Diskuze : Hlavní : Dotazníky a průzkumy

U nás ve městě na tom jezdí i matky s dětmi do školy, balancuje na jedné noze, na jednom rameni aktovku, před sebou dítě bez helmy. I obézní ženy 50+, my to taky úplně nepotřebujeme .

Ty elektrokoloběžky jsou mor. Nevíte, jestli na tom děcka mohou jezdit bez omezení věku? Jezdí dost nebezpečně, vozí se jich na tom víc nebo jedou rychle a nebezpečně pro sebe i okolí. Rodiče bych nakopala do pr.ele, děcka mají málo pohybu, tak jim ještě kupme elektrokoloběžku.

Oni na ten přechod cyklisti lítají i takhle, když se to nesmí kdyby se to smělo tak nevím, a nejhorší jsou koloběžkáři, pro ně asi pravidla neplatí a jezdí všude.

Májo, se vším souhlas. Jen k tomu přechodu, ty píšeš :

"Předpokládám, že ho přejíždím krokem, dávám úplnou přednost chodcům i autům."
Jenže takhle uvažuješ a chováš se ty. Pokud bude povoleno cyklistů přechod projet, bude spousta průserů, protože hromada bezmozků na ten přechod vlítne dvacítkou,třicítkou. Na to nemá řidič auta šanci zareagovat. Je to jiné, než když se blíží chodec chůzí...
Sama jezdím a taky mě vadí věčné vycvakávání a slézání. Ale ten přechod bych nechala, jak je...

Jsem dost aktivní cyklista (kolem 6tis km/rok), snažím se jezdit maximálně ohleduplně a předvídatelně, ale zároveň se nechci nechat zabít
Jsou věci, které bych určitě nedovolovala - deštník (a obecně jakékoliv břemeno, které tě nutí držet se jen jednou rukou, pak se nedá bezpečně zabrzdit), sluchátka bez toho trasparentního režimu, velmi bych se přimlouvala i za obecnou povinnost helmy, tak jako je povinnost pásů v autě.
Městské cyklostezky(většinou navíc smíšené s chodci) jsou často zoufalství, pár set metrů, co tě vyplivne doprostřed šestiproudovky, případně neustálé arogantní cedule "cyklisto, slez z kola" nebo přerušování co pár metrů vjezdy apod. Tam se prostě jezdit nedá, není možné používat kolo stylem "30 m jedu - 5 m jdu". Do toho nevnímající inline bruslaři, lidé s pejsky navolno nebo na tenkém vodítku napříč. Navíc opravdu se nepříjemně často vyskytují lidí, kteří i přes slušnou prosbu neuhnou a tváří se, co s tím asi udělám
Zvonek jsem mívala, ale už ho nevozím. protože - zazvoním z větší dálky=neslyší ho, zazvoním blíž=často se leknou nebo nadávají, zvoním postupně třeba třikrát, jak se přibližuju = seřvou mě, co zvoním jak debil, kdo si myslím, že jsem... takže teď prostě dojedu na doslech, zpomalím a volám "s dovolením, prosím", následně děkuji. Přesto někteří jedovatě plivnou "máte mít zvonek". Ne, nemám, zvonek není v povinné výbavě už desítky let.
Další bod - chodníky a přechody. Na chodník se snažím za žádných okolností nevjet. Občas ale fakt musím kvůli různým výkopům apod., ale pak jedu úplně krokem, ruce na brzdách, pokud jdou chodci, tak zastavuju, vím, že tam nemám co dělat. Bohužel člověk vedoucí kolo vedle sebe zabírá na šířku hodně místa a někde je prostorově snesitelnější popojíždět krokem "na koloběžku".
Ale co fakt nepochopím, proč nesmím přejet přechod. Proč z toho kola mám slézt, zvlášť na cyklotrasách. Předpokládám, že ho přejíždím krokem, dávám úplnou přednost chodcům i autům. Proč mám klapat s karbonovými tretrami po silnici, když ten slézací a nalézací manévr zabere zbytečný čas, navíc hrozí, že někoho omylem kopnu, pokud se jako chodec rychle zezadu přiblíží, zatímco nasedám. Tohle je imho nesmysl
Stejně je to všechno o vzájemné ohleduplnosti, blbec všem znepříjemní den, ať už je cyklista, řidič nebo chodec. Pokaždé, když mě někdo bezdůvodně (na prázdné silnici) poleje naschvál ostřikovačema, tak je mi smutno, co asi mají tihle lidi za jed v mozku, že jim to udělá dobře a úplně stejně mi zvedá žluč bezohledný kretén na kole, který ohrožuje chodce nebo blokuje auta