| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Housle nebo vozembouch?

 Příspěvky 110 z 38 [Dalších 28 >>]
lottie
  • 
3.10.2012 11:48:11
výborná možnost jsou půjčovny hudebních nástrojů, na měsíc je pianino za cca 350 (myslím), to je cena, za kterou máte třeba i-net, nebo povinné ručení. Připadá mi to tak levné, že se až divím, že ho nemá půjčený každá druhá domácnost. Nevýhoda je, že se to týká asi mjen větších měst. Já mám na mysli půjčovnu v Ostravě.
Líza
2.10.2012 18:03:06
"Tvůj názor, že je něco zbytečné dřít, když ti to pak k ničemu nebude, je trochu zavádějící, protože už na základní škole se naučíš spoustu věcí, které později zapomeneš, protože je ve své profesi nebudeš potřebovat."
Nojo, co mě vždycky na těchto diskusích baví, to je, když si někdo vymyslí cosi, přisoudí mi, že to říkám, a pak se se mnou začne hádat, aby mi to moje domnělé tvrzení vyvrátil. Takže, Terko, prosím, zkus mi najít, kde tvrdím, že je něco zbytečné dřít, když to pak k ničemu není - v případě, že to najdeš, máš u mě pivo. Já totiž tady celou dobu lidem, co nadávaj na stupnice, píšu, že bez cvičení nezábavných věcí se člověk holt na ten nátroj dobře hrát nenaučí - ale to by sis nejdřív asi musela přečíst co píšu, a až pak mi odepisovat.
Možná by ses pak taky pročetla k tomu, že s čím tady polemizuju, je tvrzení jedné přispěvatelky, že hudebky jsou na světě od toho, aby všechny děti, které absolvují první cyklus, byly schopny uspět u talentovek na střední školu - a to prostě není pravda. Pokud argumentuju tím, že já jako absolvent tří cyklů klavíru v lidušce jsem byla schopná svoji sestru připravit na úspěšné talentovky na vysokou školu, tak to je zase spíš ilustrace k tomu, že talentovky na tyto typy škol asi nelze brát moc vážně, protože k jejich zvládnutí není hudebka potřeba vůbec (BTW soukromý učitel, který tě rok bude dřít jen to, co potřebuješ, aby prolezla, tě vyjde výrazně levněji než hudebka; že pak to podle toho vypadá, to je druhá věc - ale na druhou stranu, myslím že na prvním stupni - a i tam se dělaly talentovky - fakt nemusí být člověk nijak aktivní hudebník).

Takže já skutečně říkám, že cvičit je potřeba.
Že hudebky jsou něco jiného než "jé, to se nám to ale krásně hraje".
Ale to, co mi podsouváš nebo co si vymýšlíš, že říkám, a pak se vůči tomu vymezuješ, je trošku... legrační.
2.10.2012 17:14:50
Samozřejmě, když dám dítě do ZUŠ, nepočítám hned s tím, že z něj bude talent a bude se hlásit na konzervatoř. V každém případě je to pro rozvoj harmonické osobnosti velice důležité, ne nadarmo se říká, že hudba zušlechťuje. A pokud se po 10ti letech rozhodne, že na nějakou takovou školu půjde, bude tu možnost mít. Tvůj názor, že je něco zbytečné dřít, když ti to pak k ničemu nebude, je trochu zavádějící, protože už na základní škole se naučíš spoustu věcí, které později zapomeneš, protože je ve své profesi nebudeš potřebovat.
