Diskuze : Hlavní : Mám dítě s ženatým mužem

Ono je to těžký. Jak jsme každý jiný tak pro každého by bylo vhodné jiné vysvětlení. Někdo radši snese "jednu romantickou noc s cizincem", někdo umělé oplodnění, někdo nemožnýho fotra, co zahnul. Jenže u dítěte se těžko odhaduje, která varinta pro něj bude méně bolestivá.

Ale asi bych nenutila otce ke styku, když vím, že o to nestojí, protože to dítě by to cítilo a myslím, že by se tím pořád trápilo.A pořád by mělo tendence čekat, že se to zlepší a ono nic.

kdyby to prislo, tak to prijde, nebranim se tomu, ale urcite sama aktivne nikde nevyhledavam. Je mi dobre.

"Neříkej, že nechce.
Říkej, že to nejde.
Tatínek by možná chtěl, určitě by chtěl, kdyby už neměl předtím rodinu jinde."

Ropucho, já v té situaci jako dítě byla

Já si prostě myslím, že když dítěti podáš situaci tak, že otec nemůže, ale chtěl by - celé to obestřeš jakýmsi patosem, o otci, který je v tahu nějakých okolností, které nemůže ovlivnit. Jako by byl nějaký mučedník, kterého ta situace velmi trápí (ačkoli je mu to asi hodně fuk). Pokud provalení připadne třeba do období puberty, bude to vůbec hrozně bolet.

Já jsem ve věku 8 let tu pravdu unesla, byla mi víceméně jasná, a líto mi bylo spíš to, že někde mám dva nevlastní bratry Necítila jsem vinu, že je na mě něco špatně, když mě otec nikdy nechtěl vidět, brala jsem to tak, že by tak stejně dopadlo jakékoli jiné nemanželské dítě.

Oni, no bacha, abys mu to nechtíc neimplantovala, že má zkažený život. Děti mají 6.smysl a hodně toho vycítí. Spíš se prehoď na výhybku "má štěstí na super mámu".

Svůj život ne. Už jsem sem někomu psala, že jsem ráda single. Ale život dítěte mně tím přijde takový pokažený... Tím, že nemá otce. Jinak se má dítě, troufám si říci, dost báječně.