Názory k porodnici Nemocnice Hořovice

Rodila jsem v Hořovicích na Silvestra 2009.Protože jsem první dítě rodila v Motole a nebyla jsem spokojená s přístupem a prostředím,hledala jsem jinou porodnici.Na základě kladného hodnocení na internetu jsem vybrala Hořovice a nelituji.. Měla jsem malý porodní plán,který byl beze zbytku splněn,přístup a krásné prostředí mi při porodu velmi pomohly. I když jsem porodila 2hod po příjezdu,bolesti jsem měla velmi velké a moc statečná jsem nebyla,chovali se všichni ke mě moc hezky... Odd. šestinedělí je už něco jiného,všude se najde nějaká ta nepříjemná či arogatní sestra,ale tady jich bylo na můj vkus docela dost,ale to mi bylo celkem fuk,šlo mi hlavně o ten porod a jako druhorodička jsem si s kojením a vším poradila dobře sama. Doporučuji Hořovice těm,kterým záleží na přirozeném porodu a pěkném prostředí..

Také jsem rodila v dubnu 09 v porodnici Hořovice, porod byl s mojí porodní asistentkou, velmi rychlý, přirozený, bez zásahů, můj porodní plán se opravdu poctivě snažili plnit, mezi kontrakcemi se mi snažili vysvětlit, že na něco budu muset podepsat revers, což jsem teda moc vnímat nedokázala, natož něco podepsat
Z přístupu personálu na šestinedělí i prostředí jsem byla nadšená(vše krásně nově předělané, koupelna na pokoji, internet u postele, výběr ze dvou jídel, vše bez příplatku za nadstandard). Všichni se vesměs chovali s respektem a velmi mile, zvláště paní dr. gynekoložka úžasně milá, příjemná a chápající a tak i většina ostatních sestřiček a lékařů.
Je pravda, že jsem některá nařízení mi připadali trochu jako s prominutím zbytečná buzerace - dítě musí být v šest ráno! zvážené, změřené, vše zapsané v kartě. Taky jsem nepochopila požadavek, že dítě musí přibývat, aby nás propustili z porodnice. Na jedné straně všichni říkali, že je jasné, že mléko přijde nejdříve třetí den, z čeho má teda dítě přibývat Já jako zkušená matka jsem se nenechala znervoznit, s kojením jsem neměla problém a váhu jsem si přimyslela a pustili nás 3tí den (mléko přišlo až v den propuštění večer), jako prvorodičku by mě to asi dost znervóznělo - to stejné bylo ale i poprvé u Apolináře, jen jsem si
myslela, že tady to tak nebude, zvlášť když porodnice praská ve švech mi přijde zbytečné tam matku, která nemá žádný problém, držet déle než je nezbytně nutné jen aby si mohli odškrtnout, že je vše podle nějakých tabulek nebo zbytečně dítě dokrmovat Nutrilonem, když to není třeba.
Přes tyto drobné "mouchy" porodnici v Hořovicích moc doporučuji všem maminkám, které očekávají respekt ke svým požadavkům, pěkné prostředí a přijemný vstřícný personál. Kdybych se měla rozhodnout znovu, jedu z Prahy opět sem.

Musím se přidat ke kladnému hodnocení hořovické porodnice. Bylo pár věcí, které mne zarazily, ale
člověk nemá stejně čas je řešit. První dvě věci se týkaly příjmu do porodnice. Přijeli jsme tam po jedné hodině ranní, kdy jsem měla kontrakce po pěti minutách. Zazvonili jsme a než vyšla sestra bylo to nekonečné. Čekali jsme tak 10 minut, ale pro mne to byla hodina. Poté jsem od sestry dostala nádobku na moč. Doma mi odešla hlenová zátka a moč už pak byla vždy s krví. Když jsem sestře dala tedy to, co jsme ze sebe doslova vyždímala, pronesla: A to si myslíte, že je tohle vaše normální moč? V tu chvíli jsem měla co dělat abych se nezačala smát:) Samotný porod nebyl jednoduchý. Největší bolesti při kontrakcích byly od kyčlí ke kolenům, pomáhalo jediné a to chodit a chodit. Nakonec jsem šla do epidurálu, který byl v danou chvíli vysvobozením. Otevřela jsem se, nicméně miminku se ven nějak nechtělo. A tak mě sestřičky honily z postele na záchod a zase zpátky, že prý to pomůže, když budu sedět na záchodě s víc roztaženýma nohama. Jenže tam jsem měla pocit, že mi mimino snad do toho záchodu vypadne:) Nevypadlo:) Porod nepostupoval, syn měl na hlavičce otok a nebylo jasné jak je hlavička natočená. Po dvou hodinách marného tlačení bylo okamžitě rozhodnuto o císařském řezu. Ty dvě hodiny vnímali asi všichni okolo mě, ale pro mě to byl zažitek, který bych shrnula do deseti minut. V polospánku jsem jen vnímala kdy mám tlačit a jak dýchat atd. Díky epidurálu jsem ale alespoň mohla syna vidět ihned po porodu. Sice asi na pět sekund, ale díky za ně, byly nádherné. A ani ten císař nebyl jednoduchý, jelikož hlavička už byla moc sestouplá, museli ji vytlačit zase zpátky.
Když jsem slyšela slova typu, že takhle to nepůjde.. šly na mě mrákoty, ale všechno se zvládlo výborně. Velký dík patří těm kdo sloužili v porodnici 23.12.2008 za to, že nám přivedli na svět nejkrásnější vánoční dárek (a také děkuji těm co sloužili celé vánoční svátky). Zároveň moc děkuji mému partnerovi, který mě statečně podporoval a pomáhal. Na odd. šestinedělí je to frmol, každá sestřička zastává jiný názor co se týče kojení (resp. krmení např. v noci). Nechce si z toho dělat velkou hlavu. Prostě zjistíte, že co člověk to jiný názor a pak si v tom musíte udělat jasno. Jinak co se týče ochoty personálu.. nesetkala jsem se s nějakou neochotou, spíše naopak. Dokonce jsme se i se sestřičkami kolikrát hodně nasmály a s tou jizvou v podbřišku to bylo opravdu "výživné":). Po této zkušenosti příště opět do Hořovic a nechápu maminy, které jsou pro porody doma. A ještě jedna malá rada: pokud vám není něco jasné nebo si potřebujete něco ujasnit, ptejte se tak dlouho dokud vám to jasné nebude. Není nic jednodušší a hlavu vám nikdo neutrhne. Mně zůstala:) Ještě jednou díky všem:)

A sakra! Konecne vim v cem je problem. Typicky projev ukojeneho cloveka. Strucny, vecny, invektiv prosty.
Jano, doporucuji ti kontaktovat zdejsi cilou adminku, je mozne ze nas smaze a zakaze nam pristup.

Kamile, díky za "rozbor". Jak vidno, všichni děláme totéž.Ta diskuse byla vpodstatě o tom, jak to vidí lékař x jak to vidí klient.
Dva různé úhly pohledu na stejnou věc. Škoda, že je to vnímáno úplně jinak. Kdo chce, tak pochopí.