Jana Z. |
|
(23.6.2004 11:28:02) Ahoj,
jsme oba Cesi, bydlime v Nemecku..druha dcerka se nam narodila zde..
Hebamme si muzes najit na seznamu na internetu (my si nasli cesky mluvici) - www.hebammen.de - je u kazde napsano jake sluzby poskytuje, jakymi jazyky hovori atd.
Pokud se mrknu na fakturu od Hebamme tak za porod, 2-3prohlidky pred porodem (mela jsem jinak sveho lekare) + 14 dni dochazeni domu kazdy den - mela jsem ambulantni porod (rodila jsem s Hebamme v nemocnici a cca 2hod po porodu sla i s malou domu)byla cena cca 780Euro... to je cena za praci Hebamme, bez faktury z nemocnice, kde vznikly mensi komplikace a bylo potreba asistence lekare(pokud komplikacenejsou porod cely vede Hebamme)..
Pokud by bylo potreba jet ihned do CR - tak sehnat apostilu na RL(reknou vam kde, tam kde vydavaji RL) a vyrazit smer CR a papiry vyridit tam. (doklad o obcanstvi je potreba i v pripade, ze jsou oba rodice Cesi).
My se obratili na ambasadu - museli jsme mit apostilu a notarsky preklad a ostatni uz vyridili urady mezi sebou- pro nas bez behani, jen to cekani:-))2-3mesice.
jana
|
Lenka | •
|
(24.6.2004 14:55:27) Promiň, že se tak hloupě vyptávám, ale článek mne docela zaujal, diskuze taky - co je to RL a apostilla? Dík.
|
Jana Z. |
|
(24.6.2004 15:55:06) Promin, reagovala jsem na prispevek prede mnou a prevzala jsem zkratku:-)
RL -rodny list:-)
apostila - je razitko, ktere vlastne overuje spravnost dokladu (tady v Nemecku ho vydava urad Zemske vlady -nachazi se v hl. meste kazde spolk. republiky - aspon tak nam to bylo receno)- dalo by se to asi prirovnat nejakemu notarskemu overeni dokladu..
jana
|
|
|
Gábina | •
|
(24.6.2004 17:50:20) Celým článkem se nese slovo CHCI, nebo nanejvíš NECHCI. Pisatelka stále od někoho něco žádá, ale co nabízí? Když pominu peníze ( vzít si půjčku na porod mi přijde trochu zvláštní-ručit budete čím-nemovitostí?). Z celého článku mám pocit, že i když bude pisatelka rodit doma s manželem a PA, stejně to nebude v pořádku, protože PA bude mít nějaké vady, či se nevhodněji vyjádří, nebo přikřeji řekne proboha zavřete pusu zhluboka se nadechněte a tlačtě. Stejně bude problém. A problém bude i v ostatních státech EU, třeba jazykový. Místo slova CHCI by možná bylo lepší očekávám, že budu respektovaná. Pouze naprostí egoisti stále něco chtějí........ Můj názor je , že pisatelka je chronicky nespokojený člověk, prostě nic a nikdo a nikdy ji nevyhoví.
P.S. nevím, proč by VZP, či jiná pojišťovna měla hradit výkony, které jsou k mání doma. Nemluvím o vysoce specializovaných zákrocích, tam samozřejmě a různé zbírky na transplantaci jater a tak mi přijdou jako naprostá ubohost pojišťoven. Ale porodnictví máme na dobré úrovni, péči stejnou, jen hotelové služby v nemocnicích jsou jiné. A musím upozornit, že ty se v zahraničí platí. Třeba v Německu 10 Euro/den. V zahraničí není bezplatná péče. Teda ta lékařská standartní ano, ale všechno ostatní se platí, třeba doplatel za léky, i ty co se dávají v nemocnici. Ale to už je jiné téma.
|
Gábina | •
|
(24.6.2004 18:10:39) Všechny, kdo jste během porodu vnímali uklizečky, mediky,sestry, doktory a ostatní čumili jste fakt dobré. Já ani pořádně nevím jestli tam byl při druhé době porodní mažel nebo ne ( byl). Já jsem nic nevnímala a ani nevím jestli syn křičel. Vím jen, že mi potom přinesli takový "malinkatý" 4 500 gr a 55 cm velký uzlíček. Tu váhu a míry si pamatuji až od druhého dne. A během první doby porodní mi bylo taky všechno jedno, jen jsem to chtěla mít už za sebou a k tomu jsem soustředila všechno své úsilí, takže jsem neměla čas koukat okolo a starat se o druhé. Mám pocit, že i kdyby tam přišla roto vojáků, tak bych jí nezaregistrovala. Ale jsem holt cynik, nebo hodně otrlá
|
Jana Z. |
|
(24.6.2004 19:10:00) Gabino,
nejak mi uslo, kde je v CR k mani napr. seznam Hebamme (PA) a jejich sluzeb, -kde je mozne mit ambulantni porod (bez problemu) -navstevu PA po porodu doma, vcetne toho, ze odebere krev z paticky, zkontroluje ditko i matku - ze pises o hrazeni vykonu, ktere jsou k mani i doma... konec koncu i kdyby to bylo hrazene z vlastni kapsy (nase zdravotnictvi na tom neni nejlepe) - ale ono to v CR ani bezne neni mozne (nemluvim o "kamaradsoftech, o specialnich klinikach spise pro cizince; o obalkovych metodach do kapsy panu lekaru apod..)
atd..
Pokud pouziju prirovnani rozdilu porod v CR a Nemecko (absolvovala jsem oba, v Nemecku ambulantni s vlastni Hebamme)- tak to je jako kdyz nekdo jezdi v Trabantu a rika si - to je super, vsude mne to odveze, co bych chtel - a kdyz presedne do "lepsiho auta" zjisti, ze auto muze taky poskytnout bezpeci, pohodli atd.. (tim se omlouvam vsem majitelum Traga ;-)
Co se tyce placeni v Nemecku - zalezi na druhu pojisteni (statnixsoukrome) - pritom rodina pri 2detech ma zhruba stejny mesicni poplatek u obou(jenom zpusob platby je rozdilny), az od 3deti je vyhodnejsi statni.. Soukroma pak proplaci plnou cenu leku, vcetne napr. antikoncepce, je narok automaticky na 1-luzkovy pokoj v nemocnici (zadny doplatek)atd.(naopak se pak stava, ze lekari hospitalizuji cloveka se soukromou pojistovnou dele - kvuli penezum od pojistovny -ci nabizeji automaticky osetreni vrchnim lekarem - za ktere se uctuje taky vice...)
jana
|
|
|
Jitka | •
|
(24.6.2004 19:04:44) Gabi,
Co by mela Eliska nabizet? Podle me penize uplne staci. Ze si che vzit pujcku, lidi jsi berou pujcku i na dovolenou tak proc, ne na porod. Eliska potrebuje vyuzit sluzby, o ktere ma urcite predstavy a chce za ni zaplatit. Podle mne ma na to pravo. Na kolik se vyplni jeji predstavy, to uz je jeji vec. Ale to je stejne jako s tou dovolenou. Mne jeji clanek prijemne prekvapil. Neprisel mi vubec "ufnukany". Jasne formulovala, co hleda a jakou pomoc ocekava. Ze je Ceske porodnictvi na vysoke urovni, je jak jsem vyse popsala tak jsi to myslim taky. Ale postrada konkurenci, takze krni. Takovy jako Eliska prispjou k tomu ze si zeny budou moci vybrat. Nerikam, ze to vsecny vyuzijou, ale moznost vyberu tu bude. Ja Elisce fandim.
