| Sosan | •
 |
(26.8.2004 11:48:42)
Já to vnímám tak, že je to o celkové mizérii naší společnosti. Osobně chápu, že chudák ženská sedící za přepážkou na poště za 8 tisíc hrubého s nervama nadranc si dá na dveře přeškrtnutý kočárek, neboť poslouchat k tomu ještě plačící mimino a nad ním láteřící matku by již byl poslední krůček k tomu, aby zešílela. Kdyby ta baba na poště měla vyšší plat, nebyla by tak protivná, líná a neochotná. Kdyby ta matka měla na to, zaplatit si hlídání, nerušila by plačícíma znuděnýma dětma na úřadech. Kdyby její manžel měl vyšší plat, nebyla by tak nervózní a sedřená a v důsledku i protivná na své děti.
A na proti tomu pak slyšíte v autobuse sedmnáctiletou slečnu ve značkovém oblečení přemlouvající (jiným mobilem) matku, že si musí koupit ten novej mobil k narozeninám, že je jenom za sedm tisíc. Předražené MC Donaldy jsou narvané k prasknuté převážně teenegery. Pustíte si televizi (doporučuji Sex ve městě) a rázem zjistíte, že v americe se každý topí v bohatství, má dostupné věci, o kterých se nám ani nezdá a naprosté malichernosti a hovadiny, které nám ani nepřijdou na mysl, ho neuvěřitelně rozhodí a celý díl je pak řeší. Jsou to ty luxusní starosti patrně psychicky úchylných bezdětných, které nám rodičům, v českých podmínkách bojujícím o přežití vlastních rodin, ani nepřijdou na rozum.
Problém je v tom, že v našem českém kapitalismu je kult individuality, nezávislosti, více-méně jakékoliv jinakosti. Svobodný "nezávislý" člověk, který veškerý svůj výdělek utrácí za svoje potěšení, je ideální spotřebitel. Tím, že mimo své zábavy nemá žádné povinnosti je i ideální zaměstnanec, neboť může pracovat od nevidim do nevidim. Je to ideál každé kampaně mobilního operátora. A rozdíl v životní úrovni svobodných-bezdětných a ženatých rodičů je markantní. On je rozdíl, když z jednoho platu živíte jen sebe a garsonku či podnájem, nebo když živíte sebe, manželku, děti a jakž-takž byt + pro rodinu nezbytné auto. Tak to patrně bude vždy, musí to být jistě rozdíl i na tom opěvovaném západě. Jenže tam jsou patrně platy takové, že se to dá.
Co s tím? Nějakým citelným způsobem zvýhodnit ty, kdož mají rodiny a starají se o své děti - to by byl návrat k socialismu, k přerozdělování. Tudy cesta nevede, budujeme přece kapitalismus. Druhá cesta je ta, že naše společnost bude složená pouze z lidí narozených v důsledku selhání antikoncepce a z přistěhovalců, pro které je ta naše mizérie ještě stále procházka růžovou zahradou - přece nebudeme xenofobní, že. Moc se mi po pravdě nelíbí ani jedno z těch řešení.
Já to vnímám tak, že je třeba překročit stín toho vnuceného kultu individuality a rozjuchané nezávislosti - a snahy vyniknout za každou cenu. Je třeba nestydět se za skromnost a normálnost. A dosáhnout stavu, aby člověk žijící skromě a normálně (žena na mateřské např.) nebyl společností vnímán jako nějak méněcenný a nesměl být proto diskriminován a neexistovalo např, aby někde na poště byl na dveřích přeškrtnutý kočárek. Možná toto hnutí v budoucnosti vznikne, třeba jako vznikla emancipace. Není to totiž boj pohlaví, ale životních stylů. Boj za právo na to žít normálně.
|
| Gábina | •
|
(26.8.2004 11:57:24)
Je to pěkně napsáno, s tím souhalsím, ale z malou poznámkou. Dle mého názoru se peníze nedají ušetřit, ty se musí vydělat.
|
| Gábina | •
|
(26.8.2004 12:06:36)
To že má ženská na poště za přepážkou 8 tis. hrubého a nervy nadranc, je jen její problém a mě to nezajímá. Já jí to řešit nebudu, přišla jsem na poštu jako zákazník, že mám sebou řvoucí dítě je můj a jeho problém. Když se jí nelíbí práce na poště, nebo si připadá neohodnocená, tak ať jde dělat něco jiného. Své problémy si musí řešit každý sám, a jak si to zařídí, takové to má. Takže to opravdu nejsem schopna pochopit.
|
|
|
| Xantipa | •
|
(26.8.2004 12:18:30)
V těhotenství jsem sice nosila volné haleny, ale to bylo z nutnosti. Do triček jsem se nevešla a i ty haleny mi stejně obepínaly břicho, protože jsem dost přibrala a břicho měla jako ohromný balon. Po narození dětí jsem se tedy rozhodně od nikud nenechala s kočárkem vyhodit. Někdy jsem se ovšem dost pohádala.
Mateřské jsem si užívala, možná i proto, že máme chalupu se zahradou. Při poslední mateřské jsme na hypotéku koupili dům a potřebovali jsme další příjem. Proto jsem v 1,5 roce malého musela nastoupit do práce. Docelal mě ničilo, že tam musím. Ale naštěstí v hlídání se střídá babička s manželem, práce je bezva a pracuji na zkrácený úvazek. Takže už jsem v pohodě. Jen když přijdu domů, tak je fofr, protože malý mě chce mít jen pro sebe, ale zbývající děti chtějí urvat taky nějakou chvilku. Proto vaření a péči o domácnosti dělám až tehdy, když děti usnou.
Pro mě je to momentálně skvělé řešení ale vím, že spousta maminek tyto možnosti nemá.
|
| perdita | 
|
(26.8.2004 12:57:42)
Píšu jen v krátké pauze na spánek jednoho z dětí a omlouvám se, jestli se budu opakovat.
Opravdu nevím, kde bere autorka informace. To nemyslím sarkasticky. Moje zkušenost je ohraničená Velkou Británií, kde se teprve nyní začíná projevovat trend, že matka zůstane doma. Není nijak podivné, když dítě odloží do vysoce specializovaných, perfektně vybavených a nesmírně drahých jeslí už ve věku pouhých 6 týdnů. Když je broukovi šest měsíců, je už statistická pravděpodobnost (čísla bohužel k dispozici nemám), že máma odchází do práce a on do jeslí, výrazně vyšší než u nás „na východě“. Ve třech letech už je ve školce drtivá většina, protože už čtyřleté děti nastupují do školy. Měla bych ale dodat, že k návratu do práce nutí britské ženy obrovské hypotéky, které musí s partnerem splácet i tlak společnosti. Podle toho, co jsem vypozorovala, je v určitých profesích – vysoce kvalifikovaných – na ženu vyvíjen nátlak, aby se co nejdříve do práce vrátila a nezakrněla.
Uznávám, že vybavenost je tam v MNOHA směrech lepší.
Ještě bych dodala, že práce na částečný úvazek je v Británii mnohem častější než zde, ale i tam si maminky stěžují, že se na ně kolegové dívají skrz prsty, že udělají stejné množství práce jako plně zaměstnaní kolegové, ovšem za polovinu peněz.... Taky by byla dobrá možnost pracovat z domova, některé profese totiž mohou svou práci vykonávat z domu, prostřednictvím telefonu, mailu a faxu. To tu zatím neznám.
Sama si beru práci, abych totálně nezblbla, a teď po druhém dítěti – protože mi trvalo neskonalé déle se dobrat jakéhos hlídání obou dětí, rok a půl – se po krůčcích vracím a zjišťuju, že je to nesmírně těžká práce, že už mi ten mozek nemyslí, že napíšu rybi!! s měkkým i a ani mě to netrkne!! Pak propadám depresi, protože zatímco já dělám špatně svou profesní práci, někdo jiný za mě dělá mou každodenní práci, tedy hlídá moje děti. Stejně jako Halka bojuju za to, abych mohla pracovat, protože pak si víc vážím svých dětí, víc se na ně těším, měla jsem totiž smysluplně vyplněnou pauzu z maminkovské rutinny.
