Diskuze : Hlavní : Mezi námi maminkami

Salamajko, jsi náročná a naivní
Já bych považovala za přirozené jmenovat požadované předměty jednotlivě (zubní kartáček, mýdlo, ručník atd.) a popsat, jakou mají barvu a kde se v domácnosti nacházejí. Případně, kde má muž něco takového koupit. A doufala bych, že to klapne alespoň přibližně
(Můj muž se během mých pobytů v porodnici naučil vzorně nakupovat vložky a veškeré sanitární potřeby, během jiných pobytů v nemocnici zase tílka a šortky u Vietnamců. Nikdy bych ale neriskovala pokyn "hygienické potřeby", a to bez ohledu na věk a pohlaví dotyčného. Z toho opravdu nemusí pochopit, co konkrétně chceš.)

Rifle do porodnice si také neumím představit.
Tam jsem byla vděčná za erární hábity, do kterých jsem si mohla bezstarostně krvácet, potit se a produkovat mléko. Vlastní jsem měla jen spodní prádlo. To byla jedna z mála výhod systému, že jsem měla postaráno o ložní prádlo i oděv pro sebe.
Pro miminka se mi erár už tolik nelíbil, měli samé obstarožní obrovské kusy, na mých podměrečných dětech to vlálo. Podruhé už jsem si donesla vlastní bodýčka, i když se to oficiálně nesmělo.

Tenkrát byly pleny jenom látkový, ta neustále plná skříň byla báječná. Košili jsem si měnila několikrát za den, tolik košil doma ani nemám.

Beat, ta je moc hezka, ale nechala bych si ji na doma, kratasy jsou na cizi prostredi pro me prijatelnejsi, dceri rozumim. Neboj, ona to unosi. Kdy jde domu?

Stano, me nic nebolelo, rigle jsem mela volny. Teplaky taky. Leginy nenosim vubec krome behani, ale Anglicanky je maji jako hlavni soucast satniku.