Kačka | •
|
(16.8.2004 8:54:05) Nezlobte se, ale nepovažujete "stopovací dovolenou" za značně nezodpovědné jednání pro mámu od dětí? Stopování je jedna z celkem hodně pravděpodobných možností, jak přijít k úhoně.. Připadá, že mi zbytečně riskujete, nepřeju Vám nic zlého, ale nikdo Vám nezaručí, že na cestách nepotkáte nějakého lumpa... Hodně štěstí, kačka
|
Klára | •
|
(16.8.2004 11:24:13) Taky mě to zarazilo. Já jsem jezdila stopem pořád, ale skončila jsem přesně ve chvíli, kdy se mi narodilo první dítě. Přišlo by mi to vůči dětem nezodpovědné, protože kromě toho, že mě může někdo napadnout - to asi není tak často - jde víc o to, že mě někdo může vybourat.
|
Petra | •
|
(16.8.2004 11:48:14) Vybourat tě může i manžel ve Vašem autě, letadlo může spadnout a stav autobusů taky není nejlepší. Tohle jsou hypotézy o "kdyby". Zítra mě může srazit auto na kole a ani nemrknu. To nemám na kole jezdit do práce, protože už mám děti?
|
|
Petra | •
|
(16.8.2004 11:48:33) Vybourat tě může i manžel ve Vašem autě, letadlo může spadnout a stav autobusů taky není nejlepší. Tohle jsou hypotézy o "kdyby". Zítra mě může srazit auto na kole a ani nemrknu. To nemám na kole jezdit do práce, protože už mám děti?
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(16.8.2004 12:15:11) Čekala jsem tuhle reakci :-)
Stopem jsem najezdila tisíce kilometrů a nikdy se mi nic nestalo - kromě jedné menší bouračky. A to je taky to, co považuju na stopování za nejnebezpečnější - když se mi nelíbí jak někdo řídí, radši si vystoupím. Úchyláci jsou proti stopařům trošku v nevýhodě - nikdy si nemůžou naplánovat, že dneska na té silnici bude stopovat samotná holka nebo dvě. Stalo se mi víckrát, že se někdo snažil vymámit ze mě nějaký ten sex, ale vždycky to byly jen řeči, na které se dá reagovat zase řečmi a žádostí o zastavení. Na agresivního řidiče jsem nikdy já ani kamarádka nenarazila - notabene na takovýho, kterej by si troufnul na dvě holky zároveň. A to kamarádka narozdíl ode mě cestuje po Evropě i sama (nebojte, děti neplánuje). Na druhou stranu - ve Francii se nás nějakej buran snažil nalákat do hotelu, kde bychom si prý báječně užily, když jsme šly jentak po ulici. To by se nám mohlo stát, i kdybychom jely s cestovkou. Jenže to bychom nepoznaly tolik milých a zajímavých řidičů...
|
|
Jana | •
|
(16.8.2004 19:46:18) No jenze znas manzela a vis, jak ridi a ze se bude snazit ze vsechn sil nevybourat. Stopnout si muzes nejakyho nafetovanyho psychopata, ale stacil by i nejaky hazarder, co ho prave vykopla zenska z bytu a kterymu je vsechno sumak... A ted mi rekni, jak to behem chvilinky, co ti ten clovek zastavi poznas - natolik jiste, aby sis nenechala zbytecne ujet auto, na ktere jsi cekala treba 30 minut.... Nepoznas to! Musis to risknout a to je podle mne velice nezodpovedne chovani. A to ani nezminuju eventualitu znasilneni a jinych nasilnosti... Stopovani je velmi riskantni, jak pro stopujiciho i ridice. Znam pripad, kdyz si chtel stopar sednout dozadu za ridicku. Ona mela divne tuseni, tak mu na pumpe ujela, a kdyz odevzdavala jeho tasku na policii, tak tam policajti nasli skrtici strunu...
