Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : prosinec 2000

Jo a jeste jsem si tak vzpomela, pri zhlidnuti tech tvych fotek :o) . I u vas radi Telletubiesmanie ? A u koho jeste? U nas vykukuji z kazdeho rohu, potvory jedny!

Teda Gabuli to je vážně dobrá náhoda s těma našema dětma. Já jsem tušila, že Alenku máte v září, protože jsem tě občas zahlédla v diskuzi září 2003, ale že jsme se až tak shodly:))))
Verunka se narodila o týden dřív tak už jsem s ní zůstala v říjnové diskuzi....
Kdybyste chtěly kouknou na fotky máme na:
www.rodina.cz/Danci

Jinak s tím spaním já tuším, že jsme Rostíka oddělili od nás moc brzo - navíc vzhledem k jeho povaze, nerad je bez nás, stále musíme být na blízku... Ale všichni čtyři spát dohromady nemůžem-málo místa, ještě se leda doma rozdělit na holky a kluky. To poslední dobou provozujem...
To vydrží spát celou noc. Ale v noci ze zvyku šmátrá, jestli manžel vedle něj leží. Takže počítám, že to bude dobrý teprve až vyroste Verunka a budou spát pohromadě.
Jiné řešení jsme zatím nenašli...

hoj Martina

Ahoj,
jenom ještě k tomu spaní - Darek spával u nás v ložnici až do doby, co se narodil Alan, a vlastně i potom (já jsem s Alanem spala v obýváku, dohromady to nešlo, protože Alan ho budil, a Darek s manželem v ložnici) a teprve až jsme dodělali dětský pokoj, to už mu bylo skoro 5, začal spávat sám. Bez problémů. Myslím si, že Alan to "vyhnání" z ložnice zvládl v pohodě ve dvou letech jen díky tomu, že tam není sám, že šel za Darkem, takže my jsme nočního cestování ušetřeni. Ale ze začátku nemohli spát ani jeden, jak z toho byli nadšení, a i teď jsou problémy, jak už jsem psala, takže Doru si v ložnici asi necháme dýl než do dvou let. I když kluci o ňu žebrají už teď :-).

Žaba

Ahoj holky, tak jsem si početla o vašich dětech a přidáváme se taky. My už narozeniny slavili. Rosťa je také 1. prosince. Oslava byla v rodinném kruhu Rosťík si bujaře vyhrál se svými bratránky a dort mu chutnal - svíčky foukat odmítl...