|
Gábina | •
|
(24.6.2004 19:24:52) A já chci, chci, chci.... A co třeba povinost se podrobit radě a rozhodnutí lékaře. Je nutný císař, tak prostě sklapnu lehnu si na stůl a nechám do sebe řezat. J e nutno použít kleště, tak fajn.Vznikla dystokie ramének-akutní stav, nepředvídatelný ve 2. době porodní a zase je poměrně častý a rodička kolikrát o něm ani neví a porodník potí krev. jenže ojediněle je potřeba udělat nástřich, bude se bránit ze všech sil. Ne podrobím se, nechám dotyčného dělat co umí, bez toho že nechci nástřih. Atd. Sestra usoudí, že je potřeba monitor-něco se děje, tak si lehnu a nechám se monitorovat, co když ta akce 180 nezmizí. Chci si dělat co chci, ale když už dojdu do nemocnice, tak se taky musím podřídit režimu a doporučení, protože potom už ohrožuji autonomii zdravotního personálu. A autonomii mám jako člověk deklarován Listinou základních práv a svobod. Příklad: Jehovista přijde na operaci, má notářské osvědčení, že si nepřeje krevní transfusi-jeho autonomie, ale lékař, který ví, že během této operace musí podat krev-výkon na srdci, může tento typ výkonu odmítnout provést, neboť tím by se narušila jeho autonomie ( svědomí, atd.) Chápete. Já jako rodička chci, a vy se postavte na hlavu, ale co to dělá s vaším přesvědčením a svědomím je mi jedno. Nemluvím o slušném chování, to považuji za samozřejmost.
|
Sylvie |
|
(24.6.2004 19:43:11) :o) Skoro bych tě tipla na porodní asistentku nebo lékařku z porodice, kde jsem rodila prvně. Tam taky byli přesvědčení, že co rodička to blbec, a proto se k ní budeme chovat jako k nesvéprávné (fakt, dokonce i nutnost použít při porodu "něco na bolest" neprobírali se mnou, ale s manželem... mně totiž bolest přišla docela dobře snesitelná i bez léků...). :o)
S.
|
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(24.6.2004 19:58:56) Mně to, Gábino, skoro připadá jako bychom četly každá jiný článek. Nikdy jsem tu na Rodině nezaznamenala, že by se nějaká rodička hádala s doktorem v průběhu porodu, že nechce císařskej řez, nebo že by za každou cenu odmítala nástřih. Taky si nemyslim, že by naše porodnictví bylo na tak výborný úrovni - jednou jsem se spálila, když mi při předběžný návštěvě porodnice slíbili věci, který potom v reálu nebyly podruhý jsem už šla jinam, ale druhej pokus na první porod už nemám, takže fandim všem, kdo přípravě porodu věnujou víc energie než já - nedělají to jen pro sebe a mimčo, ale v důsledku i pro nás ostatní. PS: Jestlis taky musela i při nejsilnějších kontrakcích ležet na zádech, nebo dokonce absolvovat různá vyšetření a ještě si vyslechnout ať si nestěžuješ, že to bude horší, chápu, že by Ti nevadila kolemjdoucí uklízečka - taky jsem nevnímala a mám okna. Jenže druhej porod byl delší, začal večer po vyčerpávajícím dni se 17-timěsíčním prckem, ale přesto si dobře vybavuju jak jsem chodila, lezla po čtyřech, věšela se na manžela a že ráno narozený miminko, který jen otřeli a dali hned manželovi do náruče, vůbec nebrečelo.
|
|
Jana Z. |
|
(24.6.2004 20:47:20) Gabino,
hm..takze v CR lekar proste kona..zatimco v Nemecku nez kona, tak mi nahlasi co kona a hlavne PROC to kona..a zda mam na vyber a pokud ano, co obnasi ta ci ona situace..
Pokud - jako v mem pripade doslo ke komplikaci u porodu- Hebamme mi rekla, ze se deje to a to a ze musi zavolat lekare..lekar naklusal, zhledl situaci a zacal konat a mezitim mi Hebamme hlasila co dela a proc to dela - cimz mne uklidnila a myslim, z pozice pacienta, ze jsem urcite spolupracovala lepe nez rodicka, ktera je vydesena ze se kolem ni najednou roji lekari, zacina srumec, deji se veci, ktere pri porodu normalne nejsou a hlavne jsem vedela, ze to co se deje se musi dit.. Jenze mam ten pocit a co si vzpominam z prvniho porodu v CR - na vyber mi dal doktor jen jednou - zda cekat ci vyvolat porod a ostatni uz jelo podle jejich scenare, uz mi nikdo nerekl proc tam hekam uz dva dny, co to jsou za injekce co do mne perou a co se deje - a rozhodne cas na informaci byl..a na muj primy dotaz jsem byla obycejne jen nejak odbyta...(a to tam ani nebyl fofr, byla jsem na porodnim sale, hekarne sama...) - ale jinak svoji praci odvedli, a ja jim tehdy dekovala - konkretne tedy jedne hodne sestricce a jednomu lekari..
A mmch monitor - teprve v Nemecku jsem s udivem zjistila, ze mne nenuti pri monitoru lezet, monitor byl na koleckach a mel dostatecne dlouhe draty a ja mela dost prostoru na pochodovani - ono s krizovymi bolesti lezet je fakt za trest..
No ono to taky souvisi s tim, ze v Nemecku se clovek muze obratit na soud a soudit se - proto lekari spolupracuji, informuji, nechavaji mozny vyber na pacientovi - to si clovek podepise na formulari(od nej je zase tim padem vyzadovana vetsi informovanost), v CR si sice muzu stezovat, ale je to stejne jako kdybych si sla stezovat na lamparnu ..
jana
|
|
Simona | •
|
(11.7.2004 13:11:05) neexistuje žádná povinnost podrobit se radě a rozhodnutí lékaře, naopak lékař má povinnost u všech výkonů vyžadovat informovaný souhlas, pouze pokud je pacient v přímém ohrožení života a souhlas od něj získat nelze - např. v bezvědomí, může výkon provést
|
|
|
Daniela+Nithi |
|
(24.6.2004 19:40:18) I ja se pridavam a fandim. Zdravotnictvi je stejny bussiness stejne jako cokoliv jineho. Ona si chce zaplatit za kvalitni sluzby a slusne jednani, necht to tedy ma. Pripadalo by mi naprosto v poradku aby ji ceska pojistovna uhradila castku, jenz by vykon stal v CR a zbytek je jeji starost. Alespon by to vyslalo jasny signal ceskemu zdravotnictvi, ze pokud se veci nezmeni, nebude koho lecit, jezto pacienti se pujdou jinam. Vlastne mi Eliscina aktivita pripada velice uzitecna. Nechapu, proc ji spousta z vas obvynuje, ze CHCE trochu moc. Chce co chce. Pro nekoho je to moc, pro nekoho malo, pro ni je to presne co chce ona. A necht to tedy ma. Elisko, hodne stesti!
|
|
|
Jana | •
|
(24.6.2004 19:08:06) Jasne, pokud se jedna o vykon, ktery se u nas provadi, necht ho pojistovna v zahranici neproplaci nebo proplaci v maximalni vysi, co u nas (ze to bude na EU pomery malo, je zcela jasne). Takze Elisko - jestli chapu dobre tvuj clanek, tobe by nejvic vyhovoval ambulantni porod ci porod doma. Obrat se na svoji zdravotni pojistovnu, zda je schopna ti zajistit patricne sluzby (v EU obvykle - porodni asistentku na tehotenstvi, na porod, po porodu domu). At ti poskytne seznam soukromych porodnich asistentek, se kterymi ma na porodni sluzby smlouvu. Pokud si z nich vyberes, budes doplacet jenom rozdil. Rekneme (ted kecam, je to jenom priklad) za porod se plati dvatisice, tvoje asistentka bude chtit ctyri, takze ty doplatis ctyri minus dva. Tri poporodni navstevy jsou hrazene pojistovnou, ty budes chtit navsev pet, tak si dve doplatis. Atd. Pokud ti zadnou porodni asistentku nenabidne nebo nabidnuta asistenka nebude provadet sluzby v plnem rozsahu (rekneme treba nebude samostatne vest porody, coz je u nas dost pravdepodobne), pak je seznam se skutecnosti, ze v zahranici u znamych mas moznost ambulantniho porodu, takze budes rodit tam a ocekavas, ze kdyz nejsou schopni zajistit patricnou peci v ramci CR, tak proplati naklady ve statech EU. Melo by to logiku. Zdravotni pojisteni si platis a pokud se pojisteni vztahuje na peci v tehotenstvi, pri porodu a v sestinedeli, proc bys nekde mela platit celou sumu za neco, na co jsi pojistena? Neni preci tvoje chyba, ze pojistovna nedokaze radne zajistit sluzby.
