Sice nejsem rodička, ale jelikož jsem byl u porodu mé ženy , mohu napsat o zkušenostech z porodnice v Praze 4 - Podolí:

tak tedy alespoň zkratkovitě:

1) příjem - bez problémů, v rámci přípravy žena mohla využít na porodním pokoji vše - tzn. sprchu, míč, polohovatelné lehátko, atd....Sestra na přípravně moc nejevila zájem mne pustit dále, teprve po dvojí urgenci, že chci být u porodu, jsem byl asi za 45 minut puštěn za manželkou

2) při vyšetření se sice asistentka omluvila za urychlení odtoku plodové vody, ale bylo vidět, že jednala dle mého soudu cíleně s úmyslem porod tímto způsobem urychlit

3) vlastní porod vedla pouze porodní asistentka v poloze, kterou si sama žena určila - na stoličce

4) přístup porodní asistentky byl citlivý a povzbuzující, v tomto směru si žena nestěžovala

5) na závěr MUSELA asistentka zavolat doktorku, která když přišla, jen vrtěla hlavou, cože to je za novoty , když viděla asistentku klečet na žíněnce a ženu rodit na sedačce

6) doktorce se moc nelíbil požadavek na ztlumení světla a hlasu (byla překvapena) a s další doktorkou si neodpustily uštěpačné poznámky

7) pupeční šňůra byla přestřižena v okamžiku, kdy dotepala (doporučuje svět. zdravotnická organizace), v tomto směru se nikdo nebránil

8) ledabylá snaha o přiložení dítěte k matčinu prsu, hlavní zájem byl dítě hned měřit, vážit, dítě bylo v zavinovačce dáno podržet mně - cca 5 minut?
zatímco žena byla v pořádku a schopná dítě přiložit doktoři se začli zajímat o poporodní vyšetřování, šití, atd....dítě plakalo, podařilo se mi ho sklidnit, což se všichni přítomní divili

9) paní doktorka přinesla nějaké lejstro, že v případě nesouhlasu s něčím je třeba ho podepsat - příliš jsme tomu nerozuměli, byli jsme lehce vystresovaní

...dále se nebudu rozepisovat - s dítětem (zdravým 4kg chlapečkem) bylo manipulováno bez vědomí rodičů, evidentní ćelková snaha o prodlužování pobytu, bez jasného zdůvodnění přesun na JIP, atd.....

Podpora kojení NULOVÁ - přístup sester na kojeneckém oddělení sem-tam citlivý, bylo konstatováno, že dítě je "ideální na flašku", s tím se většina sester spokojila

Druhá věc, která mne zarazila byla, že většinou starší a zkušené(?) sestry konstatovali, že chlapeček je hodný, hezky a dlouho spí a pomalu ho pokládali za nějakého exota. Zřejmě, jak se dítě nevzteká a neřve, není normální, že? Koukali téměř nechápavě, když jsem se ozval, že nemá být po kom nervní :-))))

Nenaučili ho sát, mléko mu dávali stříkačkou - případně přes kanilku a prst.
Nutili ho do sání i když se vztekal a plakal, tlačili mu hlavičku k prsu a tím pádem plakal ještě více a výsledek byl nula.
Takto to bylo do 10-tého dne, kdy jsem ženu odvezl. Dítě přibíralo, ale nesálo. Ani doma druhý den. Rozhodli jsme se zavolat porodní asistentku paní Konigsmarkovou - ta navečeru přijela a po hodině a půl věnování se mamince a mému synovi začal po jejím odjezdu syn sát !!!!! Skoro malý zázrak ! Od té chvíle nebyl jakýkoliv problém, dítě je plnně kojeno, mléka je dosti a dítě "tabulkově" přibývá na váze.

Žena skonstatovala: do PODOLÍ UŽ NIKDY !!!! A já jí v tomto rozhodnutí podpořím, protože jsem u všeho byl a vše jsem prožíval s ní! Bylo tam spoustu situací, o kterých zde nechci hovořit a jen se divím, že tamní nejmenovaná lékařka na kojeneckém oddělení píše slavné publikace o tom, jak je důležité kojit, jak správně kojit, ale na jejím pracovišti to tak nevypadá. Alespoň v našem případě! Nehorázností bylo, když se ve výstupních materiálech objevilo: "matka kojí" !!!!

Cítili jsme se ženou, že jsme dostali jakousi nálepku "obtížňáků" od samého začátku, když jsme si říkali podmínky, které chceme dodržet - a to se táhlo celým pobytem v nemocnici. Arogance bílých plášťů byla patrná. Jak to asi musí vypadat v jiných zařízeních, které nenesou název "ústav pro péči o matku a dítě".

Případné reakce pište na moji emailovou adresu: jan.holik@atlas.cz