Názory k porodnici Okresní nemocnice s poliklinikou

Ráda bych se podělila o moji zkušenost s porodem ve Znojemské nemocnici. Rodila jsem před 6-ti dny, takže mám ještě všechno v živé paměti. Začnu od začátku. Tím, že jsem měla fyziologické, tedy bezproblémové těhotenství, celou dobu jsem se děsila, že daň za to, bude těžký, komplikovaný porod. Takže jsem se chtěla maximálně připravit. Chodila jsem do cvičení, na plavání a také na předporodní přípravu, kterou vedla paní Vodičková. Bylo to výborný a můžu to všem maminkám vřele doporučit. Paní Vodičková je skvělá - lidská, ochotná, vstřícná všem dotazům, prostě "profík".
Takže když jsem měla stupňující se bolesti od půl druhé v noci s přidruženým průjmem, hned zrána jsem jí volala o radu. Byla milá, pozvala mě na monitor. Kolem poledne jsme s partnerem vyrazili, protože přišlo i na zvracení. Po monitoru a vyšetření jsme se dohodli, že porod se blíží a že raději zůstaneme. Takže proběhl příjem, klystýr, horká vana a v 18:34 byl malý na světě. Dokonce bez nástřihu hráze, s příjemnou vůní levandule a hřebíčku. P. Vodičkové v šest končila služba, ale byla tak laskavá, že zrovna když jsem měla největší kontrakce a lezla jsem na porodní křeslo, nenechala mě v tom. Za to patří velký dík!! Chci poděkovat celému personálu, i Dr. Kaliskému, který se porodu účastnil.
Nechci, aby to vyznělo, že porod je jak procházka růžovým sadem, i moje vzpomínky jsou bolestivé, ale příjemná atmosféra, dobře míněná slova a rady mi pomohli vše zvládnout.
Ještě jednou děkuji.

Maminka Pavlína s Honzíkem (2940 g a 50 cm)

Zdravím všechny maminky i těhulky. Rodila jsem ve znojemské nemocnici, trvale žiji v Chorvatsku, ale lékaře mám ve Znojmě a o jiné možnosti jsem vůbec neuvažovala. I já jsem slyšela dost negativních zpráv o porodnici,ale každý porod je jiný a srovnávat se to asi nedá. Někdy jsou sestry lépe naladěné, někdy hůře, někdy je na oddělení větší "frmol" než jindy a toto všechno se odráží i na personálu. Ano, samozřejmě, že by měli být profesionální, ale jsou to taky jen lidi!!! Nechci nikoho omlouvat a je mi líto všech, kteří zažili nepříjemnou situaci. Já musím říct, že jsem byla maximálně spokojená. Chci poděkovat primáři Půčkovi, který mě "provázel" celým těhotenstvím a doktorce Fendrychové, která byla u porodu. Do porodnice jsem s manželem přijela ve 3 hodiny ráno, natočili mi monitor, dostala jsem klystýr (vše s domluvou) a bez problémů, potom jsme odešli na porodní sál, kde nás pravidelně kontrolovaly PA. POmohla mi sprcha i možnost chůze na pokoji - měla jsem křížové bolesti a MUSELA jsem stát, v sedě a v leže se to vydržet nedalo. Kolem osmé hodiny mě poslali na křeslo a malý se narodili v 8.43. Ještě jsem zůstala 2 hodiny na sále, přišla velká vizita, vše v pořádku. Poté nás přesunuli na nadstandart, sestry byly všechny velmi příjemné a vstřícné. HLavně chci poděkovat dětským sestřičkám (bohužel nevím jména), které mi pomohly s kojením - než jsme se s malým "sehráli", tak nám to chvilku trvalo. Ale i díky nim je vše super, malý má 4,5 měsíce,pořád kojíme a rosteme jako "z mlíka". Nechci nikoho odrazovat ani přemlouvat, ale já bych své druhé dítě (podaří-li se) chtěla zase rodit ve Znojmě. Krásný pozdrav z Chorvatska Bára a Dominik

Milá Alenko, asi jste podrobně nečetla můj příspěvek, protože jsem sice psala, že p.a. Vodičková je podle mě ras, ale že jsem nakonec byla ráda, že byla u porodu, protože mi pomohla porodit ještě ten den a odrodila mě sama.
Milá paní Jájika

