Diskuze : Záliby : Historie

Tož tady kdysi jedna z rodinkářek psala, že během nějaké hromadné akce ve městě (možná oslava Silvestra? ...něco takového...) bez zábran odhodí kelímek na zem, neb se to tam přeci stejně bude uklízet. Taky si to dost pamatuju

To mi připomnělo: někdy ve druhé polovině 80. let jsem jako dítě jela vlakem, proti mně svačila maminka se synem tehdejší potravinářské produkty typu Májka. Dojedli, maminka otevřela okno a zbytky vyhodila ven. Jako městským nechalupářským dítětem se mnou realita odpadového hospodářství otřásla tak, že si tu příhodu dodnes pamatuji.

U nás byla skládka, kam jsme si ten odpad vyváželi sami. Popeláři k nám nejezdili.

Taky jsem si toho celkem užila, když jsem dělala rekonstrukci zahrady. Nacházeli a vyhazovali jsme spoustu věcí...

Svoz odpadu leckde skutečně řešen nebyl. Když jsme se stěhovali na vesnici, kde bydlím, měla jsem představy, kde bych chtěla mít zeleninovou zahrádku. Bohužel, sotva se na tom místě kopnulo do země, začala vydávat poklady, plechovky, boty, různé předměty i třeba baterie. Takže tam mám maximálně kytky. Oni, co mohli spálili, co ne zahrabali.

Moji prarodiče také neměli popelnici. Nejprve tam popeláři nejezdili, poté ano, ale nebyla povinná a nechtěli platit nebo nevím. Ledacos spálili, zkrmili a zrecyklovali a co nešlo dávali do popelnice u tety, jejich dcery, ale měli toho minimálně.