Na závěr chci říct, že nevidím mateřskou jako ztrátu času ani z profesního hlediska – vždyť, kdo člověka naučí větší trpělivosti, rozhodnosti a vyjednávacím fintám než vlastní děti?
|
| Stáňa | •
|
(26.8.2004 13:10:12)
Práci na zkrácený úvazek by asi uvítala spousta žen. A zde zase vidím roli státu, že by to měl podpořit (firmy, které to umožní, zvýhodnit). Ono spoustu věcí nikdoneudělá, když to nebude výhodné:-) A v mnoha případech tu výhodnost může zařídít jen stát.
|
| Gábina | •
|
(26.8.2004 13:29:33)
A jsme zase u toho, státe zařiď, dej....
Přečtěte si jedno loňské číslo časopisu Marrianne, kdo tam sedí v redakci. Prevážně matky s mrňousy a dělají i doma, na zkrácený úvazek.
Ve svém okolí znám plno maminek s malými dětmi, které dělají na menší úvazek, nebo práci z domu. A kolikrát se jedná o práci v menegmentu různých firem. Prostě buď jste tak dobrá, že zaměstnavatel vám umožní nižší úvazek, nebo práci z domu, a nebo ne, a pak vás ty 3-4 roky oželí. Samozřejmě jsou profese, kde to nejde. Ale jestli si myslíte, že sedíte doma, mícháte oběd a mezi tím děláte lejstra, jste na omylu. Takže si najmete paní na hlídání, nebo až dítko usne, tak se věnujete práci. To se týká i práce na poloviční úvazek. Dítko prostě musíte na tu dobu nějak zabezpečit, takže opět paní na hlídání. Nebo práce v noci, manžel je doma, a vy po noční šichtě nevyspalá věnujete dítěti.
Kdysi, ještě za svobodna-bezdětná, jsem se dohodla s kolegyní a každá jsme si vzali 0,5 úvazku, takže dohromady celý. Střídali jsme se po týdnu. Šéf měl každý den někoho v práci, byl spokojen a my také. Tohle je taky cesta, jak řešit snížený úvazek s dětmi.
|
| Stáňa | •
|
(26.8.2004 13:43:09)
Ale jo, já vím, že takové práce jsou. I já pracuji s dítětem, a to ani nemám hlídání. Ale pořád jsou to kapky v moři... Aby se něco rozjelo, musí to někdo nastartovat:-) A to by právě měl udělat ten stát.
|
|
| Lucie + 2 princezny | 
|
(26.8.2004 23:55:25)
Marianne vedou zenske, a to pomerne moderni zenske. Vedi tedy, ze muzou dat praci na zkraceny uvazek nebo domu a casopis pojede stejne dobre, ne-li lepe, nez kdyby zamestnankyne nutily sedet 8 hodin v redakci.
V beznem zamestnani byva dost obtizne presvedcit nadrizene, aby vas nechali pracovat na zkraceny uvazek, a jeste tezsi je, kdyz takovou praci teprve hledate. A o praci doma nemluve, tam nastavaji jeste horsi problemy - duvodem je predevsim konzervatismus, nezvyk, obavy, ze to budou chtit i ostatni (rikam: no a?, ale leckdo to tezko prekousne), zavist (programatorka muze delat doma, ale urednice ne, a zavidi ji to), ale taky nejistota ohledne administrativy (jak bude vykazovat pracovni dobu? prestavky na obed? odpovida jeji byt pozadavkumm na bezpecnost prace? co kdyz bude mit uraz - bude to pracovni uraz? ma narok na stravenky?) atd...
Priklad z meho zamestnani: nastoupila jsem na pul uvazku jako vyvojar. Praci mi nezadaval primy nadrizeny, ale jiny clovek. Asi po trech mesicich (!) zjistil ke svemu velkemu udivu, ze pracuji na pul uvazku. Proste byl spokojeny s tim, co odvadim, a dal to neresil.
Kdyz jsem potrebovala byt doma (remeslnici a pod.), ukecala jsem sefa na praci doma. Vzdychl a povolil. Ale kdyz jsem navrhla, ze bych mohla pracovat doma pravidelne (kazdy patek - usetrila bych hodne casu na ceste do prace a z prace), byl rozhodne proti. Nedokazal rict proc, podle meho to byl pro nej jen obrovsky nezvyk. Pritom svuj pracovni den jsem travila vetsinou osamocene u pocitace (pripojeni z domova jsem mela bez problemu) a pracovni konzultace s kolegy byly 1-2 krat tydne, a jeste se vetsinou kvuli jejich zaneprazdnenosti musely planovat - takze skutecne nebyl duvod, abych sedela v kancelari a ne doma.
Pak jsem musela zustat doma s rizikovym tehotenstvim a firma potrebovala, abych neco dodelala. Dostala jsem nakonec praci doma, ale bylo kolem neuveritelneho papirovani a schvalovani az skoro k nejvyssimu sefovi. A to mi vsichni tu praci doma povolit chteli, ale jednak chteli zachovat spravny schvalovaci postup (mame ISO 9000 ...), jednak resili vyse zminene problemy se stravenkami, bezpecnosti prace a jine ptakoviny.
Zaver: s praci na zkraceny uvazek a s praci doma tuplem maji zamestnavatele tak velke problemy (administrativni, ale hlavne psychologocke), ze se neda ocekavat jeji vetsi rozsireni, pokud tomu nenapomuze stat nejakymi ulevami pro firmy, ktere ji umoznuji, ale treba taky jednoduchymi a jednoznacnymi predpisy.
Nemuzou to vsechny maminky resit tak, ze ze sve profese prejdou k nejake progresivnejsi (treba novinarine?), kde uz zkracene uvazky a praci doma prekousli.
|
|
|
|
|
|
| Lenka | •
|
(26.8.2004 12:30:39)
Zcela souhlasím se vším co zde bylo řečeno.Ale o to je to horší když má maminka na mateřské po smrti celé příbuzenstvo a manžela,který aby uživil rodinu musí být denně nejméně 10 hodin v práci.
|
|
| Stáňa | •
|
(26.8.2004 12:38:06)
V žádném případě si nepřeji návrat k socialismu, ale myslím si, že jedna z hlavních rolí státu (když už ho máme a platíme) by měla být právě pomoc slabším, a to jsou dnes mj. právě rodiny s dětmi a maminky na mateřské. Navíc, když děti jsou těmi, kdo ten stát budou v budoucnu živit. Podpora se dá řešit i různými daňovými úlevami apod. A z veřejných financí (i obecních) by se měly dle mého financovat spíše bezbariérové přístupy kamkoli naž např. fotbal, sportvní haly apod. Jsou věci pro život části společnosti nezbytné (ty by měly mít přednost) a pak zábava.
|
| Koblizek | •
|
(26.8.2004 15:42:24)
Jak jiz mnozi pronesli, take mne prekvapilo to, jak pisatelka presne vi, co si na zapade zeny mohou dovolit. Hm, ja jsem deti na zapad porodila a stat mi nedal vubec nic (resp. dal, 12tydnu a vcetne predporodni materske pak nazdar!!!!!), takze tady je dost bezne, ze matky jdou do prace od 6-8 tydnu. Jak uz se tu nekdo zminil, pokud splacite hypoteku, kterou tady splaci vetsina, a ta hypoteka je temer ve vysi mesicniho prijmu jednoho z vas, tak potom ejhle, kdo asi tak tu hypoteku bude splacet??? A to je pripad presne prevazne vetsiny tzv. "stredni tridy". Tem stat neda vubec nic. Ti uplne nejbohatsi (tech zase tak moc neni) problem s hypotekou nema a ti uplne chudi,ti dostanou laciny byt od statu (ale tech take moc neni). Takze prave ta stredni vetsina maka a maka a maka....a deti vyrustaji po institucich.
Zase na druhou stranu by tu nikoho ani nenapadlo (zaplat panbuh) "vykrikovat" komunisticke heslo ze deti patri statu!!!! A stat se tedy o ne musi starat!!! Ech, ja jsem docela rada, ze me deti patri mne a dekuji pekne state, ja se radsi o ne postaram sama.