Je mi moc lito, ze vam byla adopce zamitnuta, protoze vim, ze byste se o dite starali dobre a ze existuje spousta deti, kteri maji u svych biologickych rodicu mnohem horsi podminky a zazemi, ale bohuzel na adopci se musi clovek priblizovat urednickemu "idealnimu rodici" a k nemu stopovani (a marjanka) nepatri ani podle mne.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(17.8.2004 7:36:03) A opravdu víte o někom, komu se to skutečně stalo? Tuhle historku jsem totiž už slyšela mnohokrát od různých lidí. Nikdo neznal tu paní osobně... Pokud to neni úplně vymyšlený, přinejmenším se to nestává ani jednou za každých deset let...
|
Emina | •
|
(17.8.2004 17:08:41) Jo. Tuto povídačku používala již moje maminka na mě před třiceti lety. Silnice jsou skutečně plné šílenců, ale to většinou nejsou ti samí lidé, co berou stopaře.
|
|
Líza |
|
(19.8.2004 10:08:25) Jano, neznám nikoho, komu se to stalo se skrtící strunou, ale znám nekoho, koho velmi brutálne znasilnili. Postoj "doted se mi nic nestalo tak se mi ani nadale nic nemuze stat" je hodny dvacetilete holky bez zavazku. Ja jsem toho taky po Evrope nastopovala dost, dokud jsem nemela nikoho kdo je na me existencne zavisly. Odkdy mam deti, davam si i na sebe vic pozor a tak to podle me fakt ma byt.
|
|
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(17.8.2004 7:36:43) A opravdu víte o někom, komu se to skutečně stalo? Tuhle historku jsem totiž už slyšela mnohokrát od různých lidí. Nikdo neznal tu paní osobně... Pokud to neni úplně vymyšlený, přinejmenším se to nestává ani jednou za každých deset let...
Jo a psala jsem, že když se mi nelíbí jak někdo řídí, řeknu mu ať mi zastaví - pohledem do očí bych to taky nepoznala :-)
|
Petra | •
|
(18.8.2004 17:58:57) Nam se bohuzel stalo neco velmi podobneho jako v te "povidacce" a policie se netvarila, ze by to bylo az tak ojedinele!! Jely jsme s pritelkyni, stopar nas zacal ohrozovat nozem. Uz ani si nepamatuju, co vsechno pozadoval, byla to desna situace, ale nastesti kolem jela policie. Nebyt toho, tak jsme prinejmensim obe znasilnene. S policajty mam ruznorode zkusenosti, ale temhle bych do ted ruce libala! A stopare neberu, at padaji venku trakare. Mozna bychom ani nezastavily, kdy nekdo nekde kricel a potreboval pomoc. Akorat bych mu mobilem zavolala zachranku. Co ja vim, zda ten zraneny ve mziku nevstane a nebude mit pistoli! Tuhle prihodu mi napriklad vypraveli ti policajti. Jsme ted o mnoho obezretnejsi a opatrnejsi. Aktivne stopovat jsme se obavaly uz pred touto udalosti, myslim, ze je to strach opravneny. Deti nemame, ale za stopovani s detma bych mozna hnala rodice na socialku, aby proverili, zda je rodina v ostatnich aspektech v poradku. Sice ve vetsine pripadu bude vse v poradku, ale myslim, ze to je urcity rizikovy ukazatel, ze ta rodina nefunguje prilis standardne...
|
|
|
|
|
Sylvie |
|
(16.8.2004 12:15:01) A to my máme známé, kteří od cca dvou let mladčího jezdilo stopem. Táta + jedno dítě, máma + druhé dítě, dohodli se, kde se sejdou. Jezdili takhle na vandry, ale polehčující okolnost, s dětmi spali v lese pod stanem, nikoli pod širákem, jako za bezdětna. No jo, zodpovědnost se u nich přihlásila ;o)
S.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(16.8.2004 12:19:41) Díky. Už jsem se bála napsat, že pokud je jedno naše dítě s tátou i autem pryč, jezdim s tim druhym stopem do mateřskýho centra. V létě od nás ze vsi ani nejezdí autobusy (teda jeden jede v pět ráno a další až v poledne - v MC je otevřeno od půl devátý do 12-ti).
