Názory k článku Zpráva o "mé" finské škole

To je hezké, že jste vyjmenovala, co všechno jste, nebo nejste, ale každopádně máte názory jak spadlá z Marsu. Většina z nás se střetla s poněkud jinou realitou, než jakou tady popisujete. Ale holt s tou pracovní historií, kterou zmiňujete, máte zjevně tyhle ujeté názory takříkajíc v "popisu práce." Třeba se jednou z těch bludů proberete.

no jo, ale když je ten někdo ředitel školy, tak je to blbý, že jo...

Jasně, že je to o lidech, proto píšu, že máš štěstí. Ty správný lidi se vždycky nesejdou.

To máte štěstí na školu.

"Zatímco bílý žák se učí, aby uměl a jednou měl dobrou práci, Rom se neučí, protože bez vzdělání lépe dosáhne na sociální dávky"
Není tomu tak. Bílej žák se učí, protože ho k tomu vedou rodiče a okolí, úplně stejně jako žlutej, černej, nahnědlej nebo po celým těle ochlupenej žák. Pokud nevedou, neučí se. S rodinou, která nevede děti ke vzdělání, je třeba pracovat, motivovat... Jenomže přebujelej státní aparát má "důležitější" starosti. V rodině, kde máma shání práci pět let, táta deset a bráchové jsou na pracáku, protože je díky barvě kůže nikdo nezaměstnal (ano, je to naprosto běžnej jev, se kterým jsem se ve svý praxi setkala mockrát), se děti neučí. Pochopitelně. Nemají pozitivní vzor v rodičích a zdeptaní rodiče nemají sílu děti k něčemu vést, nehledě na to, že v tom často sami nevidí smysl.
A proč to tak je? Díky zaujatejm lidem, který bez přemejšlení přejímají předsudky okolí a ani se, než plácnou nějakou hovadinu, neobtěžujou ověřit její pravdivost. Takoví tvoří atmosféru ve společnosti, díky níž je diskriminace Romů na pracovním trhu tiše přehlížená. Díky lidem, jako jste Vy. Nevím, jak můžete s takovou vinou žít. A to myslím opravdu vážně.