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(26.8.2004 15:05:33)
Podle mého názoru by se měl člověk spoléhat především na sebe a pak teprve na stát. A to i tehdy, pokud se rozhodne pořídit si dítě. Jistě, stát by měl mít zájem na tom, aby se rodily děti, ale osobně si tu pomoc státu představuju jinak. Nemyslím si, že by měl stát platit ty tři nebo čtyři roky bůhví jak vysoký rodičovský příspěvek. Lidé, kteří se rozhodnou mít děti, by se o ně měli starat v první řadě sami. A to i materiálně. Buďto se domluví, že budou nějaký čas žít z jednoho platu, pokud to ten plat umožňuje, anebo se maminka v rámci svých možností do vydělávání peněz zapojí. Existuje celá řada možností, jak si na rodičovské dovolené přivydělat, jenže to chce vlastní aktivitu a ne spoléhat na stát nebo na nějakého zaměstnavatele. Samozřejmě je pohodlnější nedělat nic a stěžovat si, ale kdo chce mít, musí tomu zkrátka něco obětovat. Málokdo se narodí jako rentiér. :o)
|
| Sosan | •
|
(26.8.2004 16:17:57)
Souhlas v tom, že bych nešel cestou plošného zvyšování nějakých přídavků. Starat se sám, to je správně, ale problém je v tom, že těch mnoho způsobů, jak si na mateřské přivydělat právě moc není. Tedy, pokud nebudeš načerno dělat nějakou práci, ze které budeš mít nepřiznaný příjem a mezitím budeš ke hlídání zneužívat zdarma svoje příbuzné. A že o to, zaměstnávat ženy na mateřské nikdo nestojí, to je taky fakt (nestojí ani o matky s dětmi). Stát by mohl tedy jednak vytvářet takové pracovní příležitosti a jednak by měl stanovit pro živitele rodiny (jedno zda muže či ženu) citelné daňové úlevy. Vždyť já odevzdávám na dani ze mzdy a zákonných pojištěních skoro třetinu hrubého příjmu. Společné zdanění manželů majících děti je dobrý princip. Bohužel, mantinely jsou nastaveny tak, že mimo pár speciálních případů ať se manželé zdaní společně nebo jednotlivě, zaplatí zhruba stejně. A rovná daň dle ODS = úplné zrušení jakéhokoliv zvýhodnění rodin s dětmi. Podle mě si běžná ženská není schopna při dvou dětech přivydělat víc než kolik zaplatí za hlídání po dobu své práce. A tím rodinnému rozpočtu nepomůže. Jak si to tedy konkrétně představuješ?
|
| Sylvie | 
|
(26.8.2004 17:04:35)
Sosane, souhlasím s tím, že ženy na mateřský kdovíkolik možností na přivýdělek nemají. Nechápu ale, proč předpokládáš, že žena musí zdarma ZNEUŽÍVAT příbuzné (dítě nemá tatínka?), ale hlavně proč by si musela vydělávat na černo???
S.
|
| Lucka + Martínek 3r. | •
|
(26.8.2004 17:18:33)
no, moje dítě tatínka má, dokonce zakového, který je schopen se o něj postarat naprosto královsky.Náš tatínek ale má jednu "chybu" - chodí do práce. TZN pondělí až pátek,odejde v půl osmé,vrátí se v šest. Dovolené má 20 dní, část z nich "praskne" na to, že malého hlídá,když jdu na přednášky nebo na zkoušku, část je rezerva pro případ, že by byl nemocný. Takový luxus, že by šel byť jen na týden marodit, pro nás znamená nemít na splátku hypotéky. Některé vyvolené maminky mají babičky, některé manžele, kteří pracují doma, nebo mají směny a doma bývají i všední dny. No a hold my ostatní si musíme najít hlídání, tady v Praze a okolí to je cca 100 Kč na hodinu. Takže pokud bych chtěla někam na částečný úvazek, tak i za předpokladu, že by mi někdo toto umožnil, jenom na hlídání bych potřebovala cca 4,500 počítala jsem 2 dny v týdnu po 6 hodinách + 1 hodina na cestu a započtení "množstevní" slevy 20 Kč na hodinu, i když toto poskytují agentury až od 20 hodin týdně ). Mno, vevím, kolik se dá vydělat za 12 hodin týdně, ale asi to nebude o mnoho víc, než je právě těch cca 5 max. 6 tisíc. Nemluvě o ton, že najít kakový pracovní úvazek je asi zázrak.
|
| Sylvie |
|
(26.8.2004 17:29:19)
Lucko,
to je potom problém. Pokud chceš do práce pro odreagování se, udržení se v oboru nebo tak podobně, asi by ses musela smířit s tím, že co vyděláš, padne na hlídání. Pokud chceš do práce proto, že opravdu potřebujete peníze, tak hledat práci na dobu, kdy je manžel doma (nevím, třeba večerní úklid kanceláří, víkendové brigády v hypermarketech...). Možná by šlo domluvit se s kamarádkou na výpomoci - dvakrát do týne pohlídá dopoledne ona tvoje dítě, dvakrát týdně ty její... Třeba ;o)
s.
|
| Lucka + Martínek 3r. | •
|
(26.8.2004 17:52:37)
Ahoj,
no, u mě je to tak, že pokud bych chtěla zůstat v oboru, tak to znamená asi tak 10 hodin práce + ta hodina (minimálně) na cestu,což je suma sumárum cca 18 tisíc měsíčně na hlídání (jenom hlídání), taky je prádlo, vaření, úklid atd. Takže další cca 4000 tisíce (tedy pokud bych nechtěla ten zlomek času obětovat právě místo syna piglování domácnosti), takže to je přes dvacet, a to nemluvě o tom, že s malým dítětem prostě takovou práci, kde bych dostala asi tak 28 000 hrubého prostě NEDOSTANU. Do své původní práce se vrátit nemůžu, šéf řekl, že ode mne očekává "maximální časovou flexibilu" což je těch 10 hodin a o tom, že bych část své práce dělala doma nechce ani slyšet. Prostě požaduje sezení na zadku v kanclu, bez ohledu na to, jestli tam ta práce je nebo není. Pradoxně jsem pracovala na takové pozici, kde to nebylo vůbec potřeba a v době mobilů, internetu a iPaců bych asi 90% práce hravě zvládala z domu.Vybavená na to jsem, patrřičnou sebekázeň taky mám, jenom čeští zaměstnavatelé jsou jaksi, poněkud, pozadu. Ne náhodou jsou Češi zaměstnanci s nejdelší pracovní dobou, ale zároveň s nejnižší produktivitou práce. Prostě je to pro českého šéfa pohodlnější.
|
| Sylvie |
|
(26.8.2004 18:10:29)
To je blbý :o( Z obdobnýho důvodu jsem rezignovala na svoje povolání a dělám něco jiného. Mně by sice zkrácený úvazek zaměstnavatel umožnil, jenže i tak ho chtěl věší, než bych bezproblémově s dítkem zvládla. A finanční efekt teda taky spíš nic než moc. Jenže pokud tě zaměstnavatel nechce, tak s tím stát nic moc nenadělá. Jak už tu někdo psal, snad by bylo možné nějak motivovat zaměstnavatele, aby přijímali i maminy na krátké úvazky, ale to stejně ještě neznamená, že zrovna tvůj zaměstnavatel by se motivovat nechal :o(
S.
|
|
|
|
|
| Sosan | •
|
(26.8.2004 17:33:34)
Dítě samozřejmě má tatínka, ale ten pracuje, takže je doma denně minimálně 10 hodin nepřítomen, takže hlídat přes den nemůže. Samozřejmě může jít dělat za poloviční plat někam do ČKD od 6 do 2 a manželka od 2 do 22 - ovšem, to se potom ti dva nemuseli brát, když se ani neuvidí a stejně si v takových zaměstnáních moc víc nevydělají. Co já znám, tak slušně placená zaměstnání v soukromých firmách mají pracovní dobu tak od půl 9 do 6 do večera. Když se nestíhá, tak i déle. Tyto podmínky vytvořil pracovní trh jaksi sám od sebe a samo se to nezmění. Po celou tuto dobu je manželka na děti sama. Co asi tak může doma se dvěma dětma, které jí nenechají v klidu ani najíst, dělat? A i kdyby, tak kolik si tedy žena na mateřské smí přivydělat, aby nepřišla o ten (Špidlou zvýšený na cca 4 tis.) rodičovský příspěvek?
|
| Sylvie |
|
(26.8.2004 17:37:23)
Vydělat si smí, kolik zvládne, ostatní viz příspěvek Lucce.
S.
