To by mne zajimalo, mila Romano, jak jsi prisla na to, ze to vlastne nevyhovuje obema. Ani jeden z nich by to nechtel jinak, jak oba "vypovedeli".Ta nespokojenost je jako v kazdem "obycejnem" kazdoddenim zivote. A oba rodice se snazi otevrene a pravdive odpovedet na otazky, ktere jdou opravdu k veci. Nelakuji na ruzovo sve zkusenosti, ale deli se o ne. Myslis si, ze kdyby nekdo zpovidal kteroukoliv maminku v domacnosti, ktera pred materskou mela rada svou praci svou praci, ze by jen pela ody na to, jak se dobre rozhodla. Jen se podivej na jine diskuse. Napr. tu o uklizeni... To je prave na clanku prinosne, ze ukazuje, jak je to slozite
jakekoliv deleni prace a ukolu v rodine je. A ze ten, kdo zustava doma je prave v takove situaci, jak ji oba manzele verohodne a s humorem popisuji, at je tata nebo mama. Ten kdo zustava s detmi je jim bliz, vic si je uzije, vic o nich vi a oni o nem. Psala jsem o tom ve svem vypraveni o americkych tatincich v domacnosti.
Ten, kdo odchazi do "velkeho sveta" to ale nema lehke i z mnoha dalsich duvodu. I o tom oba rodice velmi otevrene mluvi.A co je hlavni, oba se shoduji na tom, ze detem to vubec nepripada divne, ani jim to nevadi. Rozhovor je nejprinosnejsi prave svou otevrenosti a opravdovosti. Jen tak se mohou vsichni kdo chteji z jejich zkusenosti poucit. Vera S.