Winky |
• |
31.10.2014 12:05:53
Souhlasím s tím, že na školní výsledky dítěte má největší dopad přímá podpora rodiny. Tzv. "kulturní kapitál" se tomu říká. A taky nevím, jestli je to jediná cesta.
Zajímalo by mě, jestli by u nás šla "třetí cesta" - například v UK jsou tzv. internátní školy pro děti už od 8 let. Dítě jezdí domů na víkend, později jednou za dva víkendy (protože obvykle je ve škole i členem nějakého sportovního či jiného týmu, takže o víkendu má zápasy, soustředění apod). Tam se též nedá očekávát nějaké "supolování" od rodičů. Žáci musí sami požádat o doučování, pokud to potřebují, nesou sami zodpovědnost za své výsledky. Přiznávám, že bych asi neměla "žaludek" na to, poslat moji devítiletou na "intr". Ale je tam naznačená ta cesta - za výsledky žáka nese odpovědnost sám žák (rodiče do té míry, že mu řeknou "platíme ti školu, tak funguj, nebo máš utrum"). Je to pak teda záležitost školného, takže na tyto školy chodí žáci z mírně a více vyšších příjmových skupin, ale jak už tu padlo - i v takovýchto rodinách nemusí být dítě "studijní typ". |
Markéta |
31.10.2014 11:53:20
Naprosto souhlasím.
Zrovna teď se tím zabývám - syn je v sedmé třídě, někteří učitelé na třídních schůzkách řekli, že se v jejich třídě nedá učit. Takže buď probíhá domácí vyučování, nebo dítě předmět prostě neumí (například němčina). Vedení školy je to jedno, my tedy vyučujeme doma. Takto probíhala i celá třetí třída - a děti, kterým se rodiče nevěnovali, prostě neumějí vyjmenovaná slova, už to většinou nedohnaly. |
31.10.2014 11:46:43
V "běžné" třídě se očekává spolupráce rodičů, a také to, že když dítě neumí, nerozumí, nemá, nepracuje, tak že s tím rodiče něco udělají. Ale proč? Vždyť proto chodí děti do školy.
To, že jsou rodiče nevzdělaní, neumí se s dítětem připravovat, neumí mu látku vysvětlit by nemělo být překážkou vzdělávání (jak nyní zhusta je). Inkluzivní vzdělávání je cesta neprobádaná, a v našich krajích něco neznámého. Školství u nás je v dnešní době diskriminující. |
eva |
• |
31.10.2014 11:38:20
ja myslim, ze jeste vic nez na penezich zalezi na rodicich, zda se o vzdelani ditka zajimaji. Bohati si sice mohou koupit drahe skoly, ale kdyz dite neni odmala vedeno k nejakym hodnotam, tak mu jsou drahe skoly houby platne, proste ho vzdelani nezajima.
Zijeme v cizine a vidim to u dcery ve tride. Nejlepsi ze tridy (13lete deti na viceletem gymnaziu) je Pakistanka, jejiz matka nepracuje, holka ma jeste 4 sestry, otec je delnik v tiskarne, bydli v malem byte, jsou opravdu chudi. Ale holka je moc sympaticka a ve skole nejlepsi. A jeji rodice ji stale omylaji, ze vzdelani je nejdulezitejsi, aby se z te bidy vyhrabala. |
Analfabeta |
31.10.2014 11:09:23
Kreditko, přesně toto jsem měla na mysli. Když rodiče na děti kašlou a nechají je růst jako dříví v lese, tak to dítě nejenže jednou nebude studovat, ale skončí se vzděláním třeba ukončením 9.třídy základní školy. To není tím, že by dítě bylo blbé a nemělo na vzdělání buňky, je to prostě zanedbání ze strany rodiny. Když jde do 1.třídy dítě, kterému rodiče v životě nepřečetli pohádku a nenaučili ho nějaké dětské říkance, nemalovali nebo netvořili s ním, tak ten handicap bude oproti ostatním dětem těžko dohánět. A pardon: knížku si můžu půjčit v knihovně a pastelky a papír snad nestojí majlant. Základy fakt nejsou o penězích, ale o tom, jestli se rodiče dítěti věnovat chtějí nebo ne. Na tohle tu fakt není škola. Nebo mají chodit učitelky za dětmi domů a večer jim číst pohádky? (pohádky ale taky můžu vyprávět zpaměti, že?)
Mimochodem: sledujete teď reality show 8.A? Tam je to přesně o takovémto zanedbání dětí ze strany rodiny. Máslo na hlavě má taky celý náš systém. Protože pokud má rodina na dávkách vyšší příjem, než na jaký by dosáhla prací, je něco špatně a demotivuje to ty, co pracují za minimální mzdu. Podobné rozčarování jsem viděla víckrát. Třeba u holčiny, jejíž rodiče přišli z Vietnamu. Až do dospělosti ji vedli ke vzdělání, holčina vystudovala VŠE a nastoupila do zaměstnání. S úžasem zjistila, že rodiče s minimálním vzděláním mají v obchodě s podřadným textilem vyšší příjem než mnozí vysokoškoláci u nás. Co myslíte, pracuje dále v zaměstnání? Oh, nikoliv, dneska šéfuje několika krámům s textilem, ale má i obchod s kuchyňskými potřebami. A v reality 8.A to bude stejné: na co by se proboha ty děti učily nebo o něco snažily, když jako dospělé budou mít na dávkách víc? Vy byste se snažily? Proboha, proč? Kvůli nějakému diplomu, který si jednou pověsíte na zeď? |
Ajnod |
• |
31.10.2014 11:03:23
Já vím. Sama mluvím dobře anglicky, dcera je na tom díky tomu dobře, ale prostě ty podmínky jsou pro děti z dobře situovaných rodin někde úplně jinde - a o tom i celý ten článek je, proto na to reaguju, jinak mě ty jazykové zájezdy opravdu netrápí
|
Ajnod |
• |
31.10.2014 11:00:24
Kreditko, díky!
|
kreditka |
31.10.2014 10:59:01
Třeba dáš, dcera si bude moc vydělat na brigádě a pokud bydlíte v praze nemusíš řešit kolej apod...
|
kreditka |
31.10.2014 10:57:27
Diskuse o tomto pořadu probíhá vedle v diskusi, ale tam je jasně vidět že i kdyby se učitel přerazil stejně podobná děcka nenaučí vůbec nic, protože oni nemají zájem, nejsou k tomu vedení, vzdělání není jejich prioritou. A není to o penězích vždyť ZŠ je pro chudé děti prakticky zadarmo (sociálka proplácí učební pomůcky). Je to prostě v rodině... vždy si vpomenu na tento již několik let starý článek o romských imigrantech - ačkliv tato problematika se netýká jen romů
http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/185732-romske-deti-z-ceska-delaji-kanadskym-ucitelum-tezkou-hlavu.html |
Ajnod |
• |
31.10.2014 10:55:26
Žijeme v Praze, studijní prostředí dceři vytvářím odmalička, samozřejmě je to i tím, že sama mám o vzdělání zájem. Chodíme do knihovny, dcera odmalička hodně čte (já taky). Ale pokud bude chtít jít jednou na vysokou, pokud se něco nezmění, tak vím, že to už finančně nedám. Opět chci napsat, že si nestěžuju, máme se dobře a jsme spokojené, jen nabízím pohled z jiné strany.
|
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.