Jasně, vždycky je možné mít soukromého učitele, ale taky ho velice draze zaplatíš. Pokud ti stačí rychlokurz, není co řešit, ale opravdovou hloubku to postrádá. Ono dostat se na ped. fak. je jedna věc, ale že ty paní učitelky pak dětem nedoprovodí ani obyčejnou písničku v jiné tonině než Cdur, je ostuda našeho školství, a pak se nemůžeme divit, že na základních školách děti v hudební výchově dělají mnohdy naprosto něco jiného a nepěstují lásku k hudbě. Jak po nich pak můžeme chtít, aby hudba byla přirozenou součástí jejich života.~q~
Líza
2.10.2012 13:53:27
Pokud jde o zkoušky z klavíru na VŠ, řekněme typu pedák, tam nepotřebuješ mít za sebou ani jeden cyklus v zušce, na ty se naučíš se soukromým učitelem mnohem rychleji - svoji sestru jsem na ně připravila sama cca za rok, možná i méně.
Pokud jde o umělecké vysoké školy, tak zase trvám na tom, že ani za starých časů, kdy se podle tebe přijímaly ještě jen talentované děti, to nebylo tak, že průměrný absolvent LŠU by se na nějakou takovou dostal. To byla výsada výjimečně talentovaných a pilných dětí, ono je to i celkem logický.
2.10.2012 11:44:15
Samozřejmě pokud půjde na konzervatoř na housle, tak zkoušky z klavíru dělat nebude. Ale je pravda, že na vysokých školách už ho chtějí, a také na konzervatoři se všichni učí povinně na klavír. Prostě je to základní nástroj. Ale housle jsou hned v závěsu, někde jim stačí jen ty.
Na ZUŠky se dřív přijímaly opravdu jen talentované děti, dnes už tomu tak bohužel není. Klesl zájem, tím pádem i kvalita výuky. Spousta dětí není schopna osnovy vůbec splnit.
Líza
2.10.2012 10:56:41
"je to škola, která chce zaručit rodičům, že to absolvování prvního cyklu budou jejich děti připravené na různé typy středních škol, kde se skládají talentové přijímací zkoušky ze hry na klavír. "
Domnívám se, že nemáš pravdu.
Jednak teda, na klavír - tak proč ta moje chudinka ubohá furt dře ty housle, když výsledkem bude to, že v devítce vysekne talentovky na konzervu z klavíru?
Jednak - ne, není to tak, že průměrný žák hudebky po prvním cyklu složí talentovky z hry na nástroj a uspěje - tak to nefunguje, tohle zvládnou jen ti nejlepší.
Ale ZUŠka by měla být škola, kde skutečně děti dostanou systematické hudební VZDĚLÁNÍ, něco víc než jen radostné muzicírování samo o sobě.
Za mě to ovšem bylo tak, že ZUŠka dětem do radostné muzicírování nezprostředkovala. Tam, co chodí dcera, je to dnes už jinak.
lenka
  • 
2.10.2012 10:36:24
hudebka ale opravdu není volnočasová aktivita - je to škola, která chce zaručit rodičům, že to absolvování prvního cyklu budou jejich děti připravené na různé typy středních škol, kde se skládají talentové přijímací zkoušky ze hry na klavír. Hudebka (základní umělecká škola) opravdu není pro každého. Opravdu je tam i dril, výběr skladeb vychází z širokého repertoáru, ale základna je v klasické hudbě. Kdo si chce hrát hlavně nenáročné písničky, ten má spoustu jinýách možností - v Centrech volného času atd...
Hudebky si nehrají na volnočasové aktivity, jsou to školy, mají své osnovy, proto mají i postupové zkoušky. Aby mohly zaručit jistou kvalitu a úroveň.
Vyčítat hudebkám povinné penzum repertoáru a postupové zkoušky, je jako vyčítat základní škole písemky a testy atd... Tak jako ve škole se děti učí - a je v tom často dril, tak je to i na hudebce.
1.10.2012 22:57:56
Myslím, že se v dnešní době trochu přeceňuje snaha o zábavnou formu výuky, všechno by mělo mít své meze. Jak už tu někdo psal, pokud chci dosáhnout v něčem dobrých výsledků, musím prostě trénovat, bez toho to nejde. Osobně neznám jediné dítě, které by se hrou na nástroj nechtělo někdy praštit (zvláště v období puberty), ale stejně tak znám spoustu těch, které v dospělosti moc mrzí, že rodiče na ně nebyli přísnější a kvůli své mladické nezralosti přestali hrát.