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(26.8.2004 18:59:44)
Myslím, že těch možností je relativně hodně, ale chce to zapojit se do toho aktivně sám... jen tak namátkou, co mne napadá:
- korektury pro časopisy, nakladatelství apod.
- psaní pro časopisy (za příběhy do ženských časáků je to od 200 do 1000,-)
- prodej pojištění nebo nějaké kosmetiky (Avon, Oriflame)
- úklid
- hlídání dětí
- ruční práce (šití, pletení, patchwork)
- výroba dětských hraček, svíček, malba na hedvábí, vazby květin, výroba dekorativních předmětů
- účetnictví
- grafika na PC
- výroba html stránek
- roznáška letáků
- chov drobných domácích zvířat (rybičky, křečci)
- práce pro agentury zabývající se průzkumem veřejného mínění
- kompars
Určitě by se našlo ještě něco jiného, tohle mne napadlo během cca 5 minut.
|
| Helena,Evička+Alex 8/02 | 
|
(26.8.2004 19:13:22)
Monty, hezky jsi tady vypsala nějaké možnosti jak si přividělat, ale copak korektury pro časopisy a noviny může dělat každý? Když jsem si hledala něco jako výroba hraček, svíček apod. nedopadlo to nijak slavně. Žádné kontakty, žádná práce.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(26.8.2004 19:18:59)
No, třeba ty korektury asi ne, ale vyrábět svíčky a podobné věci jde normálně doma. Bohužel o odbyt se člověk musí postarat sám. Mám ale pár známých, kteří se tím živí, nevydělají si zrovna desetitisíce, ale uživit se s tím dá.
My občas sháníme lidi na přepisování textů a celkem nikomu se do toho nechce, protože to není nijak extra placené... a ještě jsem opomenula možnost překládat, když člověk umí nějaký jazyk, taky lze lidem za úplatu hlídat domácí zvířata nebo chodit zalívat kytky, nenošené věci se dají dát do komise v bazaru, hlavně dětské... prostě si myslím, že když se člověk fakt snaží, tak si nějakou korunu přivydělá, i když na některé ty aktivity to chce mít hlídání aspoň OBČAS. Spousta jich ale jde dělat i bez hlídání...
|
| Sylvie |
|
(26.8.2004 19:31:22)
Já jsem asi exot, ale já jsem dvě mně nabízené práce odmítla, neb mě nijak neoslovily :o) Jedna byla od jedoho dětského klubu, ať si udělám kurz plavání s miminkama, že mě pak zaměstnají. Druhá byla psaní článků pro jeden internetový časopis. Aha, vlastně na psaní jsem měla dvě nabídky. U té druhé jsem ale ani nezkoumala, jestli by byla placená nebo ne ;o)
Jinak před tím, než jsem začala dělat ve větším úetnictví pro manželovu firmu, jsem přepisovala texty. Ono občas někdo potřebuje něco dostat z papíru do počítače... ale je to pakárna. Brácha sice není maminka na mateřské ;o), ale když nemohl sehnat práci, tak začal doma vyrábět různé cetky-tretky pro orientální tanečnice... nejdřív jenom pro známé, pak si na to udělal živnosťák... Jenže je pravda, že obojí chce aktivní přístup maminy, protože práce sama do klína nepadá. I když jak píšu výše... ;o)
S.
|
|
| Sára, 2 holky | •
|
(5.9.2004 7:19:18)
Monty,
to přepisování textů bych docela brala, jsem doma s miminkem a na počítači jsem dost často, a tohle by mi nevadilo, takže bych vítala přivydělat si nějaké korunky k mateřské. Jenže bydlím v Žatci a Ty v Praze, takže asi problém, co ? Tady žádná firma přepisování textů neumožňuje, na výrobu nějakých předmětů nemám zrovna trpělivost a letáky u nás roznáší důchodkyně.
A hlídání dětí mě zrovna moc neláká, mám 2 vlastní, to mi úplně stačí.
Nejme na tom finančně špatně, manžel vydělává dost, takže si můžu dovolit být s dětma doma po celou dobu mateřské, ale chtěla bych dělat i něco jiného než prát, uklízet, vařit apod... Ty máš výhodu, že se zabavíš a i uživíš psaním knih (mimochodem Příručka pro zlobivé holky je super), a Tvoje články na Rodině taky, vždycky rozproudíš bouřlivou diskuzi (a víš,co to dá práce všechny příspěvky přečíst ? :-))
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(5.9.2004 20:31:50)
Ahoj,
Žatec by problém nebyl, teď aktuálně (měsíc dva) nemáme nic, přesněji nic, co by se dalo TEĎ HNED dát ke zpracování, ale určitě se mi ozvi na majlík, kdybys měla zájem... někdy je to dost otrava a složitý texty, je vždycky dobrý mít lidi v záloze. :o)
|
|
|
| Lenka | •
|
(8.9.2004 10:28:20)
Ahoj Monty, pokud budete mít někdy něco v Praze, ráda bych se přihlásila při přepisování textů. Díky. Lenka
|
|
|
|
| Lída, 3 kluci a holka | •
|
(27.8.2004 9:40:17)
Ahoj Monty,
třeba pletením (ručním) si nejspíš nevyděláš ani "na slanou vodu" - málokdo je ochoten za ručně pletený svetr dát víc, než za sériově vyráběný v obchodě. Za tu cenu nepořídíš ani materiál.
Překlady v současné době taky nic moc, např. za odbornou angličtinu jsem naposled měla cca 100 Kč za normostranu. Když má překlad za něco stát, je to málo. Proto taky spousta překladů vypadá tak, jak vypadá. A termíny bývají téměř šibeniční. Bývalo to lepší.
BTW, kolik že to nabízíte za přepis textů?
|
| Líza | 
|
(27.8.2004 10:43:18)
Lído, nevím, pro koho překládáš za 100 na hodinu, ale jsi pod cenou. Překlady sice nejsou úplně na uživení (pokud je člověk nedělá furt), ale je to slušnej přivýdělek a za celkem málo práce.
|
| Lída, 3 kluci a holka | •
|
(27.8.2004 12:46:09)
No, tohle bylo před dvěma lety pro Brno, kus knihy a docela rychlovka :-( Ale i na tu dobu Brňáci platili mizerně. Spíš to byla taková nárazovka na prázdniny. Ono to taky hůř odsejpá od ruky, když to je kniha o české verzi něčeho. Musíš si to nainstalovat a pak kontrolovat, jestli všechny hlášky a názvy příkazů píšeš stejně, jako to vyrobil lokalizátor. A od té doby jsem se už o překlady přestala zajímat. Dřív jsem je docela dělala, ale nějak mě to už znechutilo. Od té doby, co jsem začala překládat (cca před 14 lety,) jsem se tak nějak přesunula někam úplně jinam. Teď příliš často vysvětluju něco uživatelům, než aby mě bavilo "totéž v bleděmodrém" ještě překládat.
|
|
|
| Překladatelka | •
|
(31.8.2004 19:52:50)
Lído,
za sto korun za normostranu odborného překladu jsi byla opravdu těžce pod cenou. Líza má pravdu, ty z toho nic moc nemáš a nám ostatním kazíš ceny.
Lízo,
no, já to za "málo práce" rozhodně nepovažuju (i když teď, po cca 20leté praxi, to už jde od ruky docela lehce). Nemluvě o tom, že se na to studuje 5-letá VŠ, nemluvě o tom, že toho musíš spoustu nastudovat, aby to k něčemu vypadalo.
Ten, kdo tvrdí, že je to brnkačka, je podle mých zkušeností
a)geniální překladatel od Pána Boha, kterému to do hlavy leze samo
b) profík s dlouholetou praxí, díky které to pro něho opravdu už brnkačka je,
c) nedouk, který neví o čem mluví.
|
|
|
| Janula99 |
|
(27.8.2004 11:09:10)
Monty nic v zlom, ale v oblastiach vyssej nezamestnanosti asi tazko sa umiestni zena na materskej ked nevedia najst si miesto (casto ani na to upratovanie) ludia, ktori su podstatne casovo flexibilnejsi
|
|
| bead | •
|
(27.8.2004 15:42:21)
Tak teda Monty, to jsi mne po dlouhe dobe zase pobavila:o))Trochu placani do vody, ty tve priklady...tak jenom kratce
- korektury pro časopisy, nakladatelství apod.
jak jiz nekdo psal, nemuze delat kazdy, stejne tak psani pro casopisy
- psaní pro časopisy (za příběhy do ženských časáků je to od 200 do 1000,-)
- prodej pojištění nebo nějaké kosmetiky (Avon, Oriflame)
haha..uz sis nekdy konkretne jako OSVC spocitala kolik laku na nehty bys musela prodat, aby ti to hodilo minimalne ten spidlovyk prispevek 3.500 ? A kde je to tve dite, kdyz prodavas kosmetiku nebo pojisteni ? Mas ho s sebou ? A prodavas Avon tak, ze stojis v albertu u vchodu a oslovujes lidi a nebo zvonis na zvonky ?