|
Gábina | •
|
(24.6.2004 21:48:35) Nejsem ani bába, ani porodník. Jen mi prostě přijde, že každá těhotná ženská je pochodující krabice hormonů a tak podle toho jedná a myslí. Taky jsem byla naprosto iracionální. Taky nechápu proč je porod tak fanstickej zážitek, kvůli kterému musím běhat celé těhotenství po úřadech, pojišťovnách, různých odborech. To dítě se ven stejně dostane ( v ideálním případě ). Kvůli několika hodinám na porodním sále, a 3-4 dnům v nemocnici. Asi to přeženu, ale porod patří k ženě asi tak jako rýma, první menstruace, první láska, apendicitída. Tak a teď mě ukamenujete. Je to život, každý podnět znamená určitou odezvu, ale proč zrovna porod musí být něco naprosto extra, něco kvůli čemu jsem ochotna se zadlužit a jít proti větru stůj co stůj. Vžyť to říkám, uzlíček hormonů. A apriory s tím, že je všechno špatně, já chci. Ono totiž pane doktore ráda bych se dohodla o průběhu porodu z ní jinak, než že já chci rodit na hlavě, tak to zařiďte. Ono to z článku přímo čiší. Navíc pisatelka je asi chronicky nespokejený člověk, který ani při porodu doma v EU nebude spokojená. Viz začátek sexuálního života po porodu. Třeba to tak nemyslela , ale ten článek vyznívá poněkud hysteroidně, ( hormony, prostoglandiny holt dělají svoje) Asi jsem opravdu cynik, ale já byla ráda, že ležím v nemocnici, nic nemusím, jídlo mi donesou, a nakonec jsem byla ráda, že si na noc malého vzali ? Jsem špatná matka a žena, protože nemám ten správný zážitek. Že jsem si nechala aplikovat mobilní epidurál, aby mě to nebolelo. Mě to tak vyhovovalo, prostě to tak vyplynulo ze situace. Tak nějak jsem si to představovala, ale nemůžu říct, že jsem chtěla. Prostě jsem po vstupním vyšetření poprosila, zdali je to možné, bylo. Ale od samého začátku jsem nevystupovala jako nepřítel. Ona každá akce vyvolá reakci. Takže když začnu prudit jako chronický nespokojenec a dávám jasně najevo, že jsou všichni idioti, tak se okolí taky ke mně tak chová. Rodila jsem v Praze Motole-byla jsem moc spokojená. Všichni, kdo mě vyšetřovali se mi představili, jména si nepamatuji a byli mě stejně v té chvíli jedno, jednání bylo velmi slušné a korektní, i když jsem byla jediná rodička na sále celou noc a asi jsem jim musela šíleně lézt na nervy, protože mohli klidně spát, kdybych nezačala rodit. Ale nikdo nic neřekl, ani nenaznačil. A na druhou stranu jsem je neprudila, moc jsem toho od nich nechtěla, kromě toho epidurálu, pak jsme si celem vystačili s manželem sami, kromě pavidelných kontrol sestry a 2x lékařem. Neměla jsem zámého lékaře, nic. Je to špatně? Ono to na začátku vyznělo špatně, ale dítě jsme chtěli, no porod k tomu patří, tak jsem musela rodit poštou se to poslat nedá, zažitek to byl silný, ( hlavně to tlačení ) O:))))), ale že bych kvůli tomu musela hory kácet, to ne. Mám tak trošku pocit, že všechno okolo přirozených porodů je tak trošku modní mediální kampaň, která nalézá své příznivce, asi jako Super Star. Nějak jsem se rozepsala, koho jsem se dotkla, tak se omlouvám, a prosím nepalte mě na hranici.
|
Sylvie |
|
(24.6.2004 23:00:32) Gábino, já bych začala od konce. Tzv. přirozený porod určitě není "módní" záležitost. Pokud vím, Světová zdravotnická organizace ho DOPORUČUJE už přes čtvrt století. "Na západě" :o) jsou v porodnictví v tomhle dál, než my. Ženy si můžou vybrat, jak chtěj rodit. Většina jich rodí v nemocnicích, někde více "přirozeně", jinde více "klasicky" - záleží to na jednotlivých nemocnicích. Pokud má žena pocit, že porod v nemocnici není pro ni to pravé ořechové, existuje možnost porodů v porodním domě (ty většinou vedou porodní asistentky, porody v nich jsou ambulantní) nebo porodů v domácnosti. S porodní asistentkou, samozřejmě, nikoli na vlastní riziko za asistence maximálně tak manžela. A tohle jsou možnosti, které u nás chybí. Mně by třeba vyhovoval porod v porodním domě. Nebo ambulantní porod v nemocnici s vlastní porodní asistntkou (která by ovšem porod opravdu VEDLA). Obojí je u nás utopie :o( Samozřejmě, to "na západě" záleží na konkrétní zemi, v některých systém mimonemocničních porodů funguje dobře, jinde není zas tak rozšířený. Nejvíc se mi asi líbí, jak to funguje v Německu :o) Takže o přirozených porodech se u nás v poslední době mluví dost, hlavně asi proto, že u nás neexistují alternativy k nemocnicím a v mnoha nemocnicích naopak nejsou vytvořené podmínky pro intimní porod.
Dál - rodila jsi s epidurálem. A co? Eliška psala, že jsi kvůli tomu špatná matka? Nazvala tě hysterkou, která nezvládne porodní bolesti? Označila tě za sobce, který myslí jenom na své pohodlí a vyčerpává kvůli tomu zbytečně peníze z veřejného pojištění? Litovala tvoje děti, jaký asi život musí mít, když jsi je frkla k sestrám a nechtěla se o ně starat? Myslím, že ne. Jenom napsala článek a žádala o radu, jak nejlépe porodit dle svých představ. Fakt nechápu, proč se do ní obuly ty, které mají o porodu představu jinou.
Pokud každou těhotnou ženskou považuješ za pochodující krabici hormonů, která podle toho jedná a myslí (= to jako ztratila rozum???), je to tvůj názor který vychází z tvé zkušenosti a není fér, abys ho přenášela i na další těhulky. Už jsem to tu psala - to, že já vypadám blbě v minisukni neznamená, že v ní blbě vypadá KAŽDÁ ženská. Po zkušenostech s prvním porodem jsem si za druhým porodem nejenom jela přes půl republiky do vstřícné porodnice, která nejvíc vyhovovala mým představám, ale i jsem si vymyslela ambulantní porod. A kolem toho taky byla spousta jednání, ČR není na domácí péči moc připravená. Představ si, nestresovalo mě to. Daleko větší nervy jsem měla, když se mi finančák ohlásil na kontrolu DPH a sociálka na kontrolu zaměstanců...
