To vůbec nelámej přes koleno.
Já jsem pohádky NESNÁŠELA, právě kvůli tomu zbytečnému napětí, a to jak televizní tak i v knížkách.
Doteď odcházím od televize, pokud je scéna taková, že se mně emocionálně dotýká (čili na TV téměř nečučím).
Měla jsem ráda "skutečné" příběhy, kde o nic nešlo, jako třeba Děti z Bullerbinu nebo Honzíkova cesta a tak.. Prostě úplně normální věci, žádné nadpřirozené bytosti a podobné hovadiny (milovníci pohádek ať odpustí ten výraz).
Prostě to ber, že to tak tvůj synek tak má a nech ho s tím žít :), ono to normálně jde.