- úklid: opet nepatrny problem, kde je dite v dobe, kdy ty uklizis..nebo je to ten sosanuv priklad, pockam az prijde manzel a jdu na nocni uklizet kancly
- hlídání dětí to tak jedine rozumne, ale moc to nezapada do myslenky clanku, jak zustat na materske a nedostat se do one klece starosti ryze detskych
- ruční práce (šití, pletení, patchwork)..presne jak jiz nekdo jiny napsal..ani na slanou vodu
- výroba dětských hraček, svíček, malba na hedvábí, vazby květin, výroba dekorativních předmětů..da se tim slusne uzivit ?? a kolik hodin denne tomu ti tvi znami obetuji ? kolik maji deti ? kdo je hlida
- účetnictví..
- grafika na PC..no kazda druha matka ma doma dobre PC s vytecnou grafikou:o))
- výroba html stránek..viz vyse
- roznáška letáků..vis kolik za to plati ?
- chov drobných domácích zvířat (rybičky, křečci)
- práce pro agentury zabývající se průzkumem veřejného mínění
- kompars..a vdobe nataceni je tve dite kde ??
Mam pocit, ze uvadis priklady presne tak jak pises bez dalsiho premysleni, vicemene cinnosti, kterymi 1/ potrebujes hlidani ditete a 2/vydelas jimi tak akorat na to hlidani deti a ani o pid vic..takze stejny problem jako polovicni uvazek
|
| Sylvie |
|
(27.8.2004 16:10:16)
Bead,
docela by mě zajímalo, jakou činnost by sis na mateřský představovala? To, co Monty uváděla, jsou docela dobré činnosti, které se dají zvládnout s malou pomocí manžela nebo i bez něj - právě tak pro ten přivýdělek nebo "nezblbnutí z plen" ;o) Pokud chceš vydělávat naplno, to se ti asi doma s dítětem za zády moc nepodaří, na to je lepší dát dítko do jeslí a jít do práce.
S.
|
|
| Líza |
|
(27.8.2004 16:15:02)
Bead - když píšeš o tom, jít po manželově příchodu z práce v noci uklízet kancly, co je na tom? Já tedy neuklízela kancly, ale chodila jsem a nadále chodím na noční a víkendový služby do svýho původního zaměstnání a nepřipadá mi na tom nic divnýho. Naopak je to skvělý, děti si užijou tátu, kterej se z toho nemůže vykecat, že je unavenej a musí spát. Já něco vydělám. Moc se nevyspím, no bože, co má být. A abych se nonstop doma koukala na svýho muže jak na svatej obrázek, to nemusím, takže mi fakt nevadí, že se vystřídáme ve dveřích. A od té doby co zrušili limit přivýdělku na MD, je to fakt slušný.
|
| Lucka + Martínek 3r. | •
|
(27.8.2004 16:39:17)
Lído,
a nebojíš se toho cizího chlapa, co doma běhá ve slipech? Jestli to nebude ten.....no ten ...jo manžel! Já teda na manžela taky nekoukám, jako na svatý obrázek, sem tam ho vidět a možná i něco lepšího, to není k zahození.Já kancly po nocích a víkendech neuklízím, s manželem se vídáme tak od šesti do dejme tomu jedné , potom 20 min ráno a víkendy. Jestli bychom se měli vídat, jenom, když si doma podáváme dveře, hm....
|
|
| Lucka + Martínek 3r. | •
|
(27.8.2004 16:40:07)
Lízo, Ne Lído, omlouvám se
|
|
|
| Sosan | •
|
(27.8.2004 16:28:49)
Měl jsem z toho stejný pocit, jako ty. Jen se už poslední dobou trochu krotím, asi u mě už funguje autocenzura :-) Kdo si někdo zkusil dělat něco přes MLM, tak ví, co to je připadat si jako šílenej vocas. Když pominu tu tvorbu webových stránek, grafiku a účetnictví (tam je dost problém s kvalifikací, u účetnictví i záleží na tom, jak moc velkému podvodníkovi-podnikateli se dělá), v zásadě to stojí všechno za prd a je užitečnější už zůstat doma alespoň se pořádně starat o domácnost. V praxi jsem znal jednu takovou matku, jak si přivydělávala tím, že po stavbách kradla kabely, ty rozplétala a pak z oholených měděných drátků kroutila jakési kýčovité přívěsky, které pak její známí prodávali turistům na Karlově mostě. Taky kradli skleničky po hospodách a zařídili si z toho doma servis. Tudy podle mě cesta nevede, má-li člověk alespoň trošku úcty sám k sobě. Tím nechci napdat Monty, jen se tě chci zastat, že ti rozumím. Monty mi někdy přijde se svými názory trochu jako Phoebe ze seriálu Přátelé.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.8.2004 21:20:44)
Sosane, já sice nevím, kdo to je Phoebe ze seriálu Přátelé (o něm vím maximálně to, že existuje), ale zastávám prostě názor, že si každý má především pomoci sám a kdo chce peníze, musí pro ně něco udělat. Nevím, co je na tom scestného. Buďto budu doma na MD, budu brát 3.500,- a mlčet, protože jsem si to vybrala sama, nebo si najdu práci, kterou si přivydělám. Neznám jinou variantu. Nějak nemám ráda nadávání na stát, který "nic nedělá pro ty či ony skupiny", stát dělá fůru blbin, ale proč by měl rozmazlovat zdravé a soběstačné lidi, kteří můžou pracovat, to mi jasný není. :o)
|
|
|
| Petra Neomi | •
|
(27.8.2004 17:55:38)
Já vidím u výše zmíněných "přivýdělných" činností problém hlavně jinde.
V první chvíli sem mě, jako grafičky, totiž trochu dotklo, že práce, která vás dokáže duševně zcela vycucnout a zaměstnat na 20 hodin denně, je uváděna jako něco podobného, jako domácký výroba svíček. Zrovna tak korektury, překlady, atd.
Pokud za to má být člověk slušně honorován, musí to dělat na slušné úrovni, to znamená mít podmínky, kvalifikaci i jistou nutnou míru schopností. O tvorbě webů také nemluvím, není nic strašnějšího, než weby vytvořené ve Frontpage za 2 tisíce nějakým či nějakou BFU.
Když dělám neco, co neumím, sama svou práci devalvuju a těžko obhájím své profesní schopnosti. Imho nejde o to, aby ze sebe ženské na mateřské udělaly idioty a je rozdíl, jestli pro časopisy píše redaktorka, které sice vypadla z redakce, ale profesi a praxi má, nebo se o to pokouší někdo, kdo byl "dobrý ve slohu" na základní škole.
