Chci se podělit o svou zkušenost se čtením pohádek. Já sama jsem četla dětem pohádky před spaním od malička. Dnes jsou všichni vášniví čtenáři a svou lásku ke knihám předávají dál. K dokonalosti to dovedla má dcera, která své dceři čte pohádky každý večer od prvního dne, kdy přišla z porodnice. Samozřejmě že nejdřív tomu dítě nemůže rozumět, ale slyší a vnímá váš hlas a intonaci a vytváří si tak jakýsi pravidelný rituál. Ze začátku je jedno, co čtete, u mé dvoutýdenní vnučky měly například největší úspěch horory z Kytice. Ani nedutala, jen na mne kulila oči a vždy spokojeně usnula. Teď, ve svých necelých třech letech už si sama řekne, o čem by chtěla přečíst pohádku. Ty oblíbené můžeme opakovat pořád dokola. Je zajímavé, že některé pohádky mají větší úspěch, když je čte maminka, u některých zase tatínek. Není většinou žádný problém s usínáním. Od mala má zažito - pohádka, pusinka a spinkat.