Musim se zastat klasickych ceskych pohadek - my si je doma uzivame. B.Nemcova nebo K.J.Erben sepsaly ustni lidovou slovesnost nasi zeme a ja si myslim, ze tuhle tradici je dobre predavat dale, protoze je soucasti naseho kulturniho dedictvi. Ja jsem jako dite z draku, jezibab, certu a vodniku nemela vubec strach (a moje deti nastesti take ne), spise me fascinovaly a lakaly. Muj syn je jeste o krok dale nez ja, jeho nejoblibenejsi jsou ruske lidove pohadky KRASA NESMIRNA- tam se to lebkama se sviticima ocima jenom hemzi....Jinak ujizdime na pohadkach se zviratky od bratri Capku: PEJSEK A KOCICKA, DASENKA, velmi se mi libi kresby Miloslava Jagra v knizkach KLUK S KRIDLY, PODIVANKY (stale v nich objevujeme nove detaily). Kdyz jsem byla podruhe tehotna, velmi se mi osvedcila knizka JAK JSEM PRISEL NA SVET od Kateriny Janouch- jsou tam pro deti ukazana "temata ze zivota"- laska mezi rodici, plozeni, tehotenstvi a porod. Starsimu diteti jsou 3 roky a cteme a povidame si o knizkach pravidelne pred spanim 15-20min. Pres den casto poslouchame pohadky na CD - nejoblibenejsi je Jirina Bohdalova nebo Libuse Safrankova. Encyklopedie vseho druhu nebo detsky atlas sveta je u nas spise zabava na destiva odpoledne doma....