|
Vranimůra s Lištičkou |
|
(16.8.2004 12:36:41) Ahoj Jani, to není špatnej nápad, ale asi na to nemám dost odvahy. Od nás jezdí autobus v 6 a pak až ve 12 hod. V mateřským centru vzdáleném 14 km mají od 9.30 hod. A protože dvě auta nemáme, je docela problém se tam dostat. A taky si dovedu představit ten rachot doma až bych řekla - miláčku jezdíme stopem.
|
Ivule+Hony |
|
(16.8.2004 14:05:38) no třeba by pak manžílek rád uvolnil autíčko :)
|
Vranimůra s Lištičkou |
|
(16.8.2004 14:38:21) Ivule, u nás není problém s půjčováním auta, když ho manžel nepotřebuje. Ale bohužel je služební, takže vždy musím počkat, až se vrátí z práce.
|
|
|
|
Mirka, 3 letá holčička, | •
|
(17.8.2004 11:20:07) Ahoj, myslím si, že je lepší stopující máma nebo máma kouřící občas marjánku, než žádná máma. Zdá se mi, že nechat rozhodování o adopcích na "místních maminách", bylo by těch realizovaných adopcí ještě méně. A co potom chudáci naše biologické děti? Kdo na nás, rodiče, jménem státu, bedlivě dohlíží? Zda nestopujeme, nefetujeme, nebydlíme v příliš malém bytě, nedej bože, s otcem studentem? Vzpomněla jsem si na jednu knížku, kde paní autorka, snad psycholožka? psala o matkách, jak by se měly věnovat dítěti, že by ho měly pořád k něčemu vést (jinak by nedostaly mateřskou), nikdy nedat někomu hlídat, hlavně ne babičkám, které jsou o generaci starší a tudíž zcela "out" a na vše by bedlivém okem měly dohlížet sociální pracovnice a matku hodnotit. Neumím si představit ten "hon na čarodějnice" který by se rozpoutal. Podotýkám, že kniha byla z 90. let a autorka knižky nějaká odbornice, která se k nám "na stará kolena" vrátila z USA, trousit podobná moudra v Čechách.
Je mi moc líto, že vám nedají děťátko třeba hned zítra a vůbec neberou ohled na vaše plány do budoucna. Vždyť podmínky se pořád mění a s děckem je často za měsíc všechno jinak, tak rychle se vyvíjí. Mirka
|
|
|
Jana |
|
(16.8.2004 12:24:18) Fakt stopem se dvema detmi? :o) Proc nas to takhle nenapadlo? To zkusime taky, za "mlada" jsem prostopovala tisice kilometru... ROmantikooo, vrat se. Miluju cestovani stopem. J.
|
|
Kaaja |
|
(16.8.2004 12:48:56) má ho na klíně. Jak to asi dělali naši rodiče, když nebyly autosedačky, helmy na kola, chrániče,..........
|
Konstanta & 3 raraši |
|
(16.8.2004 12:56:09) Kajo, ale na DALNICI v tom pripade porusujes dopravni predpisy ;)
|
Kaaja |
|
(16.8.2004 13:09:29) no jasně, ale v tom případě se musí ŘIDIČ rozhodnout, jestli je vezme nebo ne. Nebo musí jezdit po okreskách. Já bych asi už stopem nejela. AA s děckama už tuplem, ale je to asi každýho věc. Taky záleží na situaci.
