Hm, nám se právě líbí ta staročeština. U podobné diskuze na téměř stejné téma se objevil docela trefný názor, že když Jiřík přinesl "živé vody", tak v čtenáři to vyvolává pocit, že musel zdolávat nebezpečenství....kdežto když přinesl "živou vodu", tak to zní, jakoby pro ni šel do samoobsluhy. A díky té staročeštině mi nedělaly problém na škole přechodníky.
Jinak - frčel u nás také Medvídek Pú, i když jsme spoustě věcí nerozumněli, Malý princ, Andersen (ale to až později), Erben a Němcová, Babička (bohužel - já ji nesnášel, ale Markétka milovala) a teď jsme vyštrachali klasické ruské pohádky.