Porod. K prvnímu porodu jsem šla s tím - není to ideální, ale porodily tak jiné, porodím tak taky, co už. MMCH jsem dětská sestra a praxi jsem měly i na porodním sále, takže jsem opravdu věděla, do čeho jdu :o) Zážitek to byl takový, že ještě nějaký ten čas po porodu jsem nemohla vidět těhulku, aniž by se mi draly slzy do očí a mrazilo mě v zádech :o( A víš co mě "dostalo"? Že porod málem skončil operačně, když teda doktor připoustil, že když lékařská péče selhala, tak když jinak porodní asistentka nedá, zkusíme to přirozeně... a hele, najednou to šlo a bylo po problému. Toho jsem u druhého těhotenství bála. Že skončím v klasické nemocnici a při klasickém porodu třeba dojde zcela zbytečně k poškození děťátka. Protože já za logický považuju opačný postup - začneme přirozeně, a když to tak nepůjde, lékař zasáhne. MMCH není nad to, když se doktor s asistentkou s rozdílným názorem dohadují před rodičkou. Důvěra v odbornost personálu pak stoupá... Po druhém porodu, kdy jsem rodila podle svého přesvědčení, jsem naopak těhulkám záviděla, že budou moc rodit ;o) (no, skoro) A představ si, těhotenstvím a porodem mi mozek nezměknul. I když jsem měla vše připravené k ambulantnímu porodu, objevily se menší problémy, které by sice brzkému propuštění z nemocnice nebránily, ale ideální by to za současné situace taky nebylo... tak jsem zůstala. Opravdu. Přece to CHCI rodit ambulantně ještě neznamená, že tak opravdu porodím. Mám mozek. Jsem na porod teoreticky připravená. Když se k tomu přidá, že lékaři informují o tom, co a proč se děje, dokážu si vyhodnotit informace a rozhodnout se. Od určitého okamžiku za nejlepší rozhodnutí považuju to, které udělá lékař - ať je to rozhodnutí jaké chce. Jenže takovou důvěru nedám lékaři, který není ochotný respektovat mé požadavky. Proto považuji za důležité vybrat si takové lékaře, kteří respektují mne, moje životní postoje. Nemusí s nimi souhlasit, stačí, že je respektují.
S.
|
Misa3 |
|
(25.6.2004 0:02:08) Sylvie, omlouvam se, ze se do toho jako nematka platu, ale proste nechapu, proc Te nekdo nuti, tak zakladni veci obhajovat. Taky nevim ,co se to v porodnicich deje, Ted jsem tam byla na operaci a zirala jsem jak "Vaněk" Na ARO to bylo super, zkusena a odborne fundovana primarka, ktera sice prohanela personal i pacienty, ale v dobrem a muhu zarucit, ze za celych pet dni, co jsem tam byla si nikdo netroufl mit ani tezsii komplikace:-))(To ma byt vtip) proste vse vysvetlila, nechala Te rozhodnout, a i kdyz treba pri rozhodnuti nesetrila ponurymi predpovedmi, pokud nebylo po jejim, nebranila Ti. Na druhe strane se vyplatilo ji poslechnout, protoze byla skutecne chytra a zkusena. Nejak nevim, proc se s pacientkami jedna slusne a jako se svepravnymi lidmi, ale s tehulkami se podle toho, co dost casto ctu, se jedna vsude mozne presne tak, jak to pises, jako s nesvepravnymi krabicemi sterchajicimi zdivocelymi hormony, ktere je nutne pro jejich dobre prikurtovat k porodnimu stolu a nechat hodiny v naprosto neprirozene poloze, pripadne protesty "konejsit" vulgarnimi vytkami a urazlivymi vtipy.
Nejak nevim, proc se (hergot)tohle deje. Ke mne se tak nikdo nechoval,az na naproste vyjimky, ktere jsem suverenne poslala nekam, protoze jsem si to mohla dovolit a opustila cekarnu a behem dvou tri dnu si nasla jineho lepsiho a lidstejsiho lekare.Pripada mi to jestli neni zneuzivano prave toho, ze tohle rodicka uprostred porodu dost dobre udelat nemuze, neni proste bohuzel fyzicky schopna rict lekari, ci porodni asistentce otevrene sve mineni, vstat a jit hledat jinou porodnici. Takze skutecne to vypada, ze je a to dost sadisticky zneuzivano toho, ze zcela zdesena a mnohdy poprve rodici zena, ktera nema tuseni co je dobre a co ne, protoze pri zdeseni a strachu o dite se ji pochopitelne vse co se v nasich, (dost mizernych) kurzech naucila strelhbite zase zapomene a to co ji zustalo v hlave je presne to co prave udelat nemuze, predstavy porodu v krasnych mistnostech, ve kterych je vybaveni typu mice, porodnich stolicek, dobre vybavene koupelny atd... tak tedy o tom si muze nechat jen zdat, je prikurtovana ke stolu a posloucha pro ni zahadne spory mezi lekarem a porodni asistentkou, ktere ji ujistuji jen o jednom jedinem, ze jeden z nich (pripadne oba), nemaji paru, jak dal. Instiknkt ji veli zacit protestovat a privolat pomoc nekoho normalniho, ale je otazka, zda by si toho vubec nekdo vsiml, manzel (paklize je vubec vpusten) kolabuje v rohu mistnosti, jediny, kdo ma na sobe lekarskou uniformu( tezko rict, treba je to zrizenec)evidentne a)porod vede b) rozhodne blbe. Druha osoba, v uniforme sestry,(ma na sobe bilou uniformu, ale tezko rict, treba je to sanitarka) (jmenovky mozna maji, ale zcela jiste mimo zorne pole rodicky)tedy druha osoba by mozna porod privedla k zdarnemu konci, ale ten chlap v bilem ji to evidentne nedovoli, protoze by se to dotklo jeho jesitnosti.
Tedy zazila jsem uz ledacos, ale takovou hruzu zatim ne. Mam dojem, ze bych asi potom uz rodit nechtela, pripadne jen v celkove narkoze.Krom toho mam jeste pocit, ze pokud se najde tehule, ktere se tohle libi a ma pocit, ze je to v naprostem poradku, protoze ( doktor, je vzdelanejsi, vi tedy lepe, co se ma delat, rodicky rodi prikurtovany ke stolu uz cela desetileti a porodni asistentky, jsou prece asistentky, takze maji lekare poslouchat...) tedy takova rodicka bud neexistuje, nebo je silna masochistka. No abych se vratila k tematu.
Sylvie, proste porad nevim, proc musis obhajovat, vec tak zasadni, jako je pravo na svobodne zvolenou polohu pri porodu, pravo na zdvorily a prani matky respektujici personal, ktery udela vse, co jde a co je rozumne...Pokud podminky ve vetsine porodnic vypadaji tak, jak jsou casto liceny a jak jsem je videla na vlastni oci, divim se, ze v nich vubec nekdo dobrovolne rodi (sestry bloumajici jak vrtohlave ovce kolem pacientky s hypovolemickym sokem-kdy i ja jsem po letech vedela co delat, tedy krom toho, ze se ma za prve zavolat doktor. Znama, ktera musela po porodu zpet do nemocnice, protoze byla spatne vycistena, sestrenice, ktere narizli pri cisari mocak, takzeji museli hned udelat plastiku...atd atd...).
|
Sylvie |
|
(25.6.2004 0:20:39) :o) Míšo, tvoje líčení porodu je děsný :o) Taková hrůza to snad není... i když... no, radši se v tom nepitvat. "Něco" mi to připomíná... :o)
S.
|
|
|
|
Sylva | •
|
(24.6.2004 23:07:06) A zas je to o tom stejném. To, žes byla spokojená TY, neznamená, že ve stejné situaci musí být spokojené všechny. To že TY si myslíš, že porod je třeba přetrpět a nejlépe rychle zapomenout, neznamená, že si to myslí všechny. Já mám z porodu (naštěstí) jiné zážitky, než z rýmy. Porod mi přišel jaksi důležitější a zásadnější. Výsledek (Anička) též. U rýmy mi jaksi ten výsledek chybí. Já těhotná nejsem a uvažuju stejně, jako Eliška. Takže hormonama to asi nebude. Možná to bude sebevědomím (zdravým). Pokud si vážím sama sebe, tudíž i svého těla, CHCI (a nehodlám se o to prosit) vědět, co kdo s MÝM tělem dělá a PROČ to dělá. Odjakživa mi to přišlo tak logické, že občas nechápu, o čem je řeč. Proč bych měla někoho PROSIT, aby mi řekl, co se MNOU chce dělat? Proč bych měla škemrat, aby se ke mně lidi chovali slušně - obzvlášť v situaci, kdy se hodlám soustředit na něco úplně jiného, než na kontrolování, cože se mnou kdo dělá? To je hysterie nebo přecitlivělost, když si někdo nenechá líbit špatné zacházení a pokud mu hrozí, snaží se mu předejít? Ona Eliška nic jiného totiž nedělá... A proč by měla Eliška PROSIT o něco, co by mělo být naprosto přirozené a samozřejmé? Podle mého by spíš lékaři měli žádat o souhlas, aby směli určitý zákrok udělat - dělají ho přeci (např.) MNĚ, MNĚ to případně bude bolet, MNĚ se to případně bude špatně hojit, JÁ budu mít problémy s vedlejšími účinky - oni ne... Pro Věru: samozřejmě nemám na mysli případ, kdy ležím na operačním sále v bezvědomí a někdo se chystá zachránit mi život.
|
Věra. |
|
(24.6.2004 23:49:28) Holky, Sylvo i Sylvie. Ony jsou tyto debaty hodně o slovíčkách, a je to asi nekonečné. Příspěvek nebyl napsán normálním jazykem..typu.."paní XY uvažuje o porodu venku, co má udělat, jak postupovat??
vrhala tam výrazy jako.."budu ráda že jsem neumřela a nikdo neodtrhl dítěti v porodnici hlavičku" takto hysterky typicky argumentují...přehánějí,a píší emotivně, tak že husí kůže naskakuje. Článěk vyzněl nějak v tom smyslu, že v Čechách nelze porodit podle svých představ a paní musí do zahraničí. Přitom to není pravda.
