Markéta, kluci 10 a 3 |
• |
4.9.2012 12:19:30
Mladší syn byl od půl roku pravidelně hlídán babičkou a tetou, byl bez rodičů, přesto v jeslích vřeštěl. Chodit dopředu se tam nedá, ani nevím, že by to šlo ve školce.
|
4.9.2012 11:10:58
Přesně tak. Naprosto souhlasím.
|
4.9.2012 11:10:19
Nesnáším změny. Jsem "konzerva". Od dětství a zůstalo mi to. V článku se doslova vidím. Reagovala jsem jako dítě naprosto stejně. Nekomunikací. A bylo by naprosto fuk, jestli bych nastoupila do školky ve třech nebo pěti letech. Při nástupu do školy totéž. Vlastně i do práce.
|
4.9.2012 10:21:02
Tak nevím, nevidím chybu ve školce ani v rodičích, ale je to prostě individualitou a povahou dítěte.
My máme 3 děti se stejnou výchovou, podněty atd. Nejstarší syn chodil do školky v klidu, ale ve třídě pofňukával kdy pide maminka. Prostřední dcera byla úplně v pohodě, paní učitelka říkala, ža jako hned zezačátku to je jako by tam už chodila nejméně rok. No a nejmladší 3-letá včera ve školce poprvé plakala hodně, byly nachystané učitelky, pomcnice, uklízečky..., aby bylo dost náručí na nošení, utěšování a utírání slziček. A dneska ráno plakala - teda řvala jak tarzan. No, a všechny jsou z jednoho hnízda a prostě je každé jiné. |
Jája |
• |
4.9.2012 10:02:54
Jak se chceš podívat do školky, když je (většinou) přes prázdniny zavřená?
A učitelky mají o prázdninách dovolené. |
luthienka |
4.9.2012 9:50:47
A souhlasím, že další plus pro rychlejší adaptaci jsou smíšené třídy.
|
luthienka |
4.9.2012 9:49:17
sociální otužování je podle mě myšleno např: různé miniškoličky - nejprve s matkou, poté bez. nebo dětské koutky v NC, hlídání kamarádkou, sousedkou, chůvou,... Prostě adaptovat na změny a nepřítomnost rodičů. také vysvětlovat, co školka je, co se tam bude dělat. Dobré je se tam zajít několikrát podívat - to je rozhodně lepší, než 1.září tvrdnout s dítětem ve třídě. To pak bývá těm ostatním líto.
|
luthienka |
4.9.2012 9:46:16
Pokud dítě nemá rádo kolektiv, tak s tím nic moc neuděláš.
Mám dvě děti se stejnou výchovou a kluk první půl rok probrečel, holka byla v pohodě. Syn byl dlouho děsný individualista - to je ostatně i teď, jen má k tomu vůdčí schopnosti. Holka, jak sama říká, se "snadno skamarádí". Tím ale nechci říct, že se dítě nemá na školku připravovat. Zrovna tak je méně stresující pozvolný nástup dětí ( ne hromadně v září). Pomáhá taky dostatek pedagogů a dalšího pomocného personálu ve třídě (asistentka, klidně i milá paní uklízečka či školnice). A pomáhá také chápající, ale pevný postoj rodičů. není nic horšího, než když musíte uklidňovat plačící maminku, která svojí úzkostí "nakazila" dítě. |
Markéta, kluci 10 a 3 |
• |
4.9.2012 9:42:50
Jak si představuješ to sociální "otužování"?
Jinak třeba můj starší syn v jeslích brečel první dvě rána (byly mu skoro tři roky), ve školce vůbec a najednou bulel dva první týdny ve škole (asi to bylo tím, že jsem byla na rozsypání,když nastupoval do první třídy a on nevěděl, co ho čeká, a bál se). Mladší syn v jeslích (taky tříletý) vřískal (nebrečel) několik týdnů. Včera první den ve školce ani slzička, dneska se tam těšil a prý tam dohopsal jako klokan. Fajn je, že třídy jsou věkově smíšené, tak těch malých je tam jen pár (a navíc jsou většinou čtyřletí). |
4.9.2012 9:36:04
ahojky,
já s tebou moc nesouhlasím. zrovna dneska ve školce plakal můj šestiletý syn. A rozhodně si nemyslím, že by byl sociální neotužený. o prázdninách byl na sám na táboře, s babičkou, i na dovolenou jel s tatínkem bez maminky (nemohla jsem kvůli zdravotnímu stavu). já myslím, že každé dítě občas přepadne trochu úzkost nebo je u něco líto - třeba to, že už tam nejsou jeho nejlepší kamarádi, protože jsou už ve škole. podotýkám, že chodíme do státní školky a máme smíšenou třídu a z nových tříletých dětí nebrečel nikdo. jenom ten můj šetiletý:) žádnou tragédii z toho nedělám a neviním ani sebe ani školku. |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.