Diskuze : Hlavní : Mezi námi maminkami

Jak to tu čtu, tak jsem za mlada byla pěkná "poběhlice". Což znamená, že jsem pořád někde běhala a s někým se seznamovala. Asi tak od 14 do 30 jsem nedělala nic jiného, než všude koukala, jestli na mě někdo (rozuměj kluk) nekouká. Na zábavách a diskotékách, rodinných oslavách, rekreacích, výletech, dovolených, v hospodě, v práci, ve škole, v autobuse, ve vlaku i v MHD, v kině, při sportu, na procházce, u vody.... Strašně mě bavilo se seznamovat, trošinku flirtovat a hodně si povídat, poznávat se, klidně se i trochu políbat.
Nebyla jsem teda taková ta "dávačka", která se hned s každým vyspí, jen tak, ale kluků jsem měla za mlada dost - teda na chození. Akorát mě většinou brzo omrzeli nebo jsem měla pnutí a potřebu jít zase někoho sbalit.
Znala jsem kluky ze široka daleka, osobně. Přešlo mě to až tak po třicítce, když jsem si šla zahrát fotbal - s chlapama samozřejmě, a byl tam jeden, kvůli kterýmu jsem se rozvedla, protože mě tehdejší manžel už nebavil. Ale i tak mě pořád bavilo někam chodit a koukat se, jestli někdo nekouká a seznamovat se.
Teď už mě to nebaví a bylo by to trapný, když mi bude šedesát. Ale jsem ráda, že jsem měla bujaré mládí s věčným naživoseznamováním. I jeden inzerát teda proběhl, s víkendovým setkáním.
Já se seznamuju ráda. I jen tak, bez nějakých seznamovacích úmyslů.

"Já jsem nikdy nechápala, co je zábavného na tom chodit s nějakým klukem"

no co by na tom bylo zábavného? však si sama odpovídáš - "že mi s ním bylo dobře, líp než samotné, ráda jsem si s ním povídala" plus teda nějaké fyzické projevy jako vzrušení z doteku, rozechvívající pohled a podobně nikdy přece nejde o to chodit s kýmkoliv, ale spíš najít někoho, kdo v tobě podobné pocity vzbuzuje...

Evelyn, já mám rodiče z vinárny Maminčina kamarádka šla na rande s novým chlapcem, vzala moji maminku s sebou a ten chlapec vzal kamaráda. Oba páry se vzaly a staly přáteli

Já jsem za středoškolských let chodila po barech z prostého důvodu, dalo se tam pít a bavit se zadarmo, vždycky to nějací mladí (nebo starší) muži zaplatili.
Nic víc jsem tam nikdy nehledala, odcházela jsem vždycky s kamarádkou, se kterou jsem přišla.

Já jsem nikdy nechápala, co je zábavného na tom chodit s nějakým klukem. S mým BM jsem začala chodit proto, že mi s ním bylo dobře, líp než samotné, ráda jsem si s ním povídala a postupně jsem se zamilovala.

"do baru jde asi málokdo primárně hledat vážný vztah"

a kam jde někdo primárně hledat vážný vztah? pomineme-li tedy seznamky a jejich akce
s barem je to přece úplně stejný jako kdekoliv jinde - jdeš tam posedět, dát si pár skleniček a u toho se bavíš s lidmi okolo... a jo, je tam přípustnější než jinde, když vyšleš signál, že oceníš doprovod domů... ale pořád to není tak, že do baru musíš přijít sama a odejít s někým a kolikrát v baru narazíš na zajímavé lidi, a kolikrát se pak s nimi můžeš sejít i víckrát, třeba ve stejném baru nebo pak plánovaně jinde a může z toho být vztah...