Sama mám ráda věcnou, faktickou argumentaci, třeba nyní Sylvo voláš po větší komunikaci jasně a výstižně. Opět..nemusíš používat slov jako škemrat o něco, doprošovat se....stačí se jen a prostě zeptat. Požádat. Odmítnout. Funguje to.
Ano, je to modní záležitost, vše kolem "přirozených porodů" , kdyby jsme byli důsledně přirození, umírá velké procento novorozenců i maminek, a není v ničím zájmu tyto časy vracet zpátky. Ale to je úplně jedno, naopak, jsem za, aby naši lidé měli více zkušeností s cizími systémy, stejně tak, jako cizinci chodívají na některé typy zákroků sem...hlavně kvůli cenám. Akorát si budou muset dosti připlatit, venku je péče stejná ale mnohem mnohem dražší...hotelové služby jsou tam samozřejmě lepší...opět otázka ceny.
Podstata článku je jednoduchá --- dotaz, avšak formulací patří spíše do bulvárního tisku. V poslední době mám z Rodinky tento pocit..hlavně honit čtenost..návštěvnost, takže méně info a více emotivních článků...co nejvíce.. :-////...červená knihovna, jako třeba tenhle článek..:-///
|
Sylvie |
|
(25.6.2004 0:10:53) Věro, ono to máš těžký :o) Co asi tak používají lékaři, když jde řeč o porodech mimo nemocnici (porodní dům, domov)? Naučila jsem se řeči o štěstí a umírání ani nevnímat, podle toho, co píšeš, bych musela značnou část porodníků považovat za hysteriky :o)
Na to, že stačí "požádat" atd. Kdo nezažil, nepochopí. Mám za sebou dva porody, každý v jiné nemocnici. V jedné jsem ŽÁDALA, v jedné se DOPROŠOVALA. V jedné porodnici bylo odmítnutí brané jako odmítnutí, v jedné jako důkaz mojí nesvéprávnosti (MMCH v obou případech šlo o stejnou záležitost). Paradox je, že při druhém porodu jsem byla náročnější, moje názory byly vyhraněnější, porod nebyl tak úplně stejný, jaký bych chtěla mít... a přesto jsem byla spokojenější.
S.
|
Sylvie |
|
(25.6.2004 8:08:00) Věro, ještě jsem včera napsat jednu věc. Moc dobře si uvědomuju, že v porodnici, do které já bych už ani nos nestrčila, jsou mnohé ženy spokojené. Na netu jsem četla příběhy žen z té porodnice jak spokojených, tak nespokojených. Ty nespokojené mi tak trochu připomínaly mne - narozdíl od těch spokojených ne se vším kolem porodu souhlasily a tím se dostávaly do sporu s personálem. Kdyby mi před porodem na rovinu řekli, jak to u nich chodí, tak bych tam prostě nešla, protože bych věděla, že tohle už je pro mne neskousnutelné. Přitom to, co tam bylo projevem mojí nezpodpovědnosti bylo při druhém porodu běžnou součástí porodu, o kterou si netřeba říkat, protože se jaksi rozumí samo sebou. Já byh si (stejně jako to píše Eliška) ráda zaplatila individuální péči porodní asistentky, nejen při porodou ale od těhotenství po konec šestinedělí. Je to typ péče který by mi vyhoval rozhodně víc, než ten současný zaběhlý, kdy při tak intimní záležitosti, jakou pro mne porod je, jsou naprosto cizí lidi, které neznám, se kterými se v bolestech musím dohadovat o věcech, které se už dávno daly vyřešit během těhotenství... Proč to u nás nejde?
S.
|
Hanka | •
|
(25.6.2004 9:42:24) V některých českých porodnicích je jednáno s rodičkami jako s nesvéprávnými, to mi nikdo nevyvrátí. A podle mě je to hlavně tím, že za komunistů byl doktor "king", který vždy ví, co je pro rodičku dobré, a rodička musí držet hubu a krok. Nebyl internet a nebyla taková informovanost a hlavně možnost jejich přístup změnit, pokud to nechtěli oni sami něco se sebou dělat. A rodičky rodily dle jejich scénáře jak na běžícím páse, nikdo si nedovolil stěžovat, páč by mu to bylo prd platný (což je i dnes prd platný). No a jelikož není zas tak dlouho po revoluci, tak hodně doktorů, PA a dětských sester stále úspěšně slouží v porodnicích, setrvávají tam od hlubokého totalismu dodnes, určitě mají hodně úspěchů a zkušeností, to jim neberu, ale jejich klasický "komunistický" přístup k porodu a rodičkám bohužel zůstává. Vím to moc dobře, sousedka je dětská sestra (těsně před důchodem) v jedné porodnici - klasická představitelka toho, co tady píšu.
Bohužel je to tak, ale musíme doufat ve změnu. Třeba naše dcery nebo vnučky už budou rodit "víc svobodně" a s lidským přístupem. :o))))) Neházím všechny porodnice do jednoho pytle, vždy se najdou výjimky.
Nejvíc mě rozesmálo (nebo vlastně nevim, jestli je to k smíchu nebo k pláči...), když jsem před svou tchyní (ročník 1954) řekla, že bych chtěla k porodu manžela. To byste nevěřili, jak se na mě osopila, jak si to představuju, chudák její syn (můj manžel), co by tam asi dělal, darmo by mě rušil, protože PA mi říká, co mám dělat, jak tlačit apod., což bych určitě sama nevěděla, ona si prostě stále myslí, že by tehdy v 70. letech bez těch doktorů, PA, "litrů" všelijakých medikamentů atd., neporodila.
|
kobliha s koblížkem Kubíkem |
|
(29.6.2004 19:09:49) Hanko, jsem take rocnik 70. A kdyz jsem s mou mamou (odrodila v 70-tych letech tri deti) mluvila o prirozenych porodech, tak jenom polela ocima. Hrozne se ji libilo, ze se berou ohledy nejen na matku (svobodny vyber polohy, pohybu, volba v prijimani jidla a piti, volba v pouziti medikamentu atd.) ale predevsim na dite (tlumene svetlo, intimita, klid, ticho, okamzite prikladani miminka k matce, aktivni partner atd. atd.). Nakonec prohlasila, ze za jijich plodnych let tohle nemely a ze je to dneska takova veda. No, nevim jestli je to veda, spis naopak. Vedu z toho delaji doktori a myslim, ze zbytecne.
|
|
|
|
|
Sylva | •
|
(25.6.2004 0:43:27) Jo, Věro, já mám taky radši klidnou a rozumnou diskuzi. A snažím se o ni, ale občas se nechám vytočit. A k emocím - vždyť porod přeci je především o emocích, aspoň se mnou teda cloumaly řádně, holt jsem ženská, a emoce se mnou více méně lomcujou celej život, někdy víc, někdy míň. Já jsem ráda, že Eliška ten článek napsala, jsem ráda, když KDOKOLIV něco napíše, protože pokud se o tom nebude psát a mluvit, nic se nestane. A stát by se rozhodně mělo, třeba už jen kvůli tomu, jak dopadl náš jediný porodní dům - to je fakt ostuda téměř mezinárodní. Nechci se vrátit do dob, kdy při porodu umíraly ženy i děti mnohem častěji, než teď (i když si myslím, že to bylo dost často špatnou výživou nebo špatnou hygienou). Ale zároveň nechci, aby o mně a mém dítěti rozhodoval někdo jiný. Strašně mi vadí (opět emoce :-)), že bych se měla doprošovat sestry, jestli si smím pochovat své dítě. A sestra by mi (možná) DOVOLILA si dítě pochovat, ale jen na chviličku...nebo taky ne. Je třeba si uvědomit, že porod v porodnici prostě všem nevyhovuje. A místo kritizování a házení klacků pod nohy atd. by bylo mnohem lepší a rozumnější stanovit podmínky jak pro porodní dům, tak pro porody doma. Co je legální, to se dá oficiálně kontrolovat. Nebylo by to fakt lepší?