Já vnímám osobně zvláště hru na klavír, popř. na housle, jako základ vzdělání, (NE JAKO KROUŽEK), který je potřebný k tomu, aby mělo moje dítě v dospělosti možnost se rozmyslet, co chce v životě dělat. Já jsem zrovna na klavír nehrála, a neměla jsem šanci se dostat ani na jednu z VŠ, které jsem si vybrala, protože se na nich dělaly zkoušky z klavíru. Stačí se jen hlásit na ped. fakultu, na hudební výchovu....
ZUŠky jsou u nás sice ještě trochu zkostnatělé, ale dokud jsou součástí Ministerstva školství, dostávají na žáky DOTACE!!! Takže lidi buďte rádi, že to tak je, protože už tomu dlouho zvoní hrana, a až bude školné nedotované, tak u nás těch dětí, které hrají na nějaký nástroj, dost citelně ubude!!!!~o~
lucie, 2 děti
  • 
1.10.2012 22:24:46
Nechápu, proč tak zhurta. Najděte si soukromé kantory, hudebka prostě nějaké nároky klade. Protože naučit se na nástroj, asi stejně jako sportovat prostě je těžké, vyžaduje trpělivost. Dobrý učitel je základ, ale že to je pracné, zdlouhavé, to nelze ošidit. Hudebky nejsou relikt,jako relikt je dnes chápaná jakákoli poctivá práce. To je výpověĎ o nás. Dobře mluvit, dobře hrát, dobře tančit, vše dá práci. Jsme v době, kde na nic není čas. My si ho neuděláme. Hrála jsem od klasiky, po garáž s kapelou a můžu říct, že bez klasických základů se neobejdete. Některé věci nelze zjednodušovat a v tom je jejich krása. Ve svých pětatřiceti to chápu, v deseti těžko, ale od toho jsem dospělá, abych to aspoň zkoušela vysvětlovat dětem. My se dnes chováme a myslíme jako desetiletí. Veškeré inovace ve školství a volání po hravosti jsou liché: dostat kvalitní zvuk z jakéhokoliv nástroje je běh na dlouhou trať a každá práce s sebou nese chvíle krize, kdy se nedaří. Pokud budu učit nástroj, můžu motivovat dítě, dávat repec na výběr, ale neobejdu to, že např. hrát nezávisle oběma rukama je prostě zatraceně těžké apod. Můžu jen trpělivě podporovat žáka. Proč interní koncerty ? Někde se to zkusit musí a muzikant má přece zkoušet vystupovat před lidmi.To přece patří k tomu, že se někdy nezadaří. Připadá mi, že jsme všichni jak skleníkové květiny. Tvrdím, že v nehorším případě hodiny na hudebce zůstanou jako veselá příhoda "jak mi to nešlo" a z hlediska životních trablů, to považuji za takové krásné trauma :-)))))
1.10.2012 21:52:27
Právě i ty stupnice, akordy, prstová cvičení se dají hrát zábavně - existuje řada moderních materiálů - napřiklad prstová cv. jsou doplněna kreslenými figurkami, které jasně deklarují požadovaný pocit bez zbytečných dlouhých popisů atd. Prostě stejně jako v základoškolních předmětech ČJ, MAT., AJ, NJ, FYZ. atd. jsou osnovy podobné jako před lety, ale forma je zábavnější - viz dnešní oblíbené pracovní sešity k učebnicím , tak i v ZUŠ je možné obdobné pojetí, jen narážíme na neochotu u mnohých stávajících pedagogů se vzdělávat a "jít s dobou" - ono je to rozsáhlejší téma i o finančních podmínkách a pod., ale pokud chci něco dělat dobře, tak je to i v mém osobním zájmu a koho by taky bavilo 20 a více let učit to samé podle těch samých notových škol.........
 Příspěvky 110 z 38 [Dalších 28 >>]

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.