Znám spoustu žen, které přerušily svou práci jen na dobu nezbytně nutnou (cca 4 týdny), ale o těch se zas nedá říct, že si přivydělávají, prostě třeba jen nepřijmou opravdu šibeniční zakázky, ale neexistuje, aby nevzaly telefon, nebo prošvihly termín. Prostě, vydělávat s dítětem určitě jde, ale nesmíte ani pro sebe připustit,že si "změkčíte normu", protože zákazníci jsou ochotni přijmout mailové korektury, nebo podobně, ale ne to, že vaše práce nebude kvalitní. Takovou úlevu prostě člověku nikdo neposkytne, a to ani z titulu toho, že původcem nekvalitní práce je čerstvá matka.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(27.8.2004 18:36:48)
A to já bych viděla problém ještě jinde... Výroba svíček a spol, nejenže je zanedbatelným výdělkem, ale ani neřeší tu zmiňovanou izolaci. Webový stránky jsem já neodborník dělala pro MC, které si nemůže dovolit někoho zaplatit (až dodatečně vymysleli, že budeme mít vstup zdarma) a totéž platí pro několik spoluprací na zvýšení informovanosti o alterškolách, což jsem dělala prostě proto, že to považuju za užitečný (a jednou jsem teda dostala i 4 tisíce - to bylo loni v listopadu, takže jsem to ani nepřiznala, protože to nešlo vyplácet postupně, tudíž bych v tý době přišla o mateřskou). Noční uklízení za odreagování nepovažuju - uklízet můžu doma do alelujá a navíc jsem si toho dojíždění kvůli jedný až dvěma hodinám na druhej konec města užila na vejšce - za těch pár korun to skoro nestálo ani tehdy, a to jsem neplatila navíc hromadnou dopravu;,
|
|
| Haluška | 
|
(28.8.2004 9:49:47)
Milá Petro Neomi,
téměř s Tebou souhlasím, ale přece jen ne ve všem. I když nejsi redaktorka (já zrovna ano), můžeš přispívat do časopisu, pokud trochu umíš psát a baví Tě to. Redakce pozná schopného člověka a časopis to obohatí. "Obyčejná" matka totiž do toho může vnést trošku čerstvější vítr. Takže k tomu bych zrovna maminky ráda povzbudila.
Tvorba webů - asi to opravdu nemůže dělat každý (konec konců ani na úklid bych si netroufla vzít každého), ale kdo chce, naučit se může hodně. Není problém naučit se html a editory nepoužívat. Když máš nadání a dostatek ctižádosti, naučíš se. A tak je to se vším.
Betty MacDonaldová říká, že kdokoli může dělat cokoli. Já k tomu dodávám, že kdokoli, kdo chce něco dělat kvalitně, to může dělat kvalitně.
|
| Petra Neomi | •
|
(28.8.2004 19:48:32)
Vtip je v tom, že pokud děláš kvalitně, není nutné se nabízet s deklasujícím přivlastkem "přivydělávající si matka na mateřské". To budí hrůzu už předem. Upřímně, tuhnu hrůzou, že bych se porodem (který očekávám každou chvíli) měla přesunout z kategorie "profesionálka" do kategorie "ochotnice", stejně by se asi bránily i mé známé programátorky, atd.
No, a to byl smysl i mého předchozího příspěvku. Opravdu by mi vadilo, kdyby se práce ženy s malým dítětem měla stát synonymem "patlání", ať už v jakémkoli oboru. Už tak je image mateřství dost mizerná, a ještě tohle.
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(27.8.2004 21:11:12)
KAŽDÁ práce vyžaduje alespoň nějaký čas. Vyjmenovala jsem nějaké možnosti, určitě jich bude víc. Co si tedy myslíte, že by byla ideální práce pro matku na MD? Zadarmo vám nikdo peníze nedá, pouze stát těch 3.500,-. Myslela jsem, že přivýdělek se týká lidí, kterým je dobrá každá koruna. Třeba i tisícovka měsíčně. Fakt netuším, co byste tak chtěly na MD dělat, aby to nevyžadovalo ani čas, ani hlídání a hodilo vám to dvacet litrů čistá ruka. Je mi jasné, že jsou regiony, kde to půjde hůř a jiné, kde to bude snazší, ale bez obětování aspoň něčeho to nepůjde nikde.
|
| Jana a dvě cácorky | 
|
(27.8.2004 21:23:23)
A ještě něco, s Monty musím plně souhlasit. Bez práce prostě nejsou koláče. Pokud si chcete vydělat rychle a hodně, tak taková práce je, ale vězte, že slušná matka či žena by o takovou práci rozhodně ani neuvažovala. Pokud to ale někomu není cizí, stačí s kabelčičkou zamávat a .... Určitě víte, co tím myslím.
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(27.8.2004 21:54:53)
No, já jsem chtěla reagovat hlavně na příspěvek o html od neodborníka a něco jsem k tomu připlácla. Sama práci při MD nehledám, protože peníze nám nechybí a radši využiju ušetřenej čas na jiný věci, ale je fakt, že kdybych chtěla dělat něco, co se týká mého oboru, neměla bych moc šanci - v tom jsou spisovatelky trochu ve výhodě, protože můžou dělat to, co je baví :-) Já teď svuj volnej čas věnuju dalšímu vzdělávání, semtam s něčim pomůžu jen jako dobrovolník a to mi ve spojení s udržováním starých přátelství stačí, abych syndromem 4 stěn netrpěla. Ale vlastně to asi bude i zásluha mýho manžela...
PS: Phoebe, by se Ti určitě líbila - je trhlá, ale krásně :-)
|
|
|
| Jana a dvě cácorky |
|
(27.8.2004 21:17:27)
Vážená Bead, já jsem na mateřské už skoro 4 roky, když byl Kačence asi jeden rok, zkusila jsem ruční práce, vzala jsem si navlékání korálků. Musím konstatovat, že je to pěkný pakec, doma plno bordelu z materiálu a prdlajs peníze. Ale na druhou stranu jsem byla ráda, že jsem si přivydělala alespoň něco. Je fakt, že jsem s tím brzo praštila. Nyní mám druhou holčičku, té budou dva roky a od léta roznáším letáky. Doporučuji všem maminkám, které nechtějí zlenivět, chtějí si psychicky odpočinout a vydělat si asi tak 2000 Kč měsíčně. Mám úsek svého bydliště, letáky mi dováží dvakrát do týdně a mám na to vždy dva dny. Je to pohodička. Příjemná procházka, dítě spinká v kočárku, manžel si také odpočine a já mohu alespoň něco koupit pro děti či pro sebe, aniž bych ohrožovala náš rozpočet. Můžete si pochopitelně říct i o víc úseků, ale to už je honička. To jsem dostala poprvé, a nebýt manžela, vůbec bych to nestihla. Sice jsem si vydělala za víkend skoro tisícovku, ale doma jsem neměla na nic čas. Ale kdo chce, něco sežene.
|
|
| Kristýna+Robík | 
|
(29.8.2004 1:09:52)
Monty, souhlasím:
Ruční umělecké práce - moje sestřenice v malém městě v západních Čechách(zdravotní sestra) se zrovna teď docela dobře živí na mateřské "drátováním" tj. uměleckým oplétáním keramiky, svíček, skla apod.
V blízké vesnici je tam jiná žena s malým dítětem, která si pronajala starou školu a zřídila si second hand a prosperující ruční výrobnu svíček, dokonce zaměstnala několik místních žen.
Moje teta z okraje Prahy, kuchařka, doma na mateřské do sedmi let postiženého dítětě, si několik let slušně přivydělávala malováním dřevěných hraček, které se prodávají na Havelském trhu v Praze.
Moje babička mnoho let pracovala pro kožedělný podnik a doma kompletovala kabelky, klíčenky apod. - a u toho mě hlídala (ještě v 80. letech).
Já jsem si nějaký čas přivydělávala překlady a korekturami, pravda není to pro každého, ale zase na druhé zbyde jiná práce...
A to jsou jen příklady, které mě napadly teď během 5 minut.
Ono to jde, když se chce.
|
|
|
| Xenie | •
|
(28.8.2004 1:11:50)
Taky by mohla prodávat časopis Nový prostor, třeba:-). U nás psi venčí místní houmlesák, takže toto místo je již obsazené... A letáky roznáší jedna důchodkyně. Po pěti letech doma psát korektury - co je to vůbec?
|
|
|
|
|
|
|
| Simča, dcery *1988 a 1997 | 
|
(26.8.2004 18:04:13)
Tedy Sosane, ne vždy s tvými názory souhlasím, ale dnes bych se pod to klidně podepsala.
A jinak nelze než souhlasit i s jinými (bohužel si nepamatuji, kdo to tu napsal), že budeme mít takové práva, jaká si vybojujeme. Když se mi narodila první dcera, tak vjet do obchodu s kočárkem bylo pro moje spoluobčany (malé západočeské město = cca 5000 obyvatel) něco naprosto nepředstavitelného. Stejně jako kojení na veřejnosti a nošení dítěte v klokance. Všechno jesem to dělala, na udivené pohledy odpovídala širokým úsměvem. A to přes to, že mi mnohdy bylo na brečení, neboť jsem si na mateřské připadala naprosot opuštěné - do nástupu na MD jsme pracovala v Prate (spousta kamarádů, kin, divadel ... a naráz na malém městě s velmi uzavřenou společností). Manžel do práce dojížděl, takže od 5 do 18 hodin byl pryč, rodiče 300km daleko a promluvit kromě se psem a nemluvnětem nebylo s kým.