No ale původně jsem chtěla napsat, že je blbý, kdeyž rodina, která stojí o adopci (navíc jakékoliv rasy) dítě nedostane. Proboha vždyť jsou plný děcáky!! Podle mě se to někdy zbytečně přehání. Biologicky může počít dítě každej magor a nikdo se ho neptá, jestli má kde bydlet atd.... A když chce někdo pomoct, tak to nejde, protože ..bla, bla, bla
|
|
|
Sylvie |
|
(16.8.2004 13:11:00) Určitě naši známí jezdí bez sedačky, jak by s ní stopovaly? ;o) Vlastně jsme se o tom bavili asi před dvěma lety, nevím, jestli tak cestují stále. Vlastně popravdě řečeno si ani nikdy nejsem jistá, jestli jsou zrovna doma, není to tak dávno, co byly snad někde v Himalájích, či kde, vyučovat místní obyvatelstvo, v hlavně jim "straší", že pojedou vyučovat do Rumunska do nějaké české osady... :o) S dětma, samozřejmě. Už jsem tu o nich pod Janiným článkem psala, holt každý má jiné životní hodnoty ;o)
S.
|
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(16.8.2004 13:17:50) Na dálnici jsem s dítětem ještě nestopovala - cestou do našeho MC by to byla "trošku" zajížďka. Prcka mám v krosničce pro případ, že by nikdo nezastavil a museli bychom to jít pěšky (průběžně jdu), což se ale ještě nestalo. Několikrát už mi zastavil i někdo s prázdnou autosedačkou.
|
|
Jana |
|
(16.8.2004 13:20:12) No jo, ty autosedacky.. s tema se blbe cestuje i vytahem, natoz stopem ;o))) Muz mi to stejne "nedovoli", sama zenska s ditetem na stopu.... no nic, ale je to pekna predstava.
Jane s klukama se nedivim, ze se neboji jet stopem. Zvlast jestli jede nekam do vedlejsiho mesta do MC. Pokud si pamatuju, bydli na nejakem bohem zapomenutem miste ;o), lidi kolem je jenom malo, urcite bude vetsinu projizdejicich ridicu znat. Aspon tak si to predstavuju a nevidim v takovem stop-dojizdeni problem. J.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.8.2004 13:26:37) Tak tohle se mě bohužel už netýká. :o) S naším dítětem by se dalo jít na stop jedině tehdy, kdybych ho předtím napojila silným makovým odvarem a ještě ho preventivně zafrixovala ve svěrací kazajce. :o) A krom toho v mém věku už by mi těžko kdo zastavil. :o)
|
Jana |
|
(16.8.2004 13:31:38) Monty, kdyby sis ve svem babickovskem veku vzala slusivou jupku, kapsar, Stanika a kolovratek do nuse, jeste by ti nekdo zastavil, starobo jedna stara. Pokud se nepletu, jsem o nejaky ten rocek starsi a nepochybuju, ze by mi zastavili ;o) (nusi mam totiz cistou) Se porad nepodcenuj. J.
|
|
Sylvie |
|
(16.8.2004 14:26:33) Když teda jedeme s manželem v autě, nabádám ho, aby zastavil stopujícím babičkám (co kdyby náhodou za další začátkou stopovala prsatá osmnáctka ;o) )
S.
|
Jana |
|
(16.8.2004 14:30:27) SYlvie :o)))))))))))))))))) Taky nabadam, vetsinou lobbuju pro mlade muze sympatickeho zevnejsku ;o) Prsate osmnactky az ctyricitky totiz cihaji vsude :o))))) J.
|
|
|
|
|
|
Kaaja |
|
(16.8.2004 13:24:09) Milado, já jsem samozřejmě taky ráda, že už můžu děcko připoutat do sedačky. Nic proti nim nemám. :o))
|
|
|
Gábi, 2 děti |
|
(17.8.2004 8:32:11) No jet s dítětem dnes bez autosedačky třeba jen 100 m může jen šílenec. S přilbou na kole je to stejné. A autosedačky pro děti byly už před 35 lety - moje tchýně ji měla ;-)
|
Alena | •
|
(17.8.2004 10:11:33) Naprosto souhlasím.Možná jsme fanatici,ale kluci jezdí z helmou na kole i po zahradě.Ale mě přilba na kole zachránila život,tak možná proto.