Ráno pijem kakao, přes den ředěné džusy nebo neslazený ovocný čaj. Jí cokoliv - nejraděj má polévky. Ty já nemusím, ale kvůli Rostíkovi je vařím.
Bez plínek je přes den od jara a přes noc někdy od července. Jinak vztekáme se taky stačí i maličkost a jakmile se "rozjede" nemůže přestat. Podědil to po manželovi ten dokáže rozpoznat co v něm právě odehrává. A jediné co pomůže je nechat ho být až ho to přejde jak psala Žába asi za to nemůže - podědil to. A je provda, že až se uklidní je za chvíli jako "Mílius"...Má chvilky kdy je hodný pomáhá, obléká se sám, ale když se zasekne tak nic neumí, dělá naschvály, neobléká se, rozhazuje hračky-pomáhá teď trochu věta "Ježíšek to všechno vidí" nevím ale co pomužijem po vánocích.
Máme ještě dvouměsíční Verunku - asi stejně stará jako Alenka od Gabuli?? Verunka je 24.9. Rostík má Verunku moc rád a jsem fakt ráda. Nic by jí neudělal, povídá si s ní, nosí jí hračky, houpe ji v autosedačce, čte jí Krtečka. Můžu je nechat i minutku či 2 o samotě. Řekla bych, že by se nepokoušel jí někam přenášet, nebo jí krmit lentilkami:))) A když ho někdo zlobí, že by si Verunku vzal domů, začne se bránit, že Verunka je jeho. I když má Rostík svůj vztek - amok - tak nikdy ho neobrátil proti Verunce a naopak Verunka ho ráda poslouchá a směje se něj víc jako na mně...
Umí si pohrát i sám - nejraděj s kostkami, staví města nebo garáže pro auta, někdy si vezme hromadu hraček z pokojíčku včetně plyšáků, stavebnic, krabic, autíček a všechno staví do jedné řady -systematicky - nikde nic nevybočuje (aby z něj nebyl pedant na pořádek)...U počítače (vypnutého) ho zatím zaujala jenom klávesnice klapal si na ní písmenka a ptal se co to je - já tak z legrace říkám M jako Maminka, R jako Rostík, T - tatínek a on si to zapamatoval a takto si pamatuje hromadu písmenek, chodíme po ulici a on čte SPZ aut maminka, vlastik, umyvadlo.....
Maluje taky rád jednou si neprozřetelně půjčil fix a měli jsme celý den co dělat...rád kreslí pastelkama - hlavně auta, postavičky domečky ho nebaví a jinak jsou to ještě kolečka a někdy i sluníčko, barvy zná dobře.
Rád zpívá, teď trénujeme koledy, nejoblíbenější písničky jsou jak psala Gabula od Maxim Turbolenc hlavně "Mašinka" a tak je posloucháme doma, v autě a u sousedů je pouštěj taky. Z filmů a a knížek vede Krteček. Z knížky si pamatuje celé věty, které doma opakuje a já pak přemýšlím kde vzal větu jako "Přines mi jářku plátno a já ti na kalhotky nastříhám...)
Jak Žaba psala o imaginárních kamarádech, tak u nás je to tak, že občas si doma jako by hraje se svým bratránkem nebo s kamarádem, sedává u nás u oběda, hraje si s ním s kostkami, někdy mu musím donést i čaj...
Rád se mnou vaří, vytáhne hrnce a vařečky, dá do nich kostky a míchá kaši.
Oblékat si umí kalhoty, trička jen pomalu a někdy se do toho trika tak zamotá, že opravdu nechápu, knoflíky zapínat ještě neumí, boty si zouvá jen když se mu chce, a když mu nechci pomoci, tak by v chodbě vydržel sedět obuty i hodiny...
Problémy máme se spaním, neusíná sám, musíme u něj sedět dokud neusne, dvě pohádky a stále nic a když zabere tak v noci cestuje a skončí u nás v posteli, když ho přesunem zpět, tak ho tam máme za dvě hodiny znovu. Začalo to někdy v jeho 2,5 letech a nějak se to zatím nespravilo. Jak zjistí v noci, že je sám (má pokojíček, k nám do ložnice už se nevejde), tak zkrátka příjde...možná až bude spávat v pokojíku s Verunkou, ale to asi ještě chvíli potrvá.
Jinak taky nemá rád větší společnost cizích lidí, pokud k nám příjde třeba má kamarádka, kterou nezná, tak to mu nevadí, ale při více lidech je zakřiknutý. Když jsme byli před 14 dny na vítání občánků a měli jsme vejít do obřadní síně, tak dostal skoro amok, a křičel, že nikam nepůjde, manžel s ním musel zůstat chvíli za dveřmi, pak došli, ale byl celý nesvůj...

No zkrátka střídavě někdy je to andílek jindy, by se člověk neudržel...
Taky je teď dost výřečný, diskutuje se mnou, přemlouvá, a když máme jít odpoledne třeba navštívit jeho kamaráda je schopen se mně za dopoledne i 20x zeptat jestli tam půjdeme.

