Názory k porodnici Okresní nemocnice s poliklinikou

o Ivancicich jsem slysela od kamaradky taky same kladne veci, osobne tam chtela ze Zn jet, ale riskla Zn a dopadla velice podobne jako ja.
Lucie - to byl pouze muj pohled na vec s rocnim odstupem. Taky jsem napsala ze to chapu ze se tak chovaji a ze to boli tomu rozumim, ale je rozdil kdyz prijde sestra a usmiva se zepta se, poradi....i na takovou jsem tam jednu narazila, nez kdyz dostane zachvat ze se potrisnila krvi a s usklebkem me uklidnuje ze to jeste bolet bude, nebo me serve ze jsem potrisnila krvi i povlak na perinu (prosteradel jsme mohly mit kolik jsme chteli ale kvuli perine byl rev a musela jsem si dve hodiny po porodu sama tu perinu prevlect, to uz neni o hormonech nebo predpojatosti).
Co se tyce kurzu V.B ja nenapsala, ze jsou super, s ostatnimi jsme to ohodnotily jako penize investovane do toho jak se seznamit s ostatnimi matkami, prinos 0. Ale stavet se k pacientkam - vy jste byla u Very tak vite vsechno, takze kdyz jste tak chytra tak si to udelejte.... a ja cucim jak puk na prcka ktery mi vtrhl do zivota a nevim co s nim. Ale to je jina kapitola.
Nicmene jsem porodila krasneho zdraveho syna, to okolo neni dulezite a za to jedine musim podekovat. S lepsim pristupem by k tomu byly i lepsi vzpominky.

A to je právě to!! Jedna paní povídala... Nejhorší jsou ty řeči, které se při dalším a dalším vyprávěním tak překroutí, že už ani nevíte, co může být pravda a co je dramaticky okořeněno, jen aby to bylo pro naslouchající dost zajímavé...

Milá DasKo.Chci jen říct, že předporodní kurs vedený nem. se zakládá na pravdivých a nezkreslených inform. o porodu. Bohužel,p.Burianová vykresluje porod v růžových barvách a nerealisticky.Skutečný porod prostě bolí,hodně bolí.Ale dá se zvládnout, to za tebe nikdo jiný nemůže udělat!A pokud odteče pl. voda bez kontrakcí,čeká se, až se porod rozběhne sám,dalších 24hod.Ale toto jsou inf.,které vám p.Burianová má v kursu podávat.Že porod bolí, trvá dlouho a jeho průbeh se nedá předem naplánovat žádným por. plánem!!Každý porod je originál a jeho další průbeh se dá řešit až na por. sále, se stávající službou por. asistentek a lékařů.K tomu je ovšem potřeba především DŮVĚRA v personál, který má právě službu.Všem totiž záleží na tom, aby matka co nejrychleji a bez vážných komplikací porodila zdravé dítě.Porod musíš ale zvládnout sama, aktivně spolupracovat a věřit sama sobě.Ve Znojmě je tým bezvadných lidí, kteří dělají velmi náročnou, zodpovědnou a málo doceněnou práci.Bohužel se stále najde spousta lidí, kteří umí jen pohanit...

Ahojky nakukuju sem občas,

DasoKa, až budeš přístě rodit jed do Ivančic, já tam roidla sice nejsou na zdech moderní kachličky atd, ale já tam roidla a dr sou važně dobří znám je všechny a jeden z nich je muj gyndař, snad neznám nikoho kdo by na ivančickou porodnici nadával, péče vyborná myslím po porodu, sestry z novorozeneckého vyborný.Sice sem měla jednu sestru co mi nebyla příjemná ale jinak se chovala profesionálně.

