Diskuze : Záliby : Králík

MarMaer, taky mám s džungaráky dobrou zkušenost, posledního jsem měli odchovaného doma od jedné místní uživatelky a vůbec se nebál a byl mazlivý, stačilo dát do klece ruku a on si na ní vlezl. Když si ho člověk položil na dlaň a hladil, tak se úplně rozplácl :)
Na údržbu nenáročné, moc toho nesní a tudíž ani nenadělá, přes víkend vydrží sám, hlídání na křečka není těžké zajistit.
Za mě je problém jen ten krátký věk a noční hrabání, na usínání potřebuju ticho.

my jsme takhle pořizovali zvířátko loni pod stromeček, volba padla na morčátka neboť máme děti dvě a morčátka se mají chovat po dvou.
Mám ty naše moc ráda i když jsem je nechtěla. Když vezmu jak se první den bála a nyní jak jsou zvyklá a přítulná.
Svůj účel to splnilo, jsou to opravdu mazlinky, jsou to dvě holky, zvláště letošní rok, kdy děti byly hodně doma tak tahají morčata neustále. Pískají na pozdrav, pískají si o jídlo, poznají dokonce zvuk škrabky a ví, že budou šlupky od něčeho. Když je pustíme ven z domku běhají a zkoumají tak roztomile, jsou lepší než kino
Negativa - my je máme ve velké dřevěné ubikaci a tu teda moje holky samotné nevyčistí tudíž pomoc dospělého je nutná, ideální frekvence je 5 dní, po týdnu je to už cítit, ale vydrží to třeba když jsme na dovolené. Za mne je největší nevýhodou zvýšená prašnost, protože piliny a seno a hlavně jsou pak piliny a seno všude, naše holky je prostě neumí vyndat tak, aby na nich (dětech nebo zvířátku) něco nezůstalo. S tím mi pomohl robotický vysavač, který jsem kvůli tomu na jaře pořídila, ale musí běžet holt denně.
Kočka je podle mne nesrovnatelně náročnější zvíře.

Chovatelský kroužek není řešením. Já ji rozumím, prostě chce mít domácí zvířátko. Ona má úžasnou profesorku biologie a o to více k tomu tíhne.

Ta putovní zvířata to byl samozřejmě vtip, jasně že bych na to nikdy nepřistoupila :). My jsme opravdu velmi zodpovědná rodina a i já to beru tak, že zvíře chce sice dcera, ale nakonec péče možná zůstane na mně. A proto rovnou vím, že žádné myšoidní zvířata, protože to bych nepřežila ani minutu. Křeček mi nevadí, ten nemá ten dlouhý tenký ocas .

Teď teprve čtu úvodní příspěvek U nás se za dlouhá léta vystřídali všichni možní zvířecí mazlíčci, od morčat a křečků přes pakobylky, psy a kočky až po želvu. Bydlíme tedy v domku s malou zahrádkou.
Jestli to má být chlupaté a nenáročné, doporučila bych džungarské křečky. Podle našich zkušeností nebyli tak agresivní a hluční jako normální křečci, byli zábavnější a smrděli méně než morčata, stačila jim celkem malá klec, takže nebyl problém je u někoho nechat pár dní přes dovolenou, byli roztomilí, jen nám tedy nejspíš toho nejroztomilejšího asi jednou zakousl kocour, vlastně jsme nikdy nezjistili, kam zmizel.
Ale dcera dodnes vzpomíná, jak toho prvního džungaráčka našla pod stromečkem, povedlo se mi ho tehdy koupit těsně před Vánoci, nenápadně ho schovat a dát s klecí pod stoleček se stromkem zakrytý přehozem, takže byl opravdu nalezen až jako poslední dárek a překvápko

Termixi a co nějaký chovatelský kroužek?