To jsem se rozepsala tak se mějte hezky a zas někdo něco napište

Ahoj Martina

Ahoj holky,
tak já se ještě přidám k tomu líčení dětí :-).
Alan pije vodu, mlíko, nebo šťávu. Jsem proti slazenýmu pití, takže tou šťávou myslím 100% neslazenej džus ředěnej vodou. Vybírá si to sám, má takový období, kdy pije jenom mlíko, pak zase jenom šťávu, jindy jenom vodu (a ta musí být z vodovodu, Dořinu kojeneckou nechce).
Záchvaty vzteku mívá dost často, ale já už to znám od Darka, tak mě to nijak nepřekvapuje, my jsme oba s manželem bývali vzteklé děti, takže aspoň víme, po kom jsou :-). Abych ho za to trestala, to ne. Já totiž nemám pocit, že "to zkouší", ale že ho to regulérně zmůže, že to prostě nezvládne, že skutečně je tak strašně nešťastnej, že nemůže být po jeho. Vztekajícím se dětem zásadně neustupujeme, nepřemlouváme je, ať toho nechají, ale svého tak rozhodně nedosáhnou - a stejně to dělají. Blbý nejsou, takže si fakt nemyslím, že by to dělaly schválně.
Spává s Darkem v pokoji - v noci, ve dne je tam sám. Usíná sám, protože moje přítomnost ho spíš rozpumprdlíkuje, než uspí, ale usíná dost dlouho, někdy i hodinu, hodinu a půl. Je to dost problém, protože večer tím budí Darka, kterej naopak usíná rychle. Oni (jak jsou si hodně podobní) jsou ve věci spaní úplně opační - Darek skřivánek, kterej večer o té půl osmé, co chodijou spát, hned usne, a ráno vstává tak v šest, někdy i dřív. Alan usíná dlouho, ale probouzí se pozdě, většinou kolem půl osmé, ale například zrovna v pondělí spal do čtvrt na deset! Budí se mírně "vyoranej", musí v té posteli ještě "dojít". Dá se mu třeba pustit CD-čko, pak je to dobrý.
Usíná sice sám, ale nechat ho, jak píše Gabulina, aby si v posteli hrál a pak si sám zhasl, to by nešlo, to by šel jeden den spát o půlnoci, druhej den ve dvě... A chudák Darek by se nevyspal snad vůbec. Občas tam na něho musíme vlítnout a krotit ho, protože se neumí vypnout. Přes den spí dost dlouho (tak 3 hodiny, dohromady toho naspí víc než Dora!), v noci se nebudí, leda na záchod. Ale to on se nebudí už hodně dlouho, tak rok a půl nebo dva roky.
S tím mluvením ho musím fakt pochválit, co ten teda vykládá! Všechno zdůvodní a okecá, lezeme z něho po zdech. Proč vylil tu vodu na zem? Protože jinak by ju mohl omylem vylít tatínek! Proč chodí nahatý po domě? Protože se bojí, že by si oblečení úplně roztrhal, kdyby si ho oblíkal!
Má imaginární kamarádku - jmenuje se Dadka a je to mluvící prase. S Dadkou dělají všechno, o čem slyší kolem sebe. Stavějí dům, chodí do školy, Dadka taky občas dost zlobí... Někdy už je dospělá a jindy je to miminko, kterýmu se musí vyměňovat plínky, záleží to na tom, co zrovna Alan "řeší".
Telvizi dětem nepouštíme, znají jen od babiček Večerníčky. Ale až začne Alan chodit do školky, asi na to dojde i doma, uvidíme. Podobně s počítačem, ten taky ještě nemá dovolený, jen se někdy dívá, jak na něm hraje Darek. Myslím si ale, že nejpozději za půl roku k němu pustíme i Alana, nepamatuju si, od kdy jsme nechávali Darka, ale myslím, že tak nějak to bylo. Prostě až nám bude připadat, že přišla ta chvíle. Určitě ho ale bude mít striktně omezenej na dost krátkej čas, jako má (a vždycky míval) Darek. Natáhneme minutku, a jak zapípá, tak konec. Ale máme k počítači dětskej trackball, Darek ho používal, když byl menší, vřele doporučuju, dětem se to ovládá mnohem líp než myš.
Začíná mít trošičku zájem o malování, ale největším úspěchem je, že udělá "klubko". Jednou ze dvou klubek a tří čárek udělal i psa, dokonce se to v tom i dalo vidět, ale to byla výjimka, teď už zase jenom čmárá. Barvy pořád nic, ale barvoslepej není - když jsme třídili víčka od PET-ek podle barev, suverénně mně podával stejné, jen je nedokáže pojmenovat.
