2.10xb-116 |
|
(27.6.2015 7:57:55) "nepřiměřenému stresu ze strany dětí i dospělých?"
vstup do MS a ZS je narocny pro kazde dite. I deti bez papiru jsou citlive, nebo naopak socialne leve, zpomalene, urychlene. Pro zadne to neni jednoduche.
Tolik o tom, jak ostatni deti jsou zle na "moje" adhdatko.
A ucitel? Ucitel muze mit mraky pochopeni, ale zaroven musi mit ve tride nejaky rad, deti je ve tride 25, kdyz jeden zacne behat po tride, v mziku vam po tride beha pulka tridy. Maminka-autorka si neuvedomuje, ze se jedna o kolektivni vyuku a ne individualni. Ale to si maminky tak nejak predstavujou obecne - ze o jejich robatko bude pecovano se vsi laskou a peci a respektem a ucka ho bude chranit pred zlyma ostatnima detma. Celkem problem, kdyz ma takovy pristup temer kazda maminka...
|
Jana + 3 rošťáci |
|
(27.6.2015 8:24:58) Souhlasím!!! Mám zkušenost z obou stran - jako matka dcery, které ve škole ubližoval kluk, tak jako matka kluka s ADHD, který ve škole ubližuje... Není to jednoduché pro obě strany, naštěstí syn dostal ve třetí třídě skvělou učitelku, která ho jakž takž zvládá a díky léčbě se problémy zmenšují. Také nenechávám syna "jen tak", ale navštěvujeme všechny možné odborníky, abychom pomohli jak jemu, tak i celému kolektivu ve škole. Rozhodně nejsem typ matky ve stylu - mé dítě má ADHD, takže se mu vše promine a nikdo se na něj nesmí ani křivě podívat... Jen mě trochu mrzí, že o této poruše, ač tak časté u dětí, se docela málo ví, tak nějak všeobecně. protože pak by více lidí (rodičů) mělo pochopení, že to dítě prostě je jiné....
|
|
Dráček |
|
(29.6.2015 1:38:53) Huhu, já jsem možná četla nepozorně, ale nepamatuju si, že by autorka psala, že chce, aby její dítě mělo povoleno běhat po třídě, ani jsem si nevšimla, že by osočovala nějaké děti z toho, že jsou zlé. Cítím tady lehkou alergii........a hlavně nepochopení. Nejen dětí s ADHD, ale celého problému. Nemůžu mluvit za ostatní matky, takže napíšu, co chci já! Nebo co bych si přála. Přeji si, aby moje dítě ve škole dostalo hranice, že si nemůže dělat co chce. Protože je potřebuje ještě více, než ostatní děti. Na druhou stranu ale chci, aby na moje dítě bylo hleděno jako na dítě s jistou poruchou, na kterou musí být brán zřetel. dítěti na vozíčku taky paní učitelka neřekne: "prostě vstaň, ostatní děti taky chodí" V tom je totiž zakopaný pes, zatímco děti na vozíčku nebo slepé a hluché jsou viditelně postižené, o našich si myslí, že jsou to jen Spratci, které necháme dělat co chtějí a ještě chceme, aby to okolí pochopilo. Nikdo totiž neví, že to dítě v restauraci (mimochodem tam z tohoto důvodu chodíme sporadicky) co odbíhá od stolu, chodí ven před restauraci nebo tzv. cvičí na židli, je osudem zkoušené dítě, na kterém je odveden velký kus práce, je za tím mnoho potu slz a dřiny, aby nešplhalo rovnou po záclonách . Mimochodem, kdybych dávno nevzdala, že moje dítě bude jíst způsobně u stolu jako všechny ostatní, asi by umřelo hlady. Ano, chápu a vím, že my rodiče dětí s ADHD máme trochu posunuté hranice a to u čeho jiní už zvedají oči v sloup bereme jako normálku. Ale proč? Protože víme, že naše dítě za den tolik muselo na sobě pracovat a tolik se drželo, že to někde prostě upustit musí. Taky bychom jinak napomínali od rána do večera. Podle mně je to ale stokrát lepší, než když za mnou přijede známá, a ječí jako KRÁVA (pardon, ale jinak to nelze napsat) na svoje, z pohledu matky dítka s ADHD naprosto hodné a zlaté děti. Taky za sebe můžu napsat, že chápu, že je to těžké pro učitelku a kolektiv, a nesmírně si vážím a jsem vděčná učitelům, kteří se to snaží zvládat bez frustrace těchto neviditelně postižených dětí. Nemám recept jak na to, ale zvládat se to musí, protože takových dětí bohužel přibývá. Za sebe čestně prohlašuji, že jsem velice aktivní rodič, zajímám se o průběh výuky našeho syna, s paní učitelkou maximálně spolupracuji, a všemožnými cestami se snažím problém řešit. Rozhodně syna slepě neomlouvám a jsem vděčná za pochopení.
A Huhu, kdyby ti tvoje dítě se slzami v očích položilo otázku: " Mami, kdy už mi půjde být hodný, já se tak snažím?", tak celou noc probrečíš, ráno utřeš slzy, a vyrazíš zase a zase do boje za něj. a bude ti jedno, že si nějaká Huhu myslí, že jsi rozmazlená matka, co chce pro svého "zlobivce" se z nudy vydupanými papíry nějaké výhody oproti ostatním dětem.
|
2.10xb-116 |
|
(29.6.2015 9:00:32) sama vidis, jakou praci da pece o dite se silnym ADHD a jsem si jista, ze ne vzdy s nervama vydrzis.
A po uciteli pozadujes, aby s laskou peci a trpelivosti zvladal ne jedno, ale 25 deti, kde 2 maji silne ADHD, dalsi dysfazii, dalsi dyslexii, dalsi je extreme precitlivele, jine ze slabych socialnich pomeru.
Neni se co divit, ze to konci frustraci ditete, rodice i ucitele. V lidskych silach to proste neni zvladat.
|
|
Veronika | •
|
(29.6.2015 16:26:58) jee, tak tohle bylo krásně napsané, psala jsi mi z duše, přesně takhle to cítím..
|
|
|
|