Názory k článku Hlavní předpoklad úspěchu ve škole? Dítě se musí umět narodit!

Ve Finsku to taktéž vypadá jinak.

Je to samozřejmě problém peněz ve školství. Aby tohle bylo možné, musely by za to být učitelky nebo asistentky placené. To je pak otázka priorit státu.
Nikdo mi ale nenamluví, že pro děti je dobré procvičovat a drilovat doma, v době, kdy většina matek pracuje na plný úvazek a dětem se můžou věnovat až pozdě večer. Když by na to mohl být využit čas ve škole, navíc ku prospěchu těch, kdo nemají tak dobré rodinné zázemí. Ty děti za to přece nemůžou, že jejich rodiče na jejich vzdělání nemají dost prostředků nebo na to kašlou, nebo že např. vyrůstají jenom s matkou, která musí pracovat jak mourovatá, aby sama rodinu utáhla, a už nemá sílu se s dítětem večer učit.

Cyan, když jsem pracovala ve školství, tak jsme s dětmi ve družině i procvičovali. Akorát jsme měli zakázáno psát s nimi domácí úkoly, ty musely děti psát fakt doma a nikoho nezajímalo, že třeba dítě trčelo do 5 hodin ve družině a ani nešlo ven, protože vychovatelka s dětmi malovala. Někdy v 17.00 přišlo domů, šlo by ven, ale venku už se začínalo smrákat a dítě ani nebylo venku. To byl systém na zabití. Já se snažila, aby se děti aspoň dostaly ven a aby si i něco procvičily zábavnou formou, ale takové jsme na škole byly jen dvě. A po pár letech se na to vybodneš, protože to je jen práce navíc. Tak sklouzneš do proudu s tím, že co je mi do cizích děcek, mám doma starosti s vlastními. On ti za tu práci totiž nikdo ani nepoděkoval, spíš ti jen přišli vynadat.

Jenže to je právě ten problém. Když škola automaticky předpokládá, že dítě musí látku procvičovat doma s rodiči, jasně znevýhodňuje ty děti, které sice můžou být stejně schopné, ale nemají doma rodiče, kteří mají schopnosti a čas s nimi procvičovat. Když škola očekává placení řady aktivit či doučování bokem, znevýhodňuje ty, kdo na to nemají. Jasně že rodina a její kulturní kapitál bude vždycky hrát roli, ale škola by se měla snažit tyhle nerovnosti zmírňovat, tak aby všechny děti měly maximálně stejné šance využít svůj talent bez ohledu na rodinné zázemí (a tím se nemyslí jen peněženka, ale právě i schopnosti či motivace rodičů).
Prakticky - proč např. má na prvním stupni končit vyučování ve 12, aby pak dítě buďto trčelo do pěti v družině nebo na placených kroužcích, a pak přišlo unavené domů, kdy s ním mají rodiče v potu tváře drilovat a procvičovat? Mělo by to být nastavené tak, aby dítě procvičilo látku ve škole, vyučování může trvat i odpoledne, můžou fungovat speciální hodiny pro děti, které potřebují doučování. V evropských zemích na západ od nás to tak funguje - rychle jim totiž došlo, že s přílivem imigrantů by bez toho jejich společnost nefungovala.

Nesmysl. Znám hodně lidí, co by studovat mohli a měli by na to schopnosti. Jenže nešli, protože je to prostě nebavilo. A není to ani o rodině. Můj kamarád je Ing., jeho žena taky, a dcera odmítla jít na VŠ s tím, že bude dělat to, co ji baví. Hotovo, dvacet, a nikdo jí v tom nezabrání. Studuje v zahraničí fyzioterapii a je naprosto spokojená.
Další známý odmít dál studovat a jezdí s kamiónem. Je naprosto spokojený, vždycky si přál hodně cestovat. A to už jezdil s kamionem v Rusku, v Americe, Kanadě, Evropu má procestovanou tak, že touží po jiných kontinentech.
Studium ti nezaručí ani dobrou práci, spokojenost a už vůbec ne peníze.