Určitě jsem patřila hodně dlouho za podivína, ale když se nám po 9 letech narodila druhá dcera, tak tyto "podivínské manýry" už nikoho nezaujaly. Ba potkávala jsem v obchodech i jiné kočárky.....
Takže vydržet - úsměv a pevné nervy!!!
Simča
PS - zákaz vstupu s kočárkem je prý protiprávní. Na veřejných místech, jako je úřad, pošta a pod. se samozřejmě předpokládá, že se s ním vstupuje, takže přeškrtnutý kočárek se tam nesmí objevit!!!
|
|
| Lucie + 2 princezny |
|
(26.8.2004 23:13:20)
Sosane, hlasim se do tveho hnuti za pravo zit normalne.
Nemohl by se k atributum "skromne" a "normalne" pridat jeste atribut "dustojne"? (Jako treba aby se intervaly MHD neoptimalizovaly tak, aby byl kazdy autobus precpany na 120% kapacity,...)
|
| dana - 22, 20 | •
|
(29.8.2004 14:53:25)
Myslim si, ze kazdy si za svoj zivot zodpoveda sam. A je dobre, ked si vie obhajit preco boli niektore veci nutne, preco nieco neurobil a preco naopak nieco urobil. Moje deti su uz dospele. Je to vlastne uz viac nez 20 rokov, ked som sa rozhodovala, co a ako. Obaja vysokoskolaci, mali sme svoje zamestnania, ale aj cas na deti. Nechala som moju robotu a zostala na materskej 5 rokov postupne s obidvoma detmi. Nikto mi nikdy nevezme tento cas. Bolo to krasne. Nepouzivala som hodinky, zili sme si v nasom case. Vymyslala som pre nich aktivity, bolo nam spolu krasne. To sa potom dali zvladnut aj tie nevyspate noci, aj choroby a rozne problemy. Poznala som ich, vedela som, preco su taki a milovala som ich. A to trva. Ale je pravda, ze som sa musela naucit velmi strazit rozpocet, varit z nicoho. Islo to. Kedze sme nemali ziadne znamosti, po tych piatich rokoch sa zacalo hladanie miesta. Tentoraz s dvoma malymi detmi. Ale nejako sme to s manzelom zlepili a dokonca som robila na zmeny a niekedy aj soboty. Deti boli prvorade. Dodnes nemame auto, dom... Ale nase deti su vyrovnane, pokojne a sebavedome. Idu si za svojimi cielmi v zivote a mam z nich radost. Viem, ze by som to nikdy neriesila inac. Ale nikomu nic nevycitam, ani nemozem radit, co je lepsie. Naozaj ma kazdy svoje priority a svoje hodnoty.
Dana
|
|
|
| Gábi, 2 děti | 
|
(27.8.2004 10:30:22)
Sosane, pořád si myslím, že volba "založit rodinu a mít děti" se netýká peněz. Určitě to není tak, že když bude všude nadbytek, tak se bude rodit víc dětí. Tomu přece sám nevěříš.
Na tu "životní úroveň" a "normální život" jsem ti myslím už něco odpovídala.
Většinou každý žije podle svých možností a neřeší to (když já si porovnám množství finančních prostředků, které jsem měla k dispozici před deseti lety a dnes a přesto mám pocit, že žiju podobně jako bez auta a myčky nádobí).
Plakat "ať se stát stará" je taky docela zbytečné, článek byl zavádějící idealizací "západu", ale ono to u nás také není a nebylo černobílé. Když se zeptám ženy o generaci a víc straší, tak mi řekne: "to já se musela ve 3 (6) měsících dítěte vrátit do práce, to jinak nešlo" a jiná "já byla se svými dětmi doma 10 (15) let, moc mě to bavilo", přesto obě ženy žily v Československu ve stejné době ;-)
Takže to není o penězích ale o žebříčku životních hodnot. A bacha na tu, žíj je totiž strašný hazard! :-)))
P.S.: Někde jsem četla zajímavou studii, že jak je pro ekonomiku důležité "točit penízky" nákupem zboží a služeb, tím se společnost rozvíjí je dost pracovních příkležitostí apod. A to vhodné utrácení má právě zajistit klasická "střední třída" nikoliv "horních deset tisíc". Něco jako "čím víc šetříte, tím míň vyděláte". Takže by člověk vlastně měl chválit své děti, když žadoní o nový mobil. Ať žije KONZUM ;-)
|
| Sosan | •
|
(27.8.2004 11:02:43)
...když já si porovnám množství finančních prostředků, které jsem měla k dispozici před deseti lety a dnes a přesto mám pocit, že žiju podobně jako bez auta a myčky nádobí...
Ono, na lepší se rychle zvyká a připadá nám, že jsme to měli vždycky. Jen si řekněte, že 1 měsíc nebudete myčku a auto používat a pak uvidíme, jestli vám to bude připadat stejné :-)
...každý žije podle svých možností a neřeší to...
To je právě možná ta chyba. Za inteligenci považuji schopnost aktivně ovlivňovat svojí budoucnost podle svého přání. A to nelze tak, že to "nebudu řešit". Dohrabat se někam, kde chci být z nějakého stavu, kde nechci být, to dá práci. Ono totiž nejde jen o to, že ti lidé tak žili, ale jestli byli spokojení s tím, jak žili. Jestli by do toho šli znovu zase. A já se obávám, že ve většině případů asi ne, zejména kdyby měli dnešní možnosti volby. Moje zkušenost je, že s penězi se řeší všechno mnohem snáze - i věci, které zdánlivě na penězích nezávisí. Při jejich nedostatku naopak roste globální naštvanost. Je to především o psychické pohodě, ne o množství toho, co si můžete koupit. A ta psychická pohoda poměrně dost závisí na tom, že si občas můžete domů koupit něco nového z čeho máte radost. Že můžete upravovat byt podle svého přání. Že máte čas a peníze na záliby. Samozřejmě, že je to o prioritách. Ale je to takové divné rozhodování, když volíte mezi dalším dítětem a kupříkladu novýma matracema do postele nebo nábytkem do dětského pokoje. A v reálu to takhle bohužel je.
|
| Stáňa | •
|
(27.8.2004 11:27:26)
Mně vadí jedna věc. A to ta, že i když se snažíte od nikoho nic nechtít (pracujete, byt si pořídíte na hypotéku...), tak když si pořídíte děti, tak do té doby, než budete zase moci oba dva pracovat, musíte si vyzkoušet žít téměř jako žebráci :-( Na to období několika let se nedá z průměrného platu ani našetřit, ani se to nedá příliš vyřešit těmi přivýdělky. A moc důstojný život to není.
Jinak skutečně nejsem ta, co by někde stála s nataženou rukou nebo chtěla úřady podvádět. Snažím se být soběstačná, ale někdy jsou ty podmínky skutečně těžké :-(
|
|
| Gábi, 2 děti |
|
(27.8.2004 11:39:33)
Já to myslela úplně jinak.
Člověk by se měl naopak velmi snažit, aby někam směřoval a pokusil se dosáhnout nějakého cíle a zlepšení stavu, se kterým není spokojen! To je přece smysl života. Ale není to přece v penězích. My jsme nikdy s mužem neřešili, že když chceme mít dítě, ale nemáme auto, a tak to budeme muset odložit na později. To je nesmysl, neměli jsme skoro nic, ale pořád jsme se o něco snažili, plánovaně jsme si pořídili děti, aniž jsme měli "samá pozitiva a sociální jistoty", nikdy jsme ale nečekali, že nám něco někdo dá.
Myslím to tak, že peníze nejsou zárukou rodinného štěstí, s nimi se možná žije snadněji, ale není to přímá úměra. Banální úvaha: "Vyšší příjmy tě posunují do vyššího společenského postavení, tím se ti výrazně zvyšují náklady na reprezentaci (protože těžko můžeš na obchodní jednání přijít v teplákách), najednou potřebuješ auto, protože bez něj nestihneš objet klienty, snižuje se ti také výrazně množství volného času, omezuješ svůj čas strávený s dětmi, potřebuješ hlídání, které musíš zaplatit atd." Prostě je to potřeba vybalancovat.