Na obranu lékařů musím ovšem napsat jednu věc: oni mnohdy ani neví, že něco dělají špatně, respektive že to všem nevyhovuje. Všichni nemají internet. Znám dost nespokojených mamin, které po porodu zuřily a chtěly si stěžovat - nestěžovala si ani jedna. Tak pak si ti doktoři fakt můžou myslet, že to, co a jak dělají, všem vyhovuje.
|
Gábina | •
|
(25.6.2004 9:43:22) Slibuji, že dnes naposled. Ale utržená hlavička novorozence mě vždycky nadzvedne. Zkusil někdo někdy utrnout hlavičku novorozenci ?????????????? Vždyť i Rambo by měl co dělat. A bulvární tisk i této kauzy velmi rychle nechal. Jedná se totiž o dekapitaci( to je porodnická operace) při intrauterinním odúmrtí plodu pro záchranu života matky, když to dítě je už mrtvé, a nejde jinak vyndat. dítě je vzpříčenné v porodních cestách, začíná krvácení DIC a tak . Prostě stav nejvyšší nouze, ale znovu opakuji, že dítě je už mrtvé!!!!!!!!! Když už někdo takhle argumentuje, měl by si o tom něco přečíst. Není to tak, že by si porodník řekl, hele hlavička uděláme škub a je to, nebo byl takový hrubián a tahal tahal a ono se to povedlo. Znovu opakuji, nějsem porodník. A každá těhotná je plná prostoglandinů, není nesvéprávná, ale reaguje jinak, než bez hormonů.
|
Sylvie |
|
(25.6.2004 10:11:41) :o) Gábino, když tu kdysi kauzu "utržená hlavička" prezentoval prvně, tak jsem taky vyletěla. Protože předpokládám, že i pro toho porodníka to určitě nemohlo být lehké - myslím tím po psychické stránce. Jenže pokud to Eliška ve svém článku zmínila, je to proto, že to tak procházelo tiskem. Já takovýhle zprávy rozhodně nevyhledávám... a stejně se ke mne dostaly. Čtu Mladou Frontu, zprávy sleduju na ČT1, rádio neposlouchám - když už někdy výjimečně pustím si pohodové County. Co už mám dělat víc, aby se podobné zprávy ke mne nedostávaly? Nesledovat je vůbec???
Že je v těhotenství žena "plná hormonů" nepopírám :o) Jenom jaksi nechápu souvislost s tím, když ta krabice hormonů chce rodit intimně a důstojně :oO V těhotenství, ač plná hormonů, jsem na své lékaře neměla o nic větší nároky, než v jiných obdobích mého života.
S.
|
|
Šárka | •
|
(25.6.2004 11:34:21) Případ "utržená hlavička miminku" byl veřejnosti představen poněkud jednostranně, emocionálně atd., podobně jako zprávy na Nově. Kdo se o celou věc zajímal více, dozvěděl se, že miminko nebylo vpořádku. Zdravému miminku by se to nestalo. To snad musí napadnout každého racionálně uvažujícího člověka. Snad ani není možné si představit, že doktor rodí miminko a najednou drží jen hlavičku!!?? Pokud ano, tak nechápu, čím dotyčná-ý přemýšlel. To je věc, která nadzvedne mě - hysterie a slepě uvěřit všemu, co se napíše v novinách, řekne v TV apod. Je smutné, co se stalo, ale nejednalo se o žádné UTRŽENÍ hlavičky miminku! Omlouvám se všem, že reaguji na věc mimo diskuzi.
|
Ivca | •
|
(25.6.2004 14:36:32) A jak to tedy bylo? To tomu miminku ta hlavicka sama upadla?
|
Hanka | •
|
(25.6.2004 15:07:35) Tohle mě opravdu vyburcovalo abych se k tomu vyjádřila. Podle policejního vyšetřování porod probíhal normálně, dítě bylo ŽIVÉ ale v okamžiku kdy byla venku hlavička, ramínka se zaklínily v porodních cestách, při pokusech o vytažení se hlavička oddělila od těla. Je to asi 3 týdny? proletěla v některých médiích zpráva, že na straně lékaře nebylo žádné pochybení.
|
|
|
schamka + krakeni |
|
(25.6.2004 15:20:06) Podla toho, co pises, miminko skutocne nebolo v poriadku, ked ho rodil doktor. Ja viem, slovickarenie... ale skutocne nemam rada, ked sa povie, ze deti rodi doktor! Pardon.
|
Lida, 2 deti | •
|
(25.6.2004 20:45:41) To, ze porod vedl lekar neznamena, ze dite nebylo v poradku. Lekar je volan ke kazde komplikaci a zaklinena raminka jsou situace dost prekerni. Mluvila jsem o tom s jednou lekarkou-gynekolozkou a ta mi rikala, ze se ji to take stalo, kdysi davno, kdyz zacinala praxi. A ze teda to zvladli, jen doslo k nejakemu poskozeni nervu na rucicce. A take rikala, ze tenkrat jeste nevedela, ze se to da resit tak, ze rodicku otoci na "vsechny ctyri". Raminka se pak pry sama uvolni. Dokonce se ten zakrok nejak jmenuje, po nejake porodni asistentce, ktera to vymyslela, ale to jmeno jsem uz zapomnela.
|
|
|
|
|
|
kaMyš |
|
(30.6.2004 15:03:19) Věro, jestli chceš spíš faktickou argumentaci než "hysterické výrazivo", přečti si knížku od Henci Goer - Průvodce přemýšlivé ženy na cestě k lepšímu porodu. Knížka je založená na desítkách, možná stovkách vědeckých výzkumů a dokazuje, že medicínské vedení porodů v mnohých případech přispívá ke vzniku komplikací při porodu (a po porodu).
|
|
|
Misa3 |
|
(27.6.2004 20:18:41) Souhlasim, ano slusnost zdvorilost vysoka odbornost a dobry pristup k rodickam by mel byt naprostou samozrejmosti. Lekari a asistentky by mely spolupracovat s rodickami( ano, protoze rodicka je hlavni, ne lekar nebo asistentka) na tom aby porod probihal co nejsnaz a co nejprirozeneji. Proc tomu tak neni? No tak na toto se ptam nejmene v ctvrte diskuzi na tohle tema. Nevim.