|
maceška |
|
(17.8.2004 11:40:40) Vždycky jen kroutím hlavou, když se rozvine diskuze na téma, jestli chodit na červenou nebo ne, jestli jezdit stopem nebo ne, jestli používat autosedačky nebo ne, jestli nosit helmy... Pracuju v nemocnici, a příliš často se setkávám s těmi, co věřili ve vlastní štěstí nebo nesmrtelnost či co já vím. Vídám tolik zbytečně zraněných, že v tomhle mám naprosto jasno: vše, čím lze minimalizovat rizika, má svůj smysl. Je přece úplně jedno, co říká statistika, když nevím dopředu, ve které skupině se ocitnu. Zodpovědné chování je právě v tom využívat všech dostupných bezpečnostních opatření, která se mi nabízejí ( včetně toho, že naučím děti, jak se chovat v kritických situacích).
Nemůžu souhlasit s tím, aby děti do NRP dostal každý, kdo má dobrý úmysl. Sama vím velmi dobře, jak náročná zatěžkávací zkouška pro manželství, pro rodinu je přijmout do péče dítě sociálně osiřelé. Přesto ale považuju za hazardování s něčím tak cenným, jako jsou lidé ochotní nabídnout dítěti rodinu, doporučení žádost pouze odložit. Mnohem efektivnější by bylo, kdyby příslušný KÚ s těmito lidmi poctivě rozebral, v čem spatřuje určitou nezralost a navrhl konkrétní cestu, jak s těmito žadateli pracovat, aby dejme tomu za ty dva roky byli k přijetí dítěte zralí. To samozřejmě předpokládá taky určitou zralost - těžko lze ke spolupráci někoho nutit. Pokud jsou žadatelé přesvědčeni o tom, že psycholog je člověk, který se je snaží poškodit, pak asi opravdu není jiná cesta než odvolání.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(17.8.2004 12:55:52) Maceško, doufám, žes to nemyslela na mě - s tím psychologem. Nikde jsem nenapsala, že nás chce poškodit. Kdyby nám nabídl nějakou spolupráci na principu rodičovské přípravy, tak to beru, ale jím uvedené důvody se mu nepodařilo mi uspokojivě vysvětlit. Můžem se tu dohadovat o tom, jestli bych to chtěla slyšet, ale já nejsem dub. Věci okolo adopce mě zajímají a je i v mym zájmu bejt co nejlíp připravená. Taky proto by mě ani nenapadlo spojovat se hned s právníkeem, ale právě odvolání, ve kterym samozřejmě autor musí odůvodnit proč ho píše. Mimochodem, jestli se nepletu, na diskusi náhradní rodina jsou i tací, kteří se s právníky spojili (nebo je aspoň použili na sociálce jako argument) a děti už mají doma. Na jejich dveře jsi už ťukala?
|
maceška |
|
(17.8.2004 13:18:36) Myslela jsem to zcela obecně, protože možnosti jsou obě - jak žadatelé, tak i psychologé jsou jen lidé, a jako takoví se můžou mýlit. Chtěla jsem svým příspěvkem říct, že lze dělat i víc než sedět s rukama v klíně a čekat, až dozraješ ( a vím, že ty víc děláš), jen je potřeba pro to vytvořit podmínky. Mrzí mě, že se nepodniká víc akcí společných pro NR a žadatele, považuju to za velmi cenný zdroj podnětů a informací.
|
|
|
Stáňa+Ondra (* r. 94) |
|
(17.8.2004 12:59:47) Maceško, tak pod tenhle tvůj příspěvek bych se s chutí podepsala taky. U minimalizace rizik ze zkušenosti (kamarádčina holčička si způsobila otřes mozku při přejíždění cca 100m mezi lavičkou v parku a domovem - vždycky jezdila s přilbou, jen tentokrát už byla líná si ji "na ten kousek" nandat a maminku ukecala), u NRP považuji tvůj názor za velice rozumný, byť tuto problematiku znám vlastně jen z diskuse tady (chodím pravidelně "šmírovat" na Náhradní rodinu ;-)
|
|
|
|
|
|
|
|