Každý má své priotity, někdu bude raději méně pracovat, žít skroměji a mít víc volného času, někdo bude toužit po baráku a půjde přes mrtvoly, někdo zase bude chtít velkou rodinu s pěti dětmi a vše přizpůsobí tomu. Prostě každý máme jiné představy a který život je "kvalitnější"???
A ještě poznámka: každý potřebujeme mít pocit nějakého uplatnění a ocenění a každý ho najde jinde, někdo v práci, někdo péčí o děti, někdo zahradničením ... Když to člověka v práci nebaví, tak výše platu to těžko zmnění (viz úřednice za přepážkou) - motivace zaměstnanců pouze penězi se dlouhodobě ukázala jako zcela nedostatečná!
|
| Sosan | •
|
(27.8.2004 14:25:09)
Moc jsme tady v našich úvahách utekli k těm penězům, přitom moje "hnutí za normální život" není směřováno k tomu, vymoci ze státu víc peněz pro sebe. Jde spíš o to, aby věci veřejné byly na takové úrovni, aby člověk odkázaný na ně (protože momentálně z nějakého důvodu nemá na to, mít všechno svoje soukromé) nemusel žít jako prase. Pár příkladů, co tím myslím:
- Když má obec nějaké obecní peníze, měla by za ně kupříkladu vybudovat veřejné dětské hřiště, cyklostezky parkové, cestičky. U nás v obci není nic z toho, přitom jsme součástí Prahy. Když chceme jít jezdit na kolečkových bruslích či učit dětma na kole bez strachu z toho, že je nějaký místní magor jezdící v obci v nepřehledných uličkách mezi domky 90 přejede, musíme (z relativně luxusní čtvrti s rodinnými domky) na sídliště, kde nějaké asfaltové cestičky v parku a skluzavky pro děti byly vybudovány ještě za socialismu. Dnes na to obec kašle.
- Když si na Budějovické koupím nanuka, nikde na veřejném prostranství nenajdu odpadkový koš, v metru také ne (dříve jich bylo všude spousta). Takže si musím tím papírkem zamatlat věci v tašce a vézt jí někam na druhý konec Prahy, kde jej vyhodím do koše soukromníkovi prodávajícímu párky u stánku.
- Když chci jít na záchod, prakticky všechny veřejné záchody jsou zavřené (v metru) a v restauracích se na vás dívají divně, když jste si tam nic nekoupil. Asi máme čůrat na chodníky.
- Intervaly autobusů se zhoršily natolik, že cesta MHD trvá z práce 3x déle než autem. Nehledě na to, že autobusy jsou hrozně špinavé (vlaky ještě víc) a počmárané.
Kdysi jsem někde četl, že všechny věci dodnes sloužící veřejným zájmům byly vybudovány buď za Hitlera nebo za komunistů. To je to, co se mi na orientaci dnešní společnosti vadí. Místo potřebných věcí si Praha platí soukromou firmu na Vánoční trhy, pořádá sponzorované koncerty a sportovní akce a podobné věci, na které peníze má.
|
| Jana | 
|
(27.8.2004 14:40:35)
Sosane,
jestli se ti nelibi, jak vase mestska cast investuje, dohledni si na ne, poptej se... nevim, ze ktere casti Prahy jsi, ale tady u nas na ctyrce jsou detska hriste pravidelne kontrolovana a opravovana, pisek vymenuji, cyklostezka, hriste pro skejty (ze by ho stavel Hitler? :o))))), vse mame celkem na dosah..
Kose v metru nejsou kvuli moznemu teroristickemu utoku.
U nas se opravdu vse kolem zlepsuje, sice pomalu, ale viditelne.
Nebud tak "nasnupnutej" na vsechno. Rodiny s detmi se opravdu maji hur, ale kdyz se chce, jde to :o)
J.
P.S.: Neznam zadnou rodinu, ktera by se rozhodovala, jestli radeji matrace, nebo dalsi dite ;o))))
|
| Šárka, Hanka 02, František 05 | 
|
(27.8.2004 14:59:34)
Jano, tak já se hlásím jako první rodina, kde jsme rozhodovali napřed ty "matrace" a teď druhé dítě. Musela jsem se rozhodnout a mazat na rok a půl zpět do práce, abychom nespali na zemi a trochu toho vybavení pořídili, a teď se na to druhé mimi těšíme.
Jestli to tedy bylo myšleno takto o:))
|
| Jana |
|
(27.8.2004 15:27:13)
Sarko, jestli to bylo mysleno takto, tak my dodnes spime pouze na tech matracich....
Kazdy si voli podle vlastnich priorit, nerikam, ze jsou nektere horsi, nektere lepsi.
J.
|
|
|
|
| Sylvie |
|
(27.8.2004 15:23:44)
Hmmm, Sosane, netuším, kde bydlíš. Pokud můžu muvit za Nusle/Pankrác tak:
- mezi mým prvním a druhým dítětem se předělávaly některé chodníky s příšernými obrubníky na chodníky s nájezdy :o)
- před měsícem jsem koukala, že na jednom hřišti (oploceném) přibyla nová klouzačka i pro mrňata a staví tam nějaký snad altánek :o)
- ta cca čtyři roky stará Delvita je bezbariérová, předtím jsem po okolí měla samé obchůdky se schodama
- a i přesto do jednodo z těch obchůdků ráda zajdu i s dítětem, když mám cestu kolem a potřebuju něco koupit, protžeo ji vlstní příjemný Vietnamec, který mi zatím VŽDYCKY pomohl s kočárek, aniž bych si musela říkat :o) (no, jenom tak poznámka bokem...)
- autobus, který má trasu obecní úřad - poliklinika - nemocnice... jezdí jedině bezbariérový (i když teda krade se v něm příšerně :o((( ) Při cestování dávám přednost nošení dětí v šátku, nicméně od doby, co tímto busem vozím dítko do školky/ze školky používám na mladší holku většinou kočárek. Zažila jsem i v tomhle autobuse šest!!!! kočárů najednou, aniž by někoho řidič vykázal. Vlastně si nepamatuju, že bych někdy byla u toho, že řidič nedovolí vjezd dvěma kočárkům současně. :o)
- na naše oplocená hřiště a písek si nestěžuju, přijde mi to čisté, asi se opravdu pravidelně vymňuje
- á, a ještě máme jedno oblíbené nové hřiště - u divadla Na Fidlovačce (teda, já zrovna v lásce nemám, nemá jpísek, má kamínky - ale Verča ho má moc ráda)
A to nemluvím o ZOO Praha, která se od dob komunistů sakra změnila a kterou moje holky milují ;o)
Určitě bych si ještě vzpomněla, jenomže bavlíme ven a manžel už je nervozní... tak třeba příští týden, jestli to bude ještě aktuální :o)
S.
PS: Já vím, že nakukovat dorubriky "Miluji ženatého muže" není asi nic pro tebe... ale vyskytuje se tam A.L.E.X., která si víceméně vlastními silami vybudovala před barákem dětské hřiště... a pokud se nemýlím, tak když úřad viděl aktivitu, i nějaké peníze přidal...
|
|
|
|
|
|
| Martina | •
|
(6.9.2004 10:25:22)
Měla bych na to jeden recept a to snižování daní a úlevy na daních pro rodiny s dětmi, společné zdanění manželů apod. Vidím do toho až moc, je to moje práce. Kdyby můj manžel měl poloviční dan než má ted, tak nemusím ani brát rodičovský příspěvek, prostě by nám jen zůstalo to, co si vydělal a to nemá nijak závratný plat! Tudy vede cesta. Mít odpovědnost a postarat se sám o sebe a o děti, ale když nám stát toho polovinu zhrabe (ano je to polovina stačí si sednout a počítat), tak to je pak opravdu těžké.
|
|
|
V její náručí
Krojový plesUherské Hradiště 
Zimní běh na BlaníkBenešov 
Orchestr na dotek – ŽestěPraha 1 
Ledové sochy na PustevnáchNový Jičín 
Šediváčkův longRychnov n/K 
Krojový ples
Zimní běh na Blaník
Orchestr na dotek – Žestě
Ledové sochy na Pustevnách
Šediváčkův long
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)