pohádky před spaním vyprávím asi od 1,5 roku (přes den jsme si je prohlíželi v leporelech), klasické české (Perníková chaloupka a asi dalších 6 skvostů), zezačátku se totiž dcera při zozsvíceném světle nezklidnila. Asi od necelých 2 let čteme pohádky a chodíme i do knihovny, poslouchá soustředěně, jen to nesmí být příliš dlouhé. Myslím, že soustředění napomohlo i to, že máme pár pohádek na kazetách a ty poslouchá v autě, stejné pohádky, ale z knížky pak nadšeně přijímala i v našem podání

Nejlepší je opravdu asi Křemílek a Vochomůrka, dcera moc nemluví a tohle jí krásně rozvíjí slovní zásobu.

Akorát kluk už by chtěl číst taky, ale knihy ničí, takže je to vždycky boj, jestli bude číst s námi, nebo bude v "kleci". Zlaté časy, kdy jsme ho kojila a četla u toho holce pohádku, usnuli oba zároveň a byl božský klid