Naše děcka se mají všechny vzájemně vyloženě rády, což su teda celá šťastná. Já sama su jedináček a než se Alan narodil, dělalo mně hodně starosti, co si s nima počnu, pokud se nebudou snášet, ale naštěstí to nemusím řešit. Samozřejmě - ne že by se nahádali, neprali, nemlátili, nekousali... ale to jsou běžné potíže růstu. Kdybych snad některému něco upřela, ostatní (no, Dora ne, ale oba kluci) se do mě pustí, kdybych jednomu něco vytkla neprávem, ten druhej mě usměrní, když se pár dní nevidí (jako třeba zrovna minulej týden), vítají se jak po letech - Darek chtěl hned vidět Alana i Doru a byl celej nešťastnej, že oba spali, když se vrátil domů, Alan se každej večer ptal, kdy se Darek vrátí, Dora jak vidí libovolnýho bráchu, zavyje blahem a vyrazí za ním... Mám z nich obrovskou radost.
Rád si hraje s Legem - ne že by stavěl podle návodu, ale jakýsi autíčko udělá, nebo vyrábí "ozdoby" - prostě takové nějaké konstrukce. Někdy si vezme Duplo, někdy skutečné malé Lego, tak su ráda, že si cvičí prsty, a neřeším, co staví. Má rád knížky - dneska zrovna 2 dostal k narozkám a musím se pochlubit, že Krtečka od nás si prohlížel a nechával číst celej večer, zatímco těch pohádek, co mu dala tchýně a co se mně vůbec nelíbí, si ani nevšiml :-)! Pak taky "vaří" - jídlo, to je jeho velká vášeň, ve zbylém čase jí :-)! Taky rád poslouchá CD, učí se písničky, ale jak jsem psala, zatím se mu to plete, potřebuje podporu, aby se neztratil.
Baví se s každým o všem, cizím lidem poví první poslední, se školkou nedá pokoj, ale půjde až od toho ledna. Tak su zvědavá, jak to zvládne.
Gabulino, ze stěhování su celá zelená! A z tchýně! Ona si našla podnájem v sousedním domě, takže je to snesitelnější, než kdybychom se tady fackovali všichni, ale jinak teda nic moc. Všechno je tady slyšet a naše děti jsou dost hlučné, není kam dát věci (nemyslím tím třeba šermířskej nábytek, kterej je u nás v úschově, ale např. čaje, mouku, samozřejmě věšák na Žabu...), protože tady má tchýně svoje, mizerný postele (záda bolí, jauauau!), šíleně přetopeno (25°C při zcela vypnutém topení v celém bytě)... No, ale bydlíme. I když - ona má podnájem hned vedle v baráku, dá se to projít sklepama, aniž by člověk vyšel na ulici, a navíc tam nemá pračku, takže tady stejně bude pečená-vařená. Je to tady malý, zapráskaný nesmyslama. To bys musela vidět, mám z toho klaustrofobii, všechno je tady ověšený a zaskládaný obrazama (jak v galerii - jeden vedle druhýho, vůbec se to nedá vnímat jako umění, protože je to tady asi místo tapet nebo co), obrázkama, sochama, soškama, panáčkama, panenkama, talířkama, vázičkama, skleničkama, dečkama, ubrouskama, tepichama, sovama, psama, prasátkama, fotkama, cedulkama, pohledama, svatejma obrázkama, křížkama, figurkama, svícnama, svíčkama, koflíkama, pohárkama, kalendářema (aktuálníma i starýma), mapama, plackama, výrobkama různých dětí do 20. kolene (některé jsou rozbité), dózama, miskama, rádobyfolklórníma výtvorama, kytičkama, tužkama, dřevořezbama, upomínkama, džbánkama, andělíčkama, bustama, těžítkama, šutrama... Jde z toho hrůza a na mě padá deprese.
Včera nám stavební firma poslala kopii dopisu, co posílali na úřad, aby znovu povolili stavbu - váleli jsme se smíchy. Prý že úřada má zajišťovat ochranu životního prostředí a BOZP a zcela jistě nemá hájit neoprávněné požadavky nesnášenlivých občanů, v tomto případě manželů Nováčkových :-). Úřad to evidentně uznal a stavba jede dál!
Ivo, Vy jste taky v Americe jako Gabulina? A jakou řečí mluví manžel? Simonka je podle mě s tím mluvením šikovná, vícejazyčné děti se v tomto vyvíjejí pomaleji, takže je dobrá, že to tak zvládá.
Tak, končím. Zítra jdeme s Darkem na kontrolu na ORL, má už přes měsíc zánět středního ucha, tak doufám, že od pondělka bude moct aspoň na ten týden do školy, jinak se tady sežereme! A na svátky by měl jet s oddílem na výpravu, chudák se v tom plácá, strašně rád by tam jel (už na jedné výpravě byl a moc se mu to líbilo, kvůli tomu uchu o druhou přišel), ale bojí se, že se mu bude stýskat... tak su zvědavá, jestli na Silvestra bude doma nebo ne!

Žaba

P.S. Ještě jsem zapomněla na ptáčky, perníčky, přání, oznámení, zvonečky, kachle, kuchyňská prkýnka, vitráže, náboženské sborníky, suché vazby, bubínky, vějíře, škeble, odznaky, vlaječky a plakáty :-). Ž.