Rodila jsem ve znojemské nemocnici 29.2.2008 a mohu říci, že přístup celého personálu se mi naprosto líbil. Byla jsem tam již 2 dny před porodem na vyvolávání a stále se nic nedělo, takže nuda, ale jakmile to přišlo, tak všechny porodní asistentky co měly zrovna službu za mého pobytu byly super a ve všem mi vyšly vztříc. Perfektní byl i pan doktor Jurčík, kterého vřele doporučuji. Je to opravdu velmi zkušený a milý pan doktor a nedám na něj dopusti. Porod super zážitek!!! Bez legrace. Zdravím všechny čekající. Marika

ahoj Jajiko, musim rict, ze tvuj zazitek z porodu a nasledne "pece" je taky dost drsny. Doufam, ze my dve ostatni neodradime :). Je pravda ze kdyz clovek ma konecne svoje zdrave, krasne miminko v naruci nema chut si stezovat a delat nepratele, potazmo kdyz tam musi jeste tri dny lezet. O tom nadstandartu jsem hodne slysela, ze tam sestry moc nechodi. Ja ho mela taky domluveny, ale predbehla me slecna co porodila po me a byla znama vrchni sestry. Jeste mi to sama rekla. Ale nakonec jsem byla rada. Na normalnim oddeleni jsem si uzila spoustu "legrace" napr: - na pokoji se mnou lezela jedna mlada maminka (17 let), prisel doktor na kontrolu a zacal na ni rvat(on to zrejme myslel jako humor), ze kdyby byla jeho dcera tak by ji zabil, co tim chtela dokazat, ze to je desny ten dnesni svet, ze takovych nedostudovanych tady bude behat a nejhorsi je kdyz deti maji deti. Uplne jsme cucely, mlada se drzela statecne, asi toho mela taky dost z domu, ale posluchat to od takove "autority"! A co je mu proboha po tom? A druha maminka na pokoji po porodu dle jejiho nazoru strasne krvacela (jak muzeme jako prvorodicky vedet jestli krvacime dost nebo to jeste neni dost?), poprosila doktorku zda by ji nevysetrila a neco ji na to nedala. Doktorka ji samozrejme vyhovela a napsala injekci. Kterou ji ovsem prinesli az vecer a to uz krvaceni ustavalo, tak ji odmitla. No nepreju vam videt to co se tam nasledne odehravalo. Sestra na ni spustila ze ji tu injekci proste da a hotovo (nejsme tady holubnik aby si pacient diktoval, vite co to stoji?, ja uz jsem ji pripravila a to ji ted mam vyhodit?), ona ze ne at ji teda zavola lekare se kterym se domluvi (to ovsem sestra nechtela ani slyset), dohadovaly se tam asi deset minut kdy sestra jenom porad dokola opakovala - takze odmitate lecbu? odmitate? odmitate? A maminka opakovala - zavolejte mi lekare a ja se domluvim. Nakonec kapitulovala a rekla ano odmitam lecbu. Sestra byla spokojena, ale nam bylo jasne ze nase kolegyne uz si ani neskrtne. Za dve hodiny na to prisla lekarka Dr. Pavkova, v zadech "nasi" sestru, ktera cekala co bude, Dr. se jen podivala do papiru, na kolegyni zeptala se ji co krvaceni a ze je to v poradku, jestli injekci nechce a kdyby neco at se domluvi (o jaky rozdil v jednani a chovani). Ja bych teda takovou odvahu s nekym do konfrontace jit nemela, nechala bych si napichat treba tri a drzela bych pusu.
A s tim, ze doktor provalil tvoje tajemstvi, to je fakt desny, asi si vsichni mysli, ze v rodine se vsechno rika. Me se stalo neco podobneho, ale opacne. Sla jsem ke gynekologovi a sestra kouka do papiru a na me a zase zpatky a pak rika - na to ze jste tak mlada toho mate dost za sebou! A ja na to co myslite? A ona zacala cist mou kartu - potrat, interupce, porod (a dalsi komplikace) - no koukala jsem jako blazen, nez mi doslo, ze mi cte kartu moji mamky, ktera se jmenuje stejne jen ma jine rodne cislo - vubec jsem o takovych vecech nevedela (je to mamcina soukroma vec), takze jsem prisla domu a rikam ji to, byla docela v soku. A stejnym zpusobem se dozvedela ze cekam miminko. Chteli jsme jeste pockat nez to oznamime a sestra, kdyz tam byla mamka na kontrole ji rekla, tak vy budete babicka! Gratuluju! Mamcin sok a moje zklamani. Dneska asi nejake lekarske tajemstvi moc neexistuje. Ano samozrejme muzu si stezovat, muzu si pamatovat vsechny jmena, ale na co mi to bude? Doktori uz nechteji pacienty pribirat, tak holt pacos musi neco zkousnout a postezovat si na webu a poskadlit tim nektere "kolegyne" :)