení jsme na tom velmi dobře, máme fungující rozsáhlou síť pedagogicko-psychologických poraden, které spolupracují se školami a poskytují poradenství i služby rodičům. Je pak hlavně na nich, jestli se svými dětmi chtějí dělat něco navíc, věnovat jim čas i námahu v práci, jejíž výsledky nejsou vidět hned, jak někteří mylně očekávají. Takovouto síť poraden a řízenou péči Amerika nemá, naopak, v tomto jsme vcelku unikátní, spolu s německy hovořícími sousedy, kde máme trošku podobnou historii těchto výzkumů a péče (ostatně lidé, zabývající se touto problematikou přednášeli právě i v těchto zemích). Samozřejmě se vždy najdou případy, kdy učitelé nerespektují zprávu z poradny, nepracují s dítětem podle doporučení atd., ale popravdě řečeno se ve své praxi častěji setkávám s tím, že naopak rodiče neakceptují doporučení z poradny. Ono denně číst nahlas 2 x 10 minut, o přečteném si společně popovídat, rozdělit pár těžších slov z textu na slabiky, jednotlivé hlásky, přečíst dítěti text se změněnými slovy, aby hledalo "chyby", vysvětlit význam neznámých nebo špatně pochopených slov... to je docela dřina pro obě strany, ale bez této podpůrné péče se žák neposune a úlevy ve škole mu cestu nevyšlapou.

U nás má každý rodič právo na prvním stupni ZŠ žádat slovní hodnocení, není nutné jet na známky. Pravdou je, že většina rodičů (a tím pádem i dětí) známky očekává. Synek dnes dokončil první třídu a nikdo se ho za celý den nezeptal na nic jiného, než jaké známky měl na vysvědčení? Dárkem za vysvědčení dostal knihu, čte rád, všichni jsme pak šli na zmrzlinu. Povídali jsme si i o tom, co všechno se naučil.

Měla jsem to štěstí, že jsem v životě nikdy neslyšela větu "Když budeš mít samé jedničky (vyznamenání, žádnou trojku atd.), dostaneš...."
Vždycky jsem za vysvědčení dostala nějakou maličkost a později nějaký malý peníz se slovy "Kup si něco, co sama chceš..."
Vysvědčení byl pro nás vždycky spíš slavnostní den, to že končí škola a máme 2 měsíce volno na odpočinek.

Stejně to mám i se svými dětmi. Dcera měla průměrné vysvědčení. Ano, udělalo by mi radost, kdyby mělo lepší průměr, ale nemá, tak co. Vím, že se snažila a že by i sama ráda lepší známky. Takže jsme zašli společně na oběd a zmrzlinu, radovali se z toho, že už zítra začínají prázdniny a při té příležitosti pravda zakoupili jedny super boty, které bych stejně koupit musela