Zavidim vsem co maji dobrou zkusenost se Znojemskou porodnici, tu zvolim znovu jenom jako posledni moznost. Nebudu tu sahodlouze popisovat ten sestnactihodinovy horor, ale jen par bodu.
Na prijmu jsme zdravotni sestry ve ctyri rano vzbudili, otevreli po 10 minutach s otazkou co jako chceme. No co asi? Jeste ze mi jen odtekla voda a nerodila jsem jinak ma muj syn v rodnem listu chodbu nebo schody.
Po ubytovani to celkem slo, byla jsem v klidu a nevedela co me ceka, nez zacly bolesti. Ale podle vsech to nebyly zadne porodni bolesti, jen trosku krizovych bolesti. Kdyz uz ty "krizove bolesti" byly pravidelne po deseti minutach uz asi tri hodiny mela jsem pocit ze ten monitor je rozbity, protoze porad nic neukazoval. To uz jsem tam trcela 12 hodin a poslala jsem manzela domu, coz jsem nemela delat.
Ten sprchovy kout uz jsem uplne nenavidela. Nutili me tam porad sedet, s balonem a se sebou jsem se tam sotva vesla. Kdyz jsem si balon vyndala tak me sestra servala ze to je balon do sprachy a ne naven.
Preskocim par hodin a je tu druhy den pet rano, kdy uz jsem mela bolesti po dvou minutach, ale podle vsech jsem proste nerodila. To porad byly jen krizove bolesti. Porad rikali ze jeste nemam volat manzelovi, ze to je zbytecne. Jeste ze jsem je neposlechla!!! Nejvic mi "pomahaly jejich reci o tom jak jeste nerodim a ze to teprve prijde, ale nemuzou mi rict kdy, ale ze to jeste bude bolet vic a ze nerodim. No nazdar. Takova utecha po tech hodinach bolesti mi moc pomahala, zvlast, kdyz uz jsem byla tak hotova (kontrakce, vyzvraceni, omdleni a to porad dokola) ze jsem si nedovedla predstavit ze budu jeste tlacit.
Pak uz byly bolesti po minute tak me poslali na klystyr. Tam me zkontrolovali a opet rekli, ze nerodim protoze jsem otevrena jen na dva cm a kdyz budu neco chtit tak mam zazvonit. Sedela jsem s prisernou bolesti v te male mistnustce na zachode snazila udrzet vodu v sobe a najednou tlaceni a malej se dral ven. Musim rict, ze jsem se opravdu bala zazvonit, hypnotizovala jsem ten zvonek a nevedel jestli muzu kdyz vlastne nerodim. Ale dodala jsem si odvahy - taky me pak sestra sprdla, ze si tlaceni vymyslim, protoze kdyz me doktor zkontroloval zjistil ze porad nejsem otevrena, ale pak videl, ze asi fakt rodim nebo ho asi osvitilo a tak do me dal ruce, skubl a rekl ze ted uz opravdu rodim ze uz jsem otevrena na deset cm. V tu chvili jsem mu byla vdecna!!!!! No a pak me poslali ze mam jit pres celou tu chodbu na sal. Posledni co si pamatuju byl manzel ktery me sel hledat asi me odvedl na sal nebo odnesl, nevim. Nicmene me donutili vlezt na kozu (vsechny co znam nahnali na kozu at si pisou v manualu co chteji, ze se da rodit v ruznych polohach, ale vsichni sli nakonec na kozu) a tlacili jsme. Uz jsem nemela vubec silu, tak opet doktor zapracoval, poprosila jsem ho at mi pomuze (opet) tak na me hopl a pridrzel maleho hlavicku venku a pak uz to slo raz na raz.Ovsem co jsem svym porodem zpusobila!!!!! Zrovna nastoupila do prace na ranni smenu sestra, ktera si asi dost potrpi na vizaz a jak tahali tak na ni vysplichla krev (uznavama ze asi nic moc), ale ona normalne odbehla k zrcadlu a kontrolovala se jestli neni pocakana!!!! Byla z toho uplne v soku (podotykam ze nemam zadnou nemoc) a ja taky. A pak zacalo prave rodeo. Nemohli ze me dostat placentu a hrozilo, ze me budou operovat, kdyby me nechali chvili vydechnout a uvolnit se, ale oni ne, pripominalo mi to pohadku o velike repe, vsichni tahali za snuru po 40 minutach holka konecne povolila a mohlo se sit. Ani to se moc nepovedlo sili to snad za ziva a dost napevno (ale pry to tento doktor tak dela), prosil me az o kus bokem a tento steh se vzapeti dost rozjel a mela jsem tam moc pekny krater, ale to uz je jina kapitola.
Poporodni pece miziva, kazda sesta to vysvetlovala jinak a dokonce si protirecily, kdyz mi dite rvalo a ja se nemohla rozkojit proste rekli ze mu mam dat cumel (takze me predsevzeti ohledne cumlu padlo uz v porodnici) az treti noc jsem se dozvedela od jedne moc hodne mlade sestry ze je moznost jim dat dite pres noc aby si matka trosku odpocinula, ale aspon mi ukazala jak se bali do uzlicku aby sebou nehazel a to moc pomohlo timto ji dekuji jako jedine (bohuzel nevim jmeno).
Takze suma sumarum - v manualu si muzou psat co chteji, ale nic z toho neodpovida realite. Nastrihava se, rodi se na koze, ava se klystyr, kdyz jsem chtela tisici prostredky, treba jen ten kyslik rekli ze jsem kus zenske a ze to zvladnu (oni asi vedi uplne vsechno.
Ja chapu ze hormony delaji s matkama opravdu psi kusy a takovych polohysterickych matek tam maji 20 za den,a taky chapu, ze nektere kroky byly nezbytne, ale i kdyz pro ne jsem jedna z mnoha meli by si uvedomit ze pro nas je to jedinecny okamzik a zalezi hlavne na nich jake budeme mit vzpominky a jestli jestli to budeme ochotny opakovat. A staci opravdu malo. Napriklad doktora Jurcika si kazdy chvali a doporucuje. Co dela tenhle pan jineho nez ti ostatni?