Jako dlouhodobe nemocna pacientka, vim, ze urcite veci, ktere lekari nebo sestry bez rozmyslu reknou, nebo naznaci, jsou krute, nezdvorile a casto dokonce sadisticke. Je na nas, pacientech jestli si to nechame libit nebo ne. Podotykam take, ze rodicka je v situaci mnohem tezsi a dost dobre nemuze se v situaci ve ktere prave je, dozadovat svych lidskych prav a trvat na tom, aby byla uznana jeji lidska dustojnost, respektovan jeji ostych atd a aby nebylo nad ni diskutovano o prubehu porodu, jako by byla hlucha a naprosto slabomyslna. Ze uz to, ze je s ni jednano, jako by nemela zdravy rozum, je poruseni jejich lidskych prav a zakladni slusnosti. Jsem presvedcena, ze by porod probihal v mnoha pripadech lepe, pokud by rodicka byla do nej vice zapojena a nebylo s ni jednano jako s predmetem. Je tezke zachovat klid a podrobit se nekomu, komu clovek neveri, v dobe, kdy je bezbranny a kdy na jeho prani, nebo jen otazky, neni bran vubec zadny zretel. Pripomina mi to, to, co jsem kdysi zazila v destke nemocnici s peritonitidou. Bylo mi 14 a lekari i sestry se mnou (a vetsinou ostatnich deti) jednali jako bychom nebyly schopny normalniho usudku. Byly jsme vozeny na sal, aniz nam bylo vysvetleno proc a co bude nasledovat... jestli vysetreni nebo operace... Pamatuji si, ze jsem zkraje byla stale hrozne vydesena, pozdeji jsem se poddala a upadla to naproste apatie. Jenze tudy cesta nevede. Neni mozne pacienty nebo dokonce rodicky privest do stavu, kdy je jim vse jedno a kdy se uz jen modli, aby to nejak jakkoliv skoncilo.
Za prve, pomoc nebo spoluprace nekoho, kdo se vzdal, je minimalni, a za druhe tento zazitek, kdy s nimi bylo jednano tak, ze jejich psychika se zlomila, tedy tento zazitek se na nich dozivotne podepise, a pokud chteji rodit mimo porodnici, je hlavnim duvodem to, ze se obavaji, ze opet budou uvedeny do stavu naproste bezmoci, kdy nebudou mit tuseni co se s nimi deje a budou nuceny slepe verit.
Pak snadno dochazi k tomu, ze zena ma poporodni komplikace zpusobene nedostatkem informaci, typu, ze neni dobre vycistena a musi se se zanetem vracet zpet do nemocnice, ma zanet prsu a jedine co ji lekari poradi je "kojit" ,to ze toho neni schopna a ze treba zvoli pomoc typu vany s horkou vodou, kterou si podle zdravotniku privodi zanet... tak tedy toto vse neni chyba jeji, ale zdravotniku, ne kazdy ma tolik sily, aby si vse kolem porodu (nebo nemoci) do detailu nastudoval a aby se pak se dokazal snadneji branit.
A ani to nemusi byt moc platne, protoze nekteri lekari proste pacienta jako mozneho odbornika neuznaji a i kdyz ma zakladni a casto i podrobnejsi znalosti o sve nemoci, odmitaji s nim mluvit a trvaji na to, aby byla zachovana pro ne vyhovujici hierarchie: to, ze pacient nema pravo se informovat o svem stavu a o tom co s nim bude dal...
Pokud se tyka me otazky v nadpisu, musim rict, ze podle mne je lekarska etika vztah lekare a pacienta, ktery uznava pacientovu lidskou dustojnost a to ve vsech smerech, ze je setren jeho ostych a je bran zretel na jeho nazory a stupen vzdelani, podle ktereho je o sve nemoci( ci stavu) poucen, nebo pokud si vyslovne pouceni nepreje, ( a to se stava casteji, nez by laik rekl), bude bran ohled i na tento fakt.
Jenze jsem se ke svemu velikemu udivu dozvedela, ze lekarska etika pro lekare znamena, hlavne to, ze nikdy nesmeji kritizovat druheho lekare a vzdy musi jeho zpusob lecby schvalit, nebo spis nedat najevo, ze se jim zda, ze lekar pred nimi udelal chybu. Tak tedy chapat tohle jako lekarskou etiku je konsternujici, protoze z toho jaksi zcela vypadl pacient...dost udivujici, ze? Taky jsem tomu nemohla verit.
|
|
|
Lucie | •
|
(11.7.2004 17:37:39) Plne s tebou souhlasim!!!Diky!
|
|
|
|
Irena | •
|
(25.6.2004 9:56:05) Gábi, tleskám, moc hezky jsi to napsala. Vyjádřila jsi přesně mé myšlenky. Jsem ráda, že se v této diskuzi najde nějaky rozumně uvažující člověk. Irena
|
Dáša | •
|
(26.6.2004 20:09:10) Z vyprávění znám paní jejímu dítěti zlomili lékaři při porodu kost co je mezi ramenem a lopatkou(nevím ten název) protože bylo zaklíněné a nemohlo ven. Prý se to dělá, u novorozenců se to hojí rychle.
|
Hanka | •
|
(26.6.2004 21:11:47) Ano když se zaklíní ramínka v porodních cestách, tak se má úmyslně zlomit kliční kost. Ale byla jsem svědky na porodnici kde jsem pracovala, že jednou se do toho opíral doktor, chlap jak hora a nemohl ji zlomit. Po porodu říkal, že by nikdy nevěřil, že zlomit kliční kost může být takový problém. Dítě se ale nakonec dostalo ven v pořádku.
|
|
|
|
schamka + krakeni |
|
(25.6.2004 10:12:24) Gabina, netusim, ake su podmienky pre porod u nas na Slovensku, ci v Cechach. Teda tusim - ale len sprostredkovane (zda sa mi, ze vacsinou je na vyber lege-artis v nemocnici a lege-artis v nemocnici ;o) ) Ja vsak ohladom svojho porodu CHCEM toto: - CHCEM si vybrat polohu v akej budem rodit, ak si zmyslim pocas porodu, ze mi je najlepsie stat na usiach, tak CHCEM stat na usiach - CHCEM mat manzela pri sebe, pocas celeho porodu a CHCEM aby to bolo brane ako samozrejmost a nie ako nieco, na co treba mat papier - CHCEM aby to bol on alebo ja, kto sa prvy nasho dietata dotkne (pokial je to mozne, ze ano) - CHCEM mat pri porode okolo seba iba zeny (teda okrem manzela a samozrejme za predpokladu, ze vsetko pojde hladko a nebude treba volat sluzbukonajuceho gynekologa, ktory bude zhodou okolnosti muz) - CHCEM byt informovana o vsetkom, co mi budu robit a preco - CHCEM aby respektovali to, co si pocas porodu zmyslim, ze este CHCEM ;o) Ja tieto veci CHCEM - pretoze ja som zakaznik a nemocnica a ti ludia v nej, co budu pritomni pocas mojho porodu, su za to plateni, aby odviedli dobre svoju pracu. A k tomu predsa patri aj spokojnost zakaznika. Prosim ta, len nezacni teraz s komplikaciami a cisarskymi rezmi a co ja viem cim este. K spokojnosti zakaznika predsa patri aj to, ze aj rodicka, aj dieta budu v poriadku a zdrav.personal urobi vsetko preto, aby v poriadku boli. Preco by som mala o tieto veci prosit? Ja platim (ci uz cez zdrav.poistenie, alebo v hotovosti, ci akokolvek) a za svoje peniaze CHCEM poriadne sluzby. Preco to chapeme, ked prideme ku kadernicke a preco to nechapeme v pripade zdrav.sluzieb?
Niekde nizsie pises o povinnosti podrobit se radě a rozhodnutí lékaře. Prepac ja som o tejto povinnosti v zivote nepocula, necitim ziadnu taku povinnost. Napriek tomu, ze si myslis, ze tehotne a rodiace zeny su skatule plne hormonov, ziadna z nas si nezela, aby sa nieco stalo dietatku, ci jej samotnej, najma, ak sa tomu da predist. A ak lekar rozumne vysvetli to, co ide robit a preco, aky to ma efekt, pripadne, ake su rizika, tak to zvazim a neexistuje, ze by sa jedna jedina zena rozhodla proti zdraviu svojho dietata. V konecnom dosledku by taketo slobodne rozhodnutie na zaklade poriadnych informacii bolo lepsie, ako nejaka povinnost sa podrobit (ja neviem, sme este feudalna spolocnost ci co?).
