• |
19.4.2002 12:07:32
Dobrý den,
přečetla jsem si Váš dotaz a popis Vaší situace a mám pocit, že mi čtete myšlenky. Až na to, že s partnerem nemáme vlastní dítě jsme na tom téměř stejně. I my bychom rádi pomohli některým dětem z dětského domova. Jestli můžeme nebo nemůžeme mít vlastní děti nevíme - zatím jsme neměli důvod to zjišťovat. Také je mi líto všech párů, které nemohou mít vlastní děti, ale na druhou stranu nemám dojem, že by naše snaha byla také snahou připravit je o šanci být rodiči prostřednictvím adopce. Většina takto postižených párů touží po dítěti malém, bílém, zdravém, pokud možno ještě určitého pohlaví. Na jednu stranu to chápu - která máma by tohle nechtěla, ale na stranu druhou by si u vlastního dítěte takové kolonky parametrů nikdy zaškrtnout nemohli... Nemyslím si, že děti starší, barevné nebo zdravotně postižené mají menší nárok na to, aby také dostaly šanci žít v normální rodině. Doposud jsem se setkala pouze se dvěma typy názorů. Na jednu stranu jsou to lidé mající vlastní děti, kteří si myslí, že jsme blázni a že bychom si měli pořídit dítě vlastní a ne cizí, o kterém nic nevíme a ze kterého může vyrůst kdoví co. Druhým případem jsou právě lidé, kteří nemohou mít vlastní dítě a berou naši snahu jako akci namířenou proti nim. Obou skupin je mi líto a jsem ráda, že vím, že v tom nejsme sami. Přeji Vám hodně úspěchů ve snaze o rozšíření Vaší rodiny. |
• |
22.2.2002 12:30:10
Milá Vlasto, i když vím, jak dobrý úmysl vaše připomínky k adopci vede, přece jen vám musím sdělit své výhrady.
Patřím k té druhé straně" barikády ", k těm, kteří se museli své nejpřirozenější touhy po dítěti ze zdravotních důvodů vzdát. Myslím, že hlavním cílem celého procesu osvojení musí být spokojené dítě ve vhodné rodině. Jak z mnoha příspěvků podobných bezdětných nešťastníků vím, většinou je jejich hlavním požadavkem věk dítěte co nejnižší, což je jistě přirozené, u starších dětí je bohužel velmi často zřejmá citová deprivace vlivem ústavního života bez dostatku lásky a takové dítě umístěné do bezdětné rodiny, do neznámého prostředí, kde nejsou žádné jiné děti, na jejichž kolektiv bylo v domově zvyklé, se určitě potýká s mnoha problémy spojené s adaptací v nové rodině. Vám jako rodičům krásné holčičky přece zbývá možnost osvojení staršího dítěte, pěstounská nebo hostitelská péče. Nikdo vás určitě nepodezřívá z toho, že vaše srdce nejsou dost vřelá, vaše snaha pomoci je zřejmá. O vhodných rodičích pro děti rozhodují jistě fundovaní odborníci, kteří všechny žadatele posuzují na základě série psychologických vyšetření individuálně a zodpovědně, tak myslím, že není nutné mít obavy z toho, že pokud se pro to které dítě nenajdou vhodní rodiče bezdětní, nebudou vybráni zrovna ti, kteří už své vlastní děti mají a touží opuštěnému dítěti pomoci. Vím, že v některých regionech je dětí právně volných nedostatek, tak snad proto vás, pokud pocházíte právě z takového regionu, na úřadě informovali o tom, jak malou šanci na osvojení máte. Ale jsou i jiné formy pomoci, jak jsem už uvedla výše. Prosím mějte pochopení pro ty, kteří svou přirozenou touhu mít své dítě, dát mu ze sebe to nejlepší, vychovávat ho a pomáhat mu, myslí stejně upřímně jako vy. Zdraví Vás N. |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.