Názory k článku Jak tráví dnešní děti volný čas?

Mě čísla nepřijdou tak hrůzostrašná. Myslela jsem si, že je to podstatně horší - podle toho, co je prezentováno v médiích jsem žila v domění, že 100% dětí je obézních, živí se výhradně MC Donaldem a jediná činnost je hraní her na PC a vysedávání u TV ze svého okolí mám spíš pocit, že kdo nenajede týdně x km na kole, neživí se bio potravinami, o víkendu neběhá po lese, nevyhýbá se nákupním centrům a dovolenou netráví místo válením se u moře turistikou, je děsně nemožný, zaostalý a měli by mu sebrat děti. I podle příspěvků v diskuzích na netu na toto téma mám pocit, že každý žije děsně zdravě. Tak potom nerozumím, kde se berou děti trávící čas u TV..... já si žiju jak mě baví a dělám, co se mi zrovna chce.

S tělocvikem to není ani tak o konzumním životě rodin, co si budeme povídat, ten byl i za komunistů a možná více než dnes. Problém já osobně vidím v tom, jak jsou hodiny tělocviku vedeny a taky v tělocvikářích. Já si pamatuji tělocvikáře jako dost fanatické dozorce, kteří uměli akorát řvát a ponižovat, když někomu něco nešlo. Všechno se dělalo na známky a museli jsme dělat i věci jako např. hvězdice nebo stojky. Já mám pohyb ráda, tlustá jsem nebyla a nejsem, ale třeba ze stojky nebo kotoulů jsem měla nepřekonatelnou panickou hrůzu. Tělocvik pro mě znamenal obrovský stres. Na gymplu nám dali tělocvikáře - bývalý lampasák, který to doslova žral a byl na nás pes. Za to, že jsem odmítla dělat hvězdici, jsem dostala na vysvědčení 4. Prý ne za to, že jsem ji neuměla, ale že jsem byla neposlušná a nechtěla se ji ani učit. Já se prostě jen hrozně bála a odmítala dělat vrkoče hlavou dolů. Dodnes nerozumím, k čemu je to jako dobré umět stojku nebo hvězdici. Další věc - jak se takovému chlápkovi omluvit, že jste to dostala a je vám fakt zle? No raději nijak a nechat se buzerovat stylem "běháš jak paní továrníková po nákupech" "i mrzák by předvedl víc než ty" "takové nemehlo se těžko vdá, jak by plnilo své povinnosti v ložnici". Podle mého názoru by tělocvik neměl být známkován, měl by pouze vést děti k radosti z pohybu a sloužit také jako relax od složitějších předmětů. Jenže mám obavy, že to by právě páni tělocvikáři nesnesli, brali by to určitě jako degradaci. Taky chápu, že u dospívajích může být tělocvik problém - tělo se mění a dívka nebo chlapec mají hodně problémů sami se sebou - začnou růst prsa, bolí to a podprsenku zatím ještě nenosí - jak potom běhat, navíc před ostatními apod. S nechutí tělocviku je to zkrátka složitější a chtělo by to především víc citu. Jenže ono svádět všechno na konzum a nákupní centra je tak snadné, že.....

Tak za nás - vybíjená by byla super - my zas měli všechno na známku - i běh - totální opruz.

Ehm, to sice je, ale pokud děcko tráví drtivou většinu na sociálních sítích nebo hraje hry, tak to s technologiema nic společného nemá.

Problém s nechutí cvičit na TV mám u dcery už ve druhé třídě. Paní učitelka je jinak moc fajn, ale tělocvik dcera ráda nemá. Není totiž od mala moc šikovná (neumí vůbec skákat - děsně se bojí, neběhá moc rychle, neumí šplhat, házet...). A v soutěžení je vždy suvereně poslední a proto nemá motivaci to dělat.Uvědomuji si důležitost pohybu, sama jsem správné návyky neměla, buduji je až těžce v dospělosti. Takže dcera ráda lyžuje, letos začala i na běžkách, umí na in-linech, umí plavat, chodí na karate, jezdí na koni. Ale s TV prostě bojujeme a z vlastní zkušenosti vím, že bude hůř, až začne nosit z tv špatné známky. zatím mají všichni jedničky.
U syna se mi výchova k pohybu zdařila - je karatista, párkrát týdně chodí běhat nebo do posilky. Je sportovec od pohledu. Je mu 15, tak snad mu to vydrží. Tělocvik tak nějak přežívá (a to má skvělého moderního učitele). Vadí mu hlavně kolektivní sporty, ty jsou však ve škole časté (fotbal, floorbal...). Z nich má nejraději rugby (hodnotím učitele, že s nimi dělá i v ČR méně tradiční sport).
COmp a TV se snažíme troch ovlivnit. Ale je to věc kompromisu. Dcera (8let) 1-2hod/ 5xtýdně hry nebo pohádky na compu či televizi. Syn (16) je na compu více,ale jen asi 4xtýdně. A nemá rád facebook, spíš paří hry.