Je toho este dost, co ma pri citani tvojich prispevkov napadlo. Kedze ten moj je uz teraz dost dlhy, dokoncim to jednou poznamkou. V podstate som to iste resp. podobne vyssie pisala... Citujem: i když jsem byla jediná rodička na sále celou noc a asi jsem jim musela šíleně lézt na nervy, protože mohli klidně spát, kdybych nezačala rodit. Ale nikdo nic neřekl, ani nenaznačil. Z tohto mam pocit, akoby si mala vycitky za seba, svoje telo a dieta, ze ste zacali rodit v noci a zdravotnici si nemohli pospat. Mozno si sa im aj na zaver ospravedlnila. Neviem, ci ti uz niekto povedal, ze kedy zacne porod neovplyvnis, impulz dava dieta ale ako a na zaklade coho, sa este stale poriadne nevie. Neviem, ci si im sialene liezla na nervy, co vsak viem, ze tam neponocovali kvoli tebe a neponocovali zadarmo. Je to ich praca, holt niekedy mavaju aj nocne, ale tak to jednoducho je. Ich pracovny cas je niekedy denny, niekedy nocny a dostavaju zan svoj plat. Preco by si ty ako rodicka mala mat vycitky? Pozastavujes sa nad tym, ze v kadernictve (ked uz som vyssie zmienila tento priklad) ta zenska stoji cely den a ty si tam este prides a kvoli tebe tam zas len musi stat a kruzit nad tvojou hlavou? Nenamieta, nenaznacuje? No ved je to jej praca, preboha!
Gabina, som rada, ze si bola spokojna so svojim porodom. Ale prosim ta, nevytvaraj z neho jediny spravny model. Kto nepostupuje podla neho, vytrca z radu a "sup mu po hlave". Pretoze prave vytvaranie takehoto modelu a vyzadovanie po vsetkych, aby sa postavili do radu a nevytrcali, aby nam nenarusali nase krasne rovne siky, aby nefrflali a hlavne aby nevymyslali nieco ine, to je to, co podla mna, Eliske (a mnohym inym v podobnych diskusiach) na ceskych (prip. slovenskych) porodniciach vadi. Nebolo by predsa len lepsie, aby aj ty, aj Eliska, aj ktokolvek iny, mal moznost prezit porod, s ktorym bude spokojny, aj ked to bude napriklad 1000 roznych druhov porodov? Nie je to napokon krasne, ze kazdy z nas je jedinecny, iny a ze si medzi tou rozmanitostou mozeme a vieme vybrat to, co sa prave nam paci? Rozsirenie ponuky sluzieb, rozsirenie konkurencie je vzdy na osoh. Ty to mozno nepocitis, ale mnohe zeny ano, pretoze tie, ako sa aj podla tohto clanku zda, este stale nieco ako siroka ponuka porodnickych sluzieb v nasich zemepisnych sirkach neexistuje... ;o(
|
|
Honza | •
|
(27.6.2004 11:32:12) Přeji pěkkný den,
rád bych - ze své pozice chlapa - taky něco dopověděl, neboť debata už se netýká jen porodů, ale chování doktorů. Takže bych chtěl říci - s Gábinou ZÁSADNĚ NESOUHLASÍM. Mám právo VĚDĚT, co se mnou chce doktor dělat. A MÁM PRÁVO se ROZHODNOUT, zda budu s daným léčebným postupem souhlasit. (výjimku tvoří například ohrožení ostatních - žloutenka atd.). Jsem SVÉPRÁVNÝ ČLOVĚK a dokud nebudu svéprávnosti soudně zbaven, CHCI, ABY SE TAK KE MNĚ OSTATNÍ CHOVALI. Včetně doktorů :-) Protože DOKTOŘI NEJSOU NEOMYLNÍ a bohužel se snaží - jako všichni lidé - ULEHČIT SI PRÁCI NA ÚKOR ZÁKAZNÍKA = PACIENTA. Trošku se to pokusím rozvinout. NECHCI, aby mi nějaký líný doktor PŘEDEPISOVAL ANTIBIOTIKA NA RÝMU, protože mu to zjednoduší situaci. Vám, Gábino, by to nevadilo? Pokud si myslíte, že "ví co dělá" - NEVÍ. Je jen líný a tímto způsobem si zjednoduší život. Ale takový přístup jednak odčerpává peníze nutné na jiné léky, ale hlavně to OHROŽUJE MŮJ ŽIVOT. Třeba protože už teď jsou mnohé bakteri rezistentní vůči antibiotikům právě kvůli jejich nesmyslnému používání. Já osobně mám kvůli tomuto přístupu rozhašenou bakteriální kulturu ve střevech :-( Běžného doktora mohu změnit. Doktoři v porodnicích pravděpodobně poněkud (asi nevědomě) zneužívají dané situaci, kdy změnit nemocnici prostě nejde. Asi jde o obecný problém nemocnic , kdy pacient nemá možnost si stěžovat (proslulá je dětská nemocnice v Brně - dětí se nikdo neptá). Ještě o jistých právech. Chápu, že prostě některým ženám vadí, když je při porodu očumuje několik neidentifikovatelných chlapů. Říká se tomu STUD. Ale stud, to NENÍ HISTERIE. Jen někdo má jeho míru vyšší, nekdo nižší. Předpokládám že i Vám, Gábino, by vadilo, kdyby Vás vezli nahou na vozíku na operační sál (nejen kvůli porodu) chodbou plnou chlapů. A jistě by Vám vadilo, kdyby Vám zřízenec říkal, že jste histerka, protože Vám to vadí. Nebo ne? Vážená Gábino, snad poslední poznámka: co Vám přijde divného na tom, že si člověk vezme půjčku? Přijde mi, že pro změnu zas hysterčíte Vy :-( V dnešní době na to už není potřeba povolení uličního výboru ani MNV :-) Bojím se, že pořád ještě trošku přemýšlíte v duchu "starých časů".
P.S: A to nevíte, jak by MNĚ VADILO, kdyby u porodu mé ženy postávalo několik zbytečných chlapů a očumovalo.
P.P.S: Já prostě odmítám být ONUCÍ a "DRŽET HUBU A KROK". Tato doba už je naštestí patnáct let ZA NÁMI :-) Hurá :-)
|
hanka | •
|
(28.6.2004 8:23:26) Napsal jsi to naprosto přesně Honzo! Jestli si někdo myslí, že doktoři jsou neomylní a musí se jim slepě věřit, tak to fakt není pravda. Kdyby moje máma slepě věřila doktorce, která ji léčila s vysokým tlakem, tak už by umřela, naštěstí měla rozum a přestoupila k doktorce jiné, která ji zachránila život na poslední chvíli. Já mám zkušenost podobnou, rok jsem slepě brala jedny prášky naprosto zbytečně. Bylo mi po nich ještě hůř, než kdybych nebrala žádný. Tak je teď prostě neberu, před doktorkou dělám, jako že jo a všichni jsou spokojený. :-))) Hlavně nesmí člověk bejt "mouchy snězte si mě", páč potom si s nim doktoři dělaj, co se jim zlíbí, tak to prostě je (bohužel).
|
|
|
Martina | •
|
(30.6.2004 12:43:29) Priznam se jsem hodne citliva zenska a jako takova bych nejspis vubec nemela mit deti, presto jsem si jedno dovolila miti, snad mi CR promine. Do porodnice me dovezl manzel, jenze mu rekli, ze to jeste nebude poslali ho pryc. Oba jsme byli proti jenze se nedalo nic delat. Citila jsem se strasne vsude okolo hromada cizich lidi s umelymi usmevy, byli asi hodni, ale ja chtela nekoho koho znam, nekoho blizkeho. Pak mi "pichli" plod. vodu, zavolala jsem mobilem manzela aby prijel. Sestře se nelibilo, ze se neotviram, neco mi chtela pichnout, abych pravdu rekla skoro nic jsem nevnimala. Pak konecne dojel manzel a najednou bylo vse normalni, porodila jsem bez epiduralu zdraveho chlapecka. Jsem přesvedcena ze kdyby u me byli znami lidi, kdybych mela asistentku kterou znam, popr. lekarku ke ktere chodim, tak by nemuselo dojit ani k napichnuti plodove vody.
|
|
|
|