Názory k porodnici Okresní nemocnice s poliklinikou

Znojemskou porodnici mohu všem doporučit,milý a vstřícný personál,prostě super... porodní asistenky,doktoři,sestřičky jak na předporodním tak na šestinedělí vážně skvělé!!! pokud budu ještě rodit,nebudu váhat a půjdu rodit opět do zn.nemocnice...

Zdravím všechny maminky a hlavně ty, které se chystají rodit ve Znojmě. Já jsem rodila v 36.tt. Do porodnice jsme přijeli 13.10., kdy mi začala odtékat voda. Když se ani druhý den porod nerozběhl, začali mi ho vyvolávat 15.10.2007 ráno.
Přítel za mnou mohl přijet hned ráno, za to jsem byla vděčná, protože ani druhá "vyvolávací kapačka" nezabírala, žádné bolesti, nic....Díky tomu, že jsme tam byli spolu, jsem to líp snášela, bylo to docela o nervy. Ale pak najednou kontrakce nastaly, to bylo kolem půl čtvrté odpoledne. Šla jsem si sednout do sprchy na míč, za půl hodiny přišla por.asistentka Šulerová, že si mě vyšetří, nebyla jsem ještě dost otevřená. Za chvíli jsem mohla jít na míč znova, to už byly kontrakce dost silné, za další půlhodinu přišla asistentka, že už si mě vyšetří na koze. A rovnou si mě tam nechala a maminko tlačte...Jiříčk byl na světě za pár minut a ten pocit, když mi ho pak por. asistentka položila na břicho...to bylo tak nepopsatelně krásný, že jsem hned zapomněla na jakoukoliv bolest.
Pak nám broučka odnesli a nechali nás na pokoji s přítelem. Po dvou hodinách mě převezli na šestinedělí, my jsme šli ještě na JIPku, podívat se na malýho, spinkal v inkubátoru. Těšila jsem se na ráno, až ho půjdu nakojit, ale ještě v noci přišla dětská doktorka, že má Jiříček infekci, a že mu dali antibiotika. Žádný kojení se nekonalo ani ráno, ani dalších 7 rán. Byl to nejhorší týden, jaký si dokáže matka představit. Měla jsem hrozný strach a nemohla jsem si ho ani pochovat, sotva pohladit...Do toho ještě dostal žloutenku...
Týden po porodu jsem si svého broučka mohla poprvé pochovat a konečně i nakojit. Sestřičky na JIPce byly moc hodné a trpělivé a s kojením mi pomáhaly ještě další tři dny, než nás konečně primář Bloudíček(děkuji za všechno) propustil domů.
Jsme doma 11 dní a s přítelem jsme moc vděční všem, kdo se nám o Jiříčka starali a jsme opravdu šťastní rodiče.
I když ty dny v porodnici byly těžké, znojemské porodnici nemůžu (kromě jídla) nic vytknout.
Děkujeme všem

Je to už skoro pět let,co jsem rodila ve Znojemské porodnici,ale ráda se podělím o své dojmy.Bohužel v půlce těhotenství,jem musela strávit v porodnici na pozorování.Bohužel toto pozorování probíhalo ponižujícíma prohlídkama několikrát denně,většinou starším slovensky mluvícím lékařem,kterému jsem skoro nerozuměla co říká,dál Mudr.Půčkem o kterém do dneška pochybuji jestli netrpí nějakou ůchylkou!Naštěstí jsem byla po týdnu propuštěná domů a za pár měsíců jsem v termínu porodila.Porod proběhl,díky Mudr.Pavkové a krásnému přístupu dvou asistentek v pořádku,(bohužel nevím jména)a taky nesmím opomenout manžela,který po trefném rýpnutí paní asistentky se porodu zůčastnil.Pokud ještě někdy budu rodit ve Zn.tak znovu chci mít vedle sebe manžela a budu si hodně moc přát aby Mudr.Půček byl na dovolené.

Já jsem rodila ve Znojmě syna.Byl to první porod.Ani vlastně nevím co mám přesně napsat.Bylo to prostě skvělý.Porodní asistentky byli prostě vynikající.Pořád tam se mnou byli.Pomáhali mi jak to šlo.Byli strašně hodný.Pořád se mnou mluvili, hladili mě po vlasech a dodávali velikou odvahu a sílu když už jsem nemohla.Opravdu jsem měla kompletní péči a podporu od začátku až do konce.A to i na šestinedělí a na dětském oddělení.Všichni se tam snaží respektovat všechna přání a styl maminky.Když to jde skoro 100% se vám přizpůsobí.Hlavně vám dávají pocit že jsou tam pro vás a že je vůbec neobtěžujete.Ať příjdete s čím koliv, kdykoliv a třeba už po desaté.Určítě chci podruhé rodit taky ve Znojmě.Můžu jenom chválit a přát ať jim to vydrží.

Rodila jsem ve Znojmě 26.12.2005,byl to první porod. Porod byl v podstatě dobrý, po 14 hodinách se naše Terezka podívala na svět. Po porodu mi jí přiložily po dvouch hodinách pak jí odvezli na šestinedělí. Když jsem přišla na pokoj byly tam dvě maminky druhorodičky. Druhy den kdy Terezka se vztekala u kojení mi jedna sestra řekla, že za to můžu já, protože ze mě cítí, že jsem nervozní matka a prý jestli nejsem kuřák, já nesnáším kuřáky. Bylo mi to docela líto, ale říkala jsem si, že jsem přecitlivělá, ale další den se do m naváželi i maminky na pokoji, že proč jí pořád chovám, proč na ní pořád nemluvim už jsem z toho byla na dně. Pořád se mi naše Terezka nemohla přisát, bylo mi to moc líto tak jsem chodila pro sestru ať mi jde pomoct s kojením řekla zachvíli z chvíle se vyklubala hodina takže jsem to zkoušela sama. Bylo to hrozné neustále jsem brečela, těšila jsem se domů, protože jsem měla pocit, že jsem sestrám spíš na obtíž. Přišla jsem domů odsávala jsem msíc mléko, ale pak to už nešlo. Přešla jsem na umělou stravu a Terezce jsou 4. měsíce a je zdravá. Nenechte se odbít vždyť